Rusové odhlasovali změnu ústavy. Kreml mluví o triumfu, opozice o podvodu

Změny v ruské ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, podpořilo více než 58 milionu voličů. Oznámila to dnes předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Zúčastnit se hlasování přitom mohlo přes 110 milionů voličů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledek referenda označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na "nesrovnalosti".

Ústřední volební komise dopoledne informovala, že úpravu základního zákona po sečtení všech hlasů podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda, 21,27 procenta bylo proti. Změny ústavy přitom již předtím schválily obě komory parlamentu a podepsal ji prezident, což znamená, že Putin nyní může zůstat hlavou státu až do roku 2036.

Volební komise dnes nejprve uvedla, že účast činila 65 procent, z čehož vyplývalo, že úpravu základního zákona podle oficiálních údajů podpořilo těsně kolem poloviny všech ruských voličů. Později Pamfilovová účast upravila na 67,97 procenta.

Kreml oznámené údaje nadšeně uvítal. "Jednoznačně (v Kremlu výsledky hlasování o úpravách v ústavě) považují za triumf. V podstatě se fakticky konalo referendum o důvěře prezidentovi Putinovi," řekl novinářům podle agentury TASS prezidentův mluvčí Peskov.

Referendum začalo 25. června a skončilo ve středu ve 20 hodin místního času každého časového pásma. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila, informuje list The Moscow Times.

Pamfilovová ale prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda, vyskytly se jen "určité provokace". Hlasování se podle ní obešlo bez mimořádných událostí s výjimkou "velmi, velmi bezvýznamných případů". Dodala, že zcela zrušeny byly výsledky v jediném středisku, kde byl předseda komise přistižen, jak vhazuje hlasovací lístky do urny pro hlasy.

Nicméně z řad opozice se například objevila upozornění na možnost dvojího hlasování - osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky. Na autora upozornění, který to sám udělal, aby tuto možnost dokázal, si policie následně "posvítila". Západní média také zaznamenala případy vyvíjení nátlaku na voliče.

Evropská unie už vyjádřila naději, že všechna podezření ruské úřady důsledně vyšetří. "Jsme si vědomi poukazů na nesrovnalosti... Proto očekáváme, že tyto informace budou plně vyšetřené, protože se jedná o závažná obvinění," řekl podle agentury AFP Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Významný ruský odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za "faleš a obrovskou lež". Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé "hlasování" od začátku prohrál: netroufl si na "skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli", protože mu bylo jasné, že "vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje".

Не знаю, куда заведёт это Максима. Буду рад ошибаться, но боюсь, что следующая остановка его трамвая - борьба с "Умным голосованием", особенно в самых важных регионах, вроде Новосибирска, Томска или Воронежа

— Alexey Navalny (@navalny) July 2, 2020

Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Alexej Navalnyj referendum EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy