Ukrajinská armáda má elitní jednotku obsluhující drony, jimiž útočí na ruské kolony v noci, když Rusové spí. Podařilo se jí zničit desítky důležitých cílů, napsal o jednotce zvané Aerorozvidka britský list The Times.
Přizpůsobená bezpilotní letadla jsou vysílána ničit tanky, kamiony a automobily s elektronickým vybavením. V akci jsou od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
"Útočíme v noci, když Rusové spí," řekl bojem ostřílený velitel Jaroslav Hončar ze své operační základny v Kyjevě.
Rusové se za tmy zastavují, vysvětluje. Mají strach z ukrajinského ostřelování, takže tanky parkují ve vesnicích mezi domy, protože vědí, že běžné dělostřelectvo na ně z obav o životy civilistů nezaútočí.
Pro Aerorozvidku jsou ale nehybné konvoje dobrým cílem. Jednotka má k dispozici 50 odborníků - pilotů a odolné drony s osmi vrtulemi. Upravené jsou tak, aby byly schopné shodit protitankové granáty a orientovat se s pomocí termokamer. Tma je jejich výhoda.
"Naše drony v noci není vidět. Vyhledáváme v konvojích ty nejdůležitější kamiony a přesně je zasahujeme. Je přitom minimum vedlejších škod a je možné je použít i ve vesnici. V noci se můžete totiž k cíli dobře přiblížit," vysvětlil jeden z členů Aerorozvidky, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své jméno.
Jednotka disponuje širokou škálou bezpilotních strojů - od levných a běžně prodávaných po své nejcennější poklady - těžké, na zakázku vyrobené osmivrtulové drony.
Klenotem arzenálu je model R-18 se čtyřkilometrovým doletem a s možností 40minutového letu. Shazuje pětikilogramové bomby schopné proniknout pláštěm obrněnců. Je považován ze nejlepší ukrajinskou zbraň pro noční operace, dokáže provést přesně mířený úder a shodit munici na tanky a nákladní auta s elektronikou.
Dalším výkonným pomocníkem je model PD-1 určený k průzkumu a schopný zůstat ve vzduchu osm hodin.
Týmy každodenně provádějí 300 misí, při nichž se získávají informace s pomocí systému Delta, který využívá technologii NATO k vyhledávání přednostních cílů. Takto získané údaje dostanou k dispozici útočná komanda, na něž přichází řada v noci.
Aerorozvidka využívá i satelitní systém Starlink darovaný Elonem Muskem. Jednotku založili v roce 2014 nadšenci leteckých modelů, ale po jejím úspěchu při operacích proti Rusům na Krymu byla zařazena do armády.
Mnoho součástek, které jsou na základně Aerorozvidky, je z ruských útočných pušek, ale čeho se naléhavě nedostává, to je technologie termovize a termokamer.
Fanoušci z celé Evropy čtrnáct dnů posílají součástky bezpilotních letadel a další vybavení včetně 3D tiskáren, které mohou posloužit k výrobě výbušnin a poškozených součástí. Britové začali reagovat na výzvy a pracují na zajištění pravidelného zásobování Ukrajiny tímto materiálem.
Odborníci na bezpilotní stroje vyvinuli systém odpovídající standardu NATO, který je schopný monitorovat pohyb Rusů a koordinovat přesné údery na jejich pozice.
Aerorozvidka vytvořila systém Delta, který kombinuje informace ze satelitů, senzorů z bojiště, průzkumu z dronů, informací zachycených z vysílaček a rozhovorů s lidmi na okupovaném území.
Díky němu je možné na obrazovkách sledovat pohyb vojska v oblasti bojů a zobrazit údaje na interaktivní mapě využívané k plánování akcí. Velitelé s jeho pomocí koordinují útoky na ruské cíle.
"Máme vývojáře vojenského softwaru, kteří ve shodě se standardy NATO vyvíjí náš vlastní systém varování. Na základě informací pak dostávají týmy na bojišti buď příkaz zaútočit na určený cíl nebo provést dodatečný průzkum a ověřit speciální parametry," řekl velitel Aerorozvidky.
Protože jsou v částech Ukrajiny problémy s elektřinou a internetem, musela Aerorozvidka nasadit alternativní metody.
Ty nejsložitější drony jsou napojeny na Starlink, který využívá k získávání údajů družice na nízkých oběžných dráhách. "Používáme vybavení Starlinku a napojujeme tým lidí od dronů s naším dělostřeleckým týmem," řekl velitel jednotky.
Systém Delta se proti Rusku na Krymu natolik osvědčil, že NATO poskytla Ukrajincům výcvik, jak jej používat souběžně se západní metodou velení na bojišti a techniky kontroly.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
válka na Ukrajině , Ukrajina , Ruská armáda
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák