Dokažte, že nás nenecháte samotné, vyzval Zelenskyj západ. Lukašenko vyslal posily na hranice

Stručné shrnutí úterních událostí:

Po pondělních rusko-ukrajinských rozhovorech o možnostech řešení krize dnes Moskva oznámila, že druhé kolo se uskuteční ve středu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prostřednictvím videopřenosu promluvil k účastníkům mimořádného zasedání Evropského parlamentu a vyzval EU k další pomoci. Řekl, že Ukrajinci bojují za společné evropské hodnoty.

Zelenskyj dnes také vyzval NATO, aby zavedlo bezletovou zónu nad Ukrajinou a zastavilo ruské letectvo. Dodal, že by šlo o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová už v pondělí uvedla, že Spojené státy takové opatření nepodpoří, neboť tento krok by právě znamenal válku USA s Ruskem. Podobný postoj dal najevo i britský premiér Boris Johnson.

Podle vysoce postaveného amerického bezpečnostního činitele, jehož citovala agentura Reuters, se v posledních 24 hodinách postup ruské armády na Kyjev v podstatě zastavil. Důvodem je podle něj řada logistických problémů, kvůli nimž se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Moskva prý dosud na Ukrajině nasadila asi 80 procent vojáků, které v týdnech před invazí shromáždila u hranic. Rusům se ovšem podle téhož zdroje stále nepodařilo zcela ovládnout nebe nad Ukrajinou.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři. Neuvedlo ale, zda ruské jednotky dobyly v oblasti strategické přístavní město Mariupol, které bylo podle předchozích zpráv pod palbou. Už dříve Rusové dobyli jiný ukrajinský přístav v Azovském moři Berďansk. Na severovýchodě Ukrajiny ruská armáda znovu bombardovala město Ochtyrka, kde podle tamních činitelů patrně zahynulo 70 vojáků. Těžkou noc pod palbou zažili obyvatelé Charkova, ráno ruské rakety zasáhly sídlo charkovské oblastní správy v centru města. Poničeny byly i další budovy včetně opery či filharmonie a obytných domů.

V ukrajinských médiích se dnes objevily zprávy, že do Černihivské oblasti Ukrajiny vstoupila běloruská vojska; Minsk ale později tuto informaci popřel. Bělorusko se dosud do ruského útoku nezapojilo ozbrojenými silami, ale poskytlo k invazi své území a letecké základny.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes ohlásil posílení jižní hranice země s Ukrajinou dalšími vojenskými jednotkami. Označil to za preventivní krok, napsala běloruská státní agentura BelTA. Běloruská armáda podle Lukašenka zdvojnásobí svou vojenskou přítomnost na hranicích dobře vycvičenými mobilními jednotkami, které mají být schopné "zmařit jakoukoliv provokaci" či vojenské akce proti jeho zemi. Oznámil to krátce poté, co se v ukrajinských médiích objevily zprávy o pohybu běloruských jednotek na ukrajinském území.

Podle odhadů ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko od začátku útoku na Ukrajinu o 5710 vojáků, 29 letadel a 29 vrtulníků a 198 tanků a 846 bojových vozidel pěchoty, 77 děl, 24 raketometů a o další vybavení. Moskva čísla o svých ztrátách neuvádí. Do ukrajinského zajetí padly podle Kyjeva dvě stovky ruských vojáků. Mezi těmi, kteří přišli o život při invazi, jsou i Čečenci, připustil dnes vládce autonomní republiky na severním Kavkaze Ramzan Kadyrov.

Ukrajinská média dnes informovala o výměně válečných zajatců v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle tamního gubernátora je to první taková výměna v regionu. Jeden ruský voják byl vyměněn za pět členů ukrajinské teritoriální obrany.

Prezident Zelenskyj dnes prostřednictvím videa oslovil zasedání Evropského parlamentu. "Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany," vyzval v projevu, jímž si vysloužil dlouhý potlesk. Zelenskyj, který v pondělí podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU, řekl, že s jeho zemí bude unie mnohem silnější. Rychlé vyřízení této žádosti podpořila mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Někteří politici ale upozornili, že Ukrajina nejprve musí splnit řadu podmínek, což může trvat roky.

Evropská unie poněkolikáté od počátku ruské invaze rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. Přibylo na něm 26 jmen včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova či šéfa státní ropné společnosti Rosněfť Igora Sečina.

Protiruské sankce přibývají také ve sportu. Ruští a běloruští atleti byli kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni ze všech vrcholných světových akcí včetně halového mistrovství světa, které se uskuteční koncem března v Bělehradě, a červencového venkovního světového šampionátu v Eugene. Také mezinárodní lyžařská federace FIS zakázala ve zbytku sezony 2021/22 účast ruských a běloruských sportovců v závodech Světových pohárů a na dalších svých akcích.

Obavy z možného přerušení dodávek ropy po ruské invazi na Ukrajinu a ze souvisejících sankcí opět zvýšily ceny ropy.

On-line přenos: