Rusko v pátek ohlásí anexi okupovaných ukrajinských území, Zelenskyj hrozí tvrdou reakcí

Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o tomto kroku. Prohlásil to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kyjev a Západ neuznávají plebiscity narychlo zorganizované Moskvou dosazenými úřady a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje "velmi tvrdě".

"Všechna čtyři, všechna území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost," odpověděl Peskov podle agentury TASS na dotaz, zda budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které Rusko zčásti okupuje.

Ceremoniál podepsání smluv o přistoupení těchto regionů k Rusku se v Kremlu se uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ) a Putin pronese významný projev, prohlásil Peskov. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdci DNR, LNR a okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení Moskvou okupovaných či ovládaných území k Rusku. Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta ceremonii označil za nezákonné panoptikum.

Moskvou dosazené úřady v minulých dnech zorganizovaly na okupovaných územích hlasování, která označily za referenda. Plebiscity opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Po jejich skončení proruští činitelé prohlásili, že většina lidí se vyslovila pro sjednocení s Ruskem. Kyjev a Západ hlasování neuznává, považuje je za nezákonná. Uznat nehodlá ani anexi území Ruskem.

"Jsou bezcenná a realitu nezmění. Celistvost Ukrajiny bude obnovena," uvedl Zelenskyj v rozhovoru s italským premiérem Mariem Draghim. "Naše reakce na ruské uznání výsledků hlasování bude velmi tvrdá," dodal ukrajinský prezident, který zároveň na pátek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil plánované ruské ohlášení anexe dalších ukrajinských území za naprosto nepřijatelné. "Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity," řekl novinářům při návštěvě Kosova Lipavský, podle něhož je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí.

Podle šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové nejsou hlasování na okupovaných územích nic jiného než diktátem a nikdy nemohou fungovat jako záruka bezpečného a mírového života tamních obyvatel.

Agentura Reuters uvádí, že Moskva se chystá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny. Rusko už na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly DNR a LNR. Ty Moskva oficiálně uznala letos v únoru v předvečer zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin na virtuální schůzce se šéfy rozvědek zemí Společenství nezávislých států (SNS) prohlásil, že Západ se snaží vyvolat na území SNS další konflikty, které by se přidaly k tomu na Ukrajině. Tu Rusko vojensky napadlo na konci února. Šéf Kremlu dnes konflikt označil za výsledek rozpadu Sovětského svazu. Putin rovněž podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu zakázat tranzit kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Týká se to zemí, jež přijaly podobné restrikce vůči Rusku, tedy hlavně Evropské unie.

Finsko oznámilo, že od půlnoci uzavírá hranice pro ruské turisty. Šéfka finské vlády Sanna Marinová se pro výrazné omezení přeshraničního provozu na rusko-finské hranici vyslovila minulý týden, když se zintenzivnil proud Rusů mířících do této severské země kvůli částečné mobilizaci v Rusku. Finské pozemní hraniční přechody jsou pro lidi z Ruska jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Řada unijních zemí kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu prakticky uzavřela před občany Ruské federace své hranice už dříve.

Na východě Ukrajiny mezitím pokračují boje. Při ruských útocích v Doněcké oblasti zemřelo ve středu šest civilistů, uvedl oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko. Další čtyři lidé zahynuli podle ukrajinských úřadů při ostřelování v Dnipru ve Dněpropetrovské oblasti.

Situace v Lymanu v Doněcké oblasti je těžká, ale ruská vojska zatím odrážejí ukrajinské útoky, uvedl dnes představitel proruských separatistů z DNR Alexej Nikonorov v ruské televizi. Podle neověřených zpráv na sociálních sítích ukrajinské jednotky pokračují v rozšiřování svého předpolí v okolí Lymanu, který se zřejmě chystají úplně obklíčit. Úspěšné pokračování ukrajinské protiofenzívy hlásí Centrum strategické komunikace ukrajinské vlády, podle kterého ukrajinská vojska už berou do zajetí i nově zmobilizované ruské vojáky.

Související

Sklad Wildberries pod útokem

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

Více souvisejících

Rusko Dmitrij Peskov Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 3 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 3 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 6 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

včera

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

včera

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy