Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět 30 obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil dnes podle portálu Ukrajinska pravda prezident země Volodymyr Zelenskyj. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová pak podle Reuters ve vysílání ukrajinské televize řekla, že vládní síly během dneška zabránily ruským vojákům v jakémkoli novém postupu. Štáb ukrajinské armády varoval, že Rusko by mohlo na Ukrajinu přemístit své vojáky z Arménie.
"Za dobu obrany Kyjeva se podařilo osvobodit 30 obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně okupovány nepřítelem," uvedl Zelenskyj v dnešním videoprohlášení.
Maljarová podle Reuters uvedla, že ruští vojáci dnes nepostupovali, mají problémy s dodávkami jídla, pohonných hmot a s komunikací. Také web stanice BBC s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného amerického činitele z oblasti obrany napsal, že významný posun ke Kyjevu se zatím ruským silám nepodařil a že i jinde na Ukrajině je postup ruských vojáků z velké části na mrtvém bodě. Stejný americký představitel ale upozornil, že Rusko má stále k dispozici asi 90 procent "shromážděné bojové síly".
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na facebooku varoval, že Rusko plánuje na Ukrajinu vyslat různé jednotky ze své základny v Arménii. Kromě toho napsal, že dostává zprávy o ruských vojácích, kteří se odmítají účastnit bojů, páchají sebevraždy nebo si záměrně přivodí zranění. Štáb to vysvětlil špatným psychickým stavem vojáků narážejících na odpor ukrajinské armády. Konkrétně se podle štábu bojů odmítlo účastnit 130 vojáků ruského Jižního vojenského okruhu, jednoho ze čtyř okruhů, na něž jsou rozděleny ruské ozbrojené síly. Informace nelze nezávisle ověřit. Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu k lidem na moskevském stadionu Lužniki naopak chválil statečnost ruských vojáků.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle serveru Meduza vyzdvihlo, že ruské síly provedly velmi přesný úder na opravárenský závod letecké techniky v blízkosti letiště u západoukrajinského města Lvov a zničily parkoviště s ukrajinskými bojovými letouny. Podle výše zmíněného amerického činitele byl tento útok zřejmě přesný, není však jasné, jaké škody způsobil. Ruská strana dále uvedla, že od začátku "speciální vojenské operace", jak nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, bylo zničeno 184 ukrajinských dronů, 1412 tanků a dalších obrněných vozů a 142 raketometů.
Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Související
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák