Rusové parkují tanky v noci ve vesnicích, v bezpečí tam ale rozhodně nejsou

Ukrajinská armáda má elitní jednotku obsluhující drony, jimiž útočí na ruské kolony v noci, když Rusové spí. Podařilo se jí zničit desítky důležitých cílů, napsal o jednotce zvané Aerorozvidka britský list The Times.

Přizpůsobená bezpilotní letadla jsou vysílána ničit tanky, kamiony a automobily s elektronickým vybavením. V akci jsou od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

"Útočíme v noci, když Rusové spí," řekl bojem ostřílený velitel Jaroslav Hončar ze své operační základny v Kyjevě.

Rusové se za tmy zastavují, vysvětluje. Mají strach z ukrajinského ostřelování, takže tanky parkují ve vesnicích mezi domy, protože vědí, že běžné dělostřelectvo na ně z obav o životy civilistů nezaútočí.

Pro Aerorozvidku jsou ale nehybné konvoje dobrým cílem. Jednotka má k dispozici 50 odborníků - pilotů a odolné drony s osmi vrtulemi. Upravené jsou tak, aby byly schopné shodit protitankové granáty a orientovat se s pomocí termokamer. Tma je jejich výhoda.

"Naše drony v noci není vidět. Vyhledáváme v konvojích ty nejdůležitější kamiony a přesně je zasahujeme. Je přitom minimum vedlejších škod a je možné je použít i ve vesnici. V noci se můžete totiž k cíli dobře přiblížit," vysvětlil jeden z členů Aerorozvidky, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své jméno.

Jednotka disponuje širokou škálou bezpilotních strojů - od levných a běžně prodávaných po své nejcennější poklady - těžké, na zakázku vyrobené osmivrtulové drony.

Klenotem arzenálu je model R-18 se čtyřkilometrovým doletem a s možností 40minutového letu. Shazuje pětikilogramové bomby schopné proniknout pláštěm obrněnců. Je považován ze nejlepší ukrajinskou zbraň pro noční operace, dokáže provést přesně mířený úder a shodit munici na tanky a nákladní auta s elektronikou.

Dalším výkonným pomocníkem je model PD-1 určený k průzkumu a schopný zůstat ve vzduchu osm hodin.

Týmy každodenně provádějí 300 misí, při nichž se získávají informace s pomocí systému Delta, který využívá technologii NATO k vyhledávání přednostních cílů. Takto získané údaje dostanou k dispozici útočná komanda, na něž přichází řada v noci.

Aerorozvidka využívá i satelitní systém Starlink darovaný Elonem Muskem. Jednotku založili v roce 2014 nadšenci leteckých modelů, ale po jejím úspěchu při operacích proti Rusům na Krymu byla zařazena do armády.

Mnoho součástek, které jsou na základně Aerorozvidky, je z ruských útočných pušek, ale čeho se naléhavě nedostává, to je technologie termovize a termokamer.

Fanoušci z celé Evropy čtrnáct dnů posílají součástky bezpilotních letadel a další vybavení včetně 3D tiskáren, které mohou posloužit k výrobě výbušnin a poškozených součástí. Britové začali reagovat na výzvy a pracují na zajištění pravidelného zásobování Ukrajiny tímto materiálem.

Odborníci na bezpilotní stroje vyvinuli systém odpovídající standardu NATO, který je schopný monitorovat pohyb Rusů a koordinovat přesné údery na jejich pozice.

Aerorozvidka vytvořila systém Delta, který kombinuje informace ze satelitů, senzorů z bojiště, průzkumu z dronů, informací zachycených z vysílaček a rozhovorů s lidmi na okupovaném území.

Díky němu je možné na obrazovkách sledovat pohyb vojska v oblasti bojů a zobrazit údaje na interaktivní mapě využívané k plánování akcí. Velitelé s jeho pomocí koordinují útoky na ruské cíle.

"Máme vývojáře vojenského softwaru, kteří ve shodě se standardy NATO vyvíjí náš vlastní systém varování. Na základě informací pak dostávají týmy na bojišti buď příkaz zaútočit na určený cíl nebo provést dodatečný průzkum a ověřit speciální parametry," řekl velitel Aerorozvidky.

Protože jsou v částech Ukrajiny problémy s elektřinou a internetem, musela Aerorozvidka nasadit alternativní metody.

Ty nejsložitější drony jsou napojeny na Starlink, který využívá k získávání údajů družice na nízkých oběžných dráhách. "Používáme vybavení Starlinku a napojujeme tým lidí od dronů s naším dělostřeleckým týmem," řekl velitel jednotky.

Systém Delta se proti Rusku na Krymu natolik osvědčil, že NATO poskytla Ukrajincům výcvik, jak jej používat souběžně se západní metodou velení na bojišti a techniky kontroly.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy