Rusko využilo žoldnéře z ruské Wagnerovy skupiny k posílení svých jednotek na Ukrajině

Rusko využilo žoldnéře z ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny k posílení svých jednotek na Ukrajině. Ve svém pravidelném hlášení to dnes s odkazem na vojenskou rozvědku uvedlo britské ministerstvo obrany. Wagnerovci podle něj téměř jistě sehráli ústřední roli v nedávných bojích, včetně dobytí Popasna a Lysyčansku. Tyto boje však způsobily skupině těžké ztráty.

Wagnerovci proto podle britské vojenské rozvědky snižují náborové standardy a zaměstnávají nyní také odsouzené a jinak nežádoucí osoby. Noví členové skupiny navíc nyní dostávají jen velmi omezený výcvik. "To bude mít s velkou pravděpodobností dopad na budoucí operační efektivitu skupiny a sníží její hodnotu jako opory pravidelných ruských sil," uvádí se v hlášení.

Ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který má blízko ke Kremlu a podle řady médií žoldnéřskou skupinu financuje a ovládá, byl nedávno vyznamenaný titulem Hrdina Ruské federace za úspěchy svých lidí v Luhanské oblasti. Kreml napojení na skupinu odmítá.

V době, kdy Kreml vyměňuje řadu vysoko postavených ruských velitelů, to pravděpodobně prohloubí roztržky mezi armádou a žoldnéřskou skupinou. Je také pravděpodobné, že to bude mít negativní dopad na morálku ruské armády, uvedla britská vojenská rozvědka.

Evropská unie uvalila již dříve sankce na osm lidí a tři firmy spojené s ruskými žoldnéři. Unie se shodla na tom, že wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Vedle Ukrajiny působili či působí také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.

Ukrajinský generální štáb v dnešním hlášení odhadl, že Rusko od začátku války, která dnes pokračuje 145. dnem, přišlo o asi 38.450 vojáků, 1687 tanků, 3886 obrněných vozidel, 849 děl, 248 raketometů, 113 protileteckých zbraní, 220 letadel, 188 vrtulníků, 690 dronů, 166 střel s plochou dráhou letu, 15 plavidel, 2753 automobilů a cisteren a 70 kusů speciální techniky. Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

V ukrajinském Torecku zahynulo při ostřelování šest lidí

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování ukrajinského města Toreck v Doněcké oblasti. S odvoláním na sdělení ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) o tom informovala agentura Unian. Ze sutin zasaženého domu se záchranářům podařilo vyprostit tři osoby, jedna z nich svým zraněním podlehla v nemocnici.

Toreck, který leží jen několik kilometrů od hranic samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), zasáhly střely dnes ráno. Jedna z nich zničila dvoupatrovou budovu, ve které se v tu chvíli nacházelo několik lidí.

"Při záchranných operacích pracovníci DSNS nalezli a vytáhli těla pěti mrtvých, tři osoby ze sutin zachránili, jedna z nich ale zemřela v nemocnici," uvedla DSNS na telegramu. Záchranné operace skončily k 8:20 místního času (7:20 SELČ).

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února. Moskva i přes množící se svědectví a důkazy opakovaně tvrdí, že na Ukrajině neútočí na civilní cíle.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

včera

Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech

Dánskou historickou budovu staré burzy v centru Kodaně zachvátil požár. Børsen ze 17. století je jednou z nejstarších budov města a podle serveru BBC zhroucení ikonické věže obyvatelům Dánska vyrazilo dech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy