Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s "vysokou mírou jistoty" identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.
Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedl Reuters.
Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.
Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli "systém filtrace" pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje "mimořádnou situaci v oblasti lidských práv". Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech.
Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům.
K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.
Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce.
Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá "speciální vojenskou operací", úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání "rusofobie" a očerňování ruských ozbrojených sil.
Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.
Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska.
Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.
Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům.
"Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Související

Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Teplejší počasí si dává delší pauzu. Česko se musí připravit na něco jiného
před 1 hodinou

Fico odráží rok po atentátu spekulace ohledně zdraví. S pomocí fotky
před 2 hodinami

Policie řeší pokus o vraždu v Klatovech. Šlo o osobní spory mezi cizinci
před 2 hodinami

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále
před 3 hodinami

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace
před 3 hodinami

Českem se šíří nová neznámá droga. Policie eviduje první mrtvé
před 4 hodinami

V Česku se rychle šíří žloutenka. Může citelně ovlivnit letní prázdniny, varují hygienici
před 5 hodinami

Kdy budeme znát nového papeže? Kardinálové už začali jednat, konkláve zasedne za pár dní
před 6 hodinami

OBRAZEM: Zelenskyj v Praze jednal s Fialou: Česko posílí výcvik ukrajinských pilotů i dodávky munice
před 7 hodinami

Trumpa opět otřásl celou Zemí. Zavedením 100% cel na filmy ze zahraničí světu vyrazil dech
před 8 hodinami

Rulík nechal v nominaci místo pro Nečase. Zranění nepustilo na MS Kempného
před 8 hodinami

Totální selhání, gigantický omyl. Macron s von der Leyenovou tvrdě sepsuli Trumpa
před 8 hodinami

Trump oznámil znovuotevření Alcatrazu. Navzdory už tak temné historii amerického vězeňství
před 9 hodinami

Izrael plánuje obsazení Pásma Gazy, schválil trvalou vojenskou přítomnost
před 9 hodinami

OBRAZEM: Chráníte Evropu i Česko před Ruskem, poděkovala Pekarová Adamová Zelenskému
před 10 hodinami

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků
před 11 hodinami

Zelenskyj pokračuje v návštěvě Česka. Schází se s vrcholnými politiky
před 11 hodinami

Trump: Potřetí vládnout nebudu. Grónsko můžeme převzít silou, a v případě Kanady...
před 13 hodinami

Letní počasí se tento týden nevrátí. Místo toho teploty klesnou až k nule
včera
První kolo prezidentských voleb v Rumunsku zřejmě vyhrál George Simion
Krajně pravicový politik George Simion, známý svou otevřenou podporou Donalda Trumpa a hnutí "Make America Great Again", podle předběžných odhadů vyhrál první kolo rumunských prezidentských voleb. Šéf nacionalistické Aliance pro unii Rumunů (AUR) získal přes 30 % hlasů. Jeho vítězství přichází v rámci opakovaného hlasování nařízeného ústavním soudem kvůli neregulérnostem při listopadovém hlasování.
Zdroj: Libor Novák