Rusko zahájilo kroky k odstoupení od dohody o otevřeném nebi

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že zahajuje interní kroky k odstoupení od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Informují o tom agentury. Moskva své rozhodnutí dává do souvislosti s tím, že loni od úmluvy odstoupily Spojené státy.

Ruská diplomacie v dnešním prohlášení uvedla, že americké odstoupení od smlouvy "významně narušilo rovnováhu zájmů signatářských zemí" a podkopalo roli úmluvy v podobě "zajištění důvěry a bezpečnosti" mezi zúčastněnými státy. Zároveň podotkla, že spojenci USA po americkém odchodu nepodpořili ruské návrhy na udržení životaschopnosti smlouvy.

"Vzhledem k nedostatečnému pokroku ve snahách odstranit překážky, které brání budoucímu fungování smlouvy v nové situaci, je ruské ministerstvo zahraničí oprávněno oznámit zahájení vnitrostátních procedur k umožnění ruského odstoupení od dohody o otevřeném nebi," uvedla diplomacie v prohlášení. Podotkla, že jakmile tato procedura skončí, Rusko své odstoupení oznámí ostatním signatářským státům.

Podle agentury Reuters proces odstoupení od podobných úmluv obvykle trvá měsíce. Budo ho muset potvrdit ruský parlament, dodala AP. Vladimir Jermakov z ruského ministerstva zahraničí agentuře TASS řekl, že bude nutné schválit odpovídající zákon; kdy se tak stane, neupřesnil.

Moskva se podle Reuters obává, že by USA mohly mít i po odstoupení od smlouvy přístup k informacím získaných při přeletech jejich spojenců. List Kommersant už dříve napsal, že se Rusko snažilo získat od signatářských zemí garance, že podobné informace s Washingtonem sdílet nebudou, ale nepovedlo se mu to.

Šéf zahraničního výboru státní Dumy Leonid Sluckij dnes podle AP naznačil, že by Moskva mohla své rozhodnutí přehodnotit, pokud by se k dohodě rozhodly vrátit USA. Podotkl však, že je to spíše "utopie".

Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později. Účastnickým zemím umožňuje kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států.

Spojené státy od úmluvy odstoupily loni v listopadu pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Washington tento krok zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá její ustanovení nedodržovalo. Američané dlouhodobě tvrdili, že Moskva dohodu porušuje například tím, že zakazuje přelety nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko už dříve porušování úmluvy odmítlo a ujišťovalo, že se jejími podmínkami hodlá plně řídit.

Reuters podotýká, že Moskva záměr odstoupit od úmluvy oznámila jen několik dní před nástupem nového amerického prezidenta Joea Bidena do úřadu a v období obav z nových závodů ve zbrojení. Poslední dohoda mezi Moskvou a Washingtonem o omezení strategických jaderných zbraní nazvaná START 3 totiž - bez prodloužení - vyprší 5. února. Příští šéf Bílého domu už řekl, že chce tuto dohodu prodloužit, ale zatím není jasné, na jak dlouho.

Související

Více souvisejících

Rusko Smlouva o otevřeném nebi USA (Spojené státy americké) Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

včera

včera

včera

Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pro Evropu následky. O tom, co Evropané mohou od nového amerického prezidenta očekávat, pro EuroZprávy.cz promluvil publicista Teodor Marjanovič. „Pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny,“ říká. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy