Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zahajuje interní kroky k odstoupení od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Informují o tom agentury. Moskva své rozhodnutí dává do souvislosti s tím, že loni od úmluvy odstoupily Spojené státy.
Ruská diplomacie v dnešním prohlášení uvedla, že americké odstoupení od smlouvy "významně narušilo rovnováhu zájmů signatářských zemí" a podkopalo roli úmluvy v podobě "zajištění důvěry a bezpečnosti" mezi zúčastněnými státy. Zároveň podotkla, že spojenci USA po americkém odchodu nepodpořili ruské návrhy na udržení životaschopnosti smlouvy.
"Vzhledem k nedostatečnému pokroku ve snahách odstranit překážky, které brání budoucímu fungování smlouvy v nové situaci, je ruské ministerstvo zahraničí oprávněno oznámit zahájení vnitrostátních procedur k umožnění ruského odstoupení od dohody o otevřeném nebi," uvedla diplomacie v prohlášení. Podotkla, že jakmile tato procedura skončí, Rusko své odstoupení oznámí ostatním signatářským státům.
Podle agentury Reuters proces odstoupení od podobných úmluv obvykle trvá měsíce. Budo ho muset potvrdit ruský parlament, dodala AP. Vladimir Jermakov z ruského ministerstva zahraničí agentuře TASS řekl, že bude nutné schválit odpovídající zákon; kdy se tak stane, neupřesnil.
Moskva se podle Reuters obává, že by USA mohly mít i po odstoupení od smlouvy přístup k informacím získaných při přeletech jejich spojenců. List Kommersant už dříve napsal, že se Rusko snažilo získat od signatářských zemí garance, že podobné informace s Washingtonem sdílet nebudou, ale nepovedlo se mu to.
Šéf zahraničního výboru státní Dumy Leonid Sluckij dnes podle AP naznačil, že by Moskva mohla své rozhodnutí přehodnotit, pokud by se k dohodě rozhodly vrátit USA. Podotkl však, že je to spíše "utopie".
Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později. Účastnickým zemím umožňuje kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států.
Spojené státy od úmluvy odstoupily loni v listopadu pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Washington tento krok zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá její ustanovení nedodržovalo. Američané dlouhodobě tvrdili, že Moskva dohodu porušuje například tím, že zakazuje přelety nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko už dříve porušování úmluvy odmítlo a ujišťovalo, že se jejími podmínkami hodlá plně řídit.
Reuters podotýká, že Moskva záměr odstoupit od úmluvy oznámila jen několik dní před nástupem nového amerického prezidenta Joea Bidena do úřadu a v období obav z nových závodů ve zbrojení. Poslední dohoda mezi Moskvou a Washingtonem o omezení strategických jaderných zbraní nazvaná START 3 totiž - bez prodloužení - vyprší 5. února. Příští šéf Bílého domu už řekl, že chce tuto dohodu prodloužit, ale zatím není jasné, na jak dlouho.
Související
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
Putin odvolal den před Vánoci ruského velvyslance v Česku. Nahradí ho Ponomarjovová
Rusko , Smlouva o otevřeném nebi , USA (Spojené státy americké) , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 3 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák