Tisíce vojáků, stovky dětí. Kyjev i Moskva zvyšují údaje o ztrátách protivníka

Ruské ozbrojené síly už od 24. února, tedy od začátku své invaze na Ukrajinu, přišly už přibližně o 16.600 vojáků. Na facebooku o tom dnes informovalo ukrajinské ministerstvo obrany, které rovněž zvýšilo údaje o zničené ruské výzbroji a vojenské technice. O nárůstu ztrát ukrajinských sil ale informuje i ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

Podle dnešního sdělení ukrajinského ministerstva obrany se ve srovnání se sobotními údaji lidské ztráty agresora zvýšily o dvě stě vojáků vyřazených z boje. Stouply i počty materiálních ztrát ruských invazních sil. Dosud přišly o 582 tanků, 1664 dalších bojových obrněných vozidel, 294 dělostřeleckých systémů, 93 salvových raketometů a 52 prostředků protivzdušné obrany. Zničeno také bylo 121 bojových letounů, 127 vrtulníků, 73 bezpilotních letounů, 1144 automobilů a sedm válečných plavidel.

Na druhé straně i Moskva dnes zvýšila ztráty napadeného protivníka. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS řekl, že od začátku "speciální operace", jak Rusko svou agresi vůči sousednímu státu označuje, bylo zničeno 1656 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 169 salvových raketometů, 684 děl a minometů a 1503 speciálních vojenských vozidel. Ukrajinci podle něj také přišli o 289 bezpilotních letounů.

Konašenkov mimo jiné rovněž uvedl, že „vysoce přesnými zbraněmi velkého dosahu“ byl z moře zničen sklad raket pro protivzdušné systémy S-300 a střel Buk. Sklad se podle něj nacházel v obci Plesecke, ležící přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.

Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých sil neuvádí a zdrženlivá je v tomto ohledu i Moskva. V pátek ruské ministerstvo obrany přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků. Údaj o lidských ztrátách Ukrajinců dnes Konašenkov neaktualizoval, v pátek tvrdil, že zatím přišli o 30.000 lidí, z toho o 14.000 z nich "nenávratně".

V důsledku ruské agrese bylo na Ukrajině zabito 136 dětí, v sobotu přibyly tři

Od začátku ruské invaze zahynulo na Ukrajině 139 dětí a přes 205 bylo zraněno. Na sociální síti Telegram to dnes sdělila ukrajinská generální prokuratura. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková oznámila, že Kyjev a Moskva se pro dnešek dohodly na dvou humanitárních koridorech k evakuaci civilistů.

Generální prokuratura, která o rostoucím počtu dětských obětí ruských útoků informuje pravidelně, upřesnila, že nejvíce zabitých a zraněných dětí, 65, je do dneška hlášeno z Kyjevské oblasti. Doněcká oblast jich registruje 53 a Charkovská 45.

V sobotu ráno prokuratura uváděla 136 mrtvých a 199 zraněných dětí. V zemi tak během prvního dne tohoto víkendu podle dnešních údajů přibyly tři zabité a šest zraněných dětí.

Vicepremiérka Vereščuková podle agentury Reuters uvedla, že pro dnešek jsou dojednány dva humanitární koridory k evakuaci civilních osob z frontových oblastí, včetně umožnění odjezdu lidí v osobních autech z obklíčeného Mariupolu.

Na sobotu se Kyjev a Moskva dohodly na vytvoření deseti humanitárních koridorů. Večer pak Vereščuková podle agentury Unian sdělila, že všechny fungovaly a podařilo se díky nim z obležených měst a obcí přesunout 5208 civilistů.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

před 2 hodinami

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 10 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 12 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry

Českou filantropii nečekaně zasáhla smutná zpráva. Ve věku 78 let náhle zemřela Božena Jirků, která stála za činností Nadace Charty 77 a Konta Bariéry. Dosud působila ve správní radě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy