V ukrajinském Mariupolu se odehrává snaha o další evakuaci civilistů

V ukrajinském Mariupolu se podle dostupných informací odehrává snaha o další evakuaci civilistů. Informace přicházející ze zdevastovaného města jsou však značně nepřehledné. V Záporoží jsou mezitím očekáváni první lidé, kteří byli v neděli po dlouhé době evakuováni z oceláren Azovstal. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruskými silami obklíčeného metalurgického areálu v neděli podařilo dostat přibližně 100 civilistů.

Jakmile byla dokončena evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali, ruské jednotky obnovily ostřelování Azovstalu, řekl v neděli večer ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů, jenž se nachází v Mariupolu. Zatím není jasné, zda obnovené ostřelování ohrozí další evakuace z Azovstalu, poznamenala stanice CNN.

Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko dopoledne oznámil, že začala další vlna evakuace lidí z města. Odehrává se za podmínečného příměří, uvedl podle Unian. Agentura Reuters nejprve s odvoláním na něj napsala, že autobusy s civilisty už z města odjely, později však s odkazem na městskou radu sdělila, že autobusy ještě ani nedorazily na evakuační místo. Komplikace později připustil i Andrjuščenko. Úřady zároveň obyvatele vyzvaly, aby zůstali poblíž evakuačního místa.

V této snaze o evakuaci však nejde o lidi uvázlé v Azovstalu, na jejichž záchranu zorganizovaly dříve evakuační konvoje OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), upozornil Reuters.

Ukrajinské úřady hovořily o evakuaci obyvatel přežívajících v dalších částech Mariupolu už v neděli, nakonec k ní však nedošlo. Podle odhadů zůstává ve zdevastovaném městě, které - s výjimkou Azovstalu - ovládly ruské invazní síly, asi 100.000 obyvatel.

Ohledně případné další záchrany lidí z Azovstalu v současné době nejsou informace a podle BBC není jasné, kdy by mohly být z hutí evakuovány zbylé stovky civilistů. A nic podle Reuters nenasvědčuje tomu, že by existoval plán na vyvezení tamních ukrajinských vojáků. Předpokládá se, že tam jsou členové pluku Azov, národní gardy, námořní pěchoty, pohraniční stráže a dalších jednotek.

Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar už dříve vyzval, aby byli evakuovaní také zranění vojáci. Podle agentury AP řekl, že uvnitř poničených budov jsou slyšet hlasy lidí, ale vojáci se k nim nemohou bez speciálního vybavení dostat.

V útrobách obrovského metalurgického komplexu je podle různých zdrojů ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a stovky civilistů, někteří z nich tam jsou podle BBC i řadu týdnů. Kolem 500 vojáků je podle Kyjeva zraněných. Dochází jim voda, jídlo a léky. "V bunkrech pod závodem je stále několik desítek malých dětí," tvrdí velitel 12. brigády ukrajinské národní gardy Šleha.

Evakuaci z Azovstalu zorganizovaly OSN s Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK), které akci koordinují s ukrajinskými a ruskými představiteli. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) záchranná operace začala v pátek, kdy konvoj vyjel ze Záporoží, které mají pod kontrolou Ukrajinci, a v sobotu ráno dorazil do oceláren v Mariupolu.

Ženy, děti a starší lidé jsou nyní evakuováni do Záporoží, kde jim bude poskytnuta humanitární a psychologická pomoc, píše CNN s odvoláním na OCHA. Skupina asi 100 lidí evakuovaných z Azovstalu zatím do Záporoží zřejmě nedorazila. Je to více než 200 kilometrů daleko a konvoj musí projet přes různá kontrolní stanoviště, podotkla BBC.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS uvedlo, že o víkendu odešlo z Azovstalu a okolních domů dohromady přes 120 lidí. Moskva už dříve informovala o odjezdu několika desítek lidí z oblasti do obce Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Někteří z nich se podle Moskvy rozhodli zůstat v separatistické Doněcké lidové republice (DNR), další chtějí na území kontrolované ukrajinskou vládou. Ti byli předáni zástupcům OSN a MVČK a nyní míří do Záporoží, tvrdí TASS.

Stanice CNN dnes upozornila, že není jasné, zda všichni civilisté v Bezimenne dostali na výběr, kam se vydají dál. Stanice už minulý měsíc napsala, že ruské a proruské síly odváděly obyvatele Mariupolu do Bezimenne, kde se nachází takzvaný "filtrační centrum", kde je úřady registrovaly před tím, než byli odesláni do Ruska, řadu z nich proti jejich vůli. Agentura AP poznamenala, že ukrajinské úřady opakovaně obviňovaly ruské jednotky z násilného přesunu civilistů z dobytých oblastí do Ruska. Moskva také v těchto případech hovoří o evakuaci.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

Více souvisejících

Ukrajina

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 5 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 7 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 7 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 10 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 13 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

Zdroj: David Holub

Další zprávy