Šojgu nařídil vojákům prioritně ničit ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně

Také dnes ráno vzplál další ruský muniční sklad. Tentokrát byl v okupovaném městě Nova Kachovka na jihu Ukrajiny, zasažený byl podle ukrajinské strany raketami z raketometů HIMARS, dodaných v červnu Spojenými státy, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

Šojgu podle komuniké ministerstva obrany uvedl, že Ukrajinci za pomoci západních zbraní ostřelují "obytné čtvrti a osady" ve východoukrajinském Donbasu, částečně ovládnutém proruskými separatisty a ruskými vojsky, ale prý také "úmyslně zapalují pole s pšenicí a také sklady obilí".

Ukrajina popírá, že by cílevědomě ostřelovala obytné čtvrti v separatistických republikách v Donbasu, jejichž "ochrana" posloužila Moskvě jako formální důvod ke vpádu na Ukrajinu, poznamenala ruská redakce BBC na svém webu. Kyjev také obviňuje ruská vojska z úmyslného ničení úrody na polích, ničení skladů a především blokování přístavů, což brání dodávkám ukrajinského obilí na světový trh.

Ruské ministerstvo obrany v souvislosti s inspekcí také oficiálně oznámilo, že armádnímu uskupení Východ, podílejícím se na invazi na Ukrajinu, nyní velí generálporučík Rustam Muradov, který býval zástupcem velitele vojsk Jižního vojenského okruhu a od listopadu 2020 do září 2021 velel ruskému kontingentu v Náhorním Karabachu. To svého času vzbudilo nevoli Arménie, protože Muradov se narodil v dagestánské vsi s převážně ázerbájdžánským obyvatelstvem. Sám generál tehdy tvrdil, že "důstojník nemá národnost".

Muranov byl v roce 1996, kdy mu bylo 23 let, vyznamenán za hrdinství, které projevil jako velitel průzkumné roty v Čečensku. Tamtéž si o čtyři roky vysloužil další řád za hrdinství, když zajal štáb čečenského prezidenta Aslana Maschadova. V Čečensku sloužil do roku 2009, připomněla BBC. Muradova zařadila Evropská unie letos v únoru po ruském vpádu na Ukrajinu na svůj sankční seznam. Agentura Interfax připomněla, že Muradov svého času také velel 2. vševojskové armádě v Povolží.

Šojgu dříve uskutečnil inspekce ruských uskupení Jih a Střed, kterým velí generálové Sergej Surovikin a Alexandr Lapin. I těm vydal rozkaz ničit ukrajinské zbraně dalekého dostřelu. Ruský prezident Vladimir Putin při poradě s ministrem na počátku července zmínil také uskupení Západ.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ označují ruský útok za ničím nevyprovokovanou agresi. Západ zavedl vůči Rusku sankce, které mají přimět Moskvu ke stažení vojsk z Ukrajiny, a poskytuje Kyjevu vojenskou a další pomoc.