Válka na Ukrajině vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí, uvedl Zelenskyj

Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí. Válka dnes pokračuje 93. dnem a Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má informace, že téměř tři miliony ukrajinských uprchlíků odešly ze zemí sousedících s Ukrajinou do evropských států, jež s Ukrajinou hranice nesdílí.

Podle úřadu OSN od 24. února, kdy Rusko zahájilo boje proti Ukrajině, odešlo do zahraničí 6,6 milionu Ukrajinců a 3,5 milionu z nich zamířilo do Polska.

"Podle posledních informací, jež máme k dispozici, se 2,9 milionu uprchlíků přesunulo dál a odešlo ze zemí sousedících s Ukrajinou," sdělila mluvčí UNHCR Shabia Mantoová. Z této skupiny je nejvíc lidí v Německu, Česku a Itálii, uvádí úřad vysokého komisaře. V ČR získalo od února víza přes 356.000 běženců a z původně registrovaných jich v zemi zůstalo 75 až 80 procent.

Nejvíc uprchlíků stále míří do Polska. Začátkem března jich na hranici denně přicházelo kolem 100.000, v květnu jich bylo denně 20.000. V Polsku se u tamních úřadů zaregistrovalo 1,1 milionu Ukrajinců, přičemž 94 procent z nich jsou ženy a děti.

Další mluvčí úřadu Olga Sarradová sdělila, že přibývá opakovaných přechodů hranice, kdy se lidé na Ukrajinu vracejí, aby se sešli s rodinami, a zase míří zpět do Polska.

Moskva nechce žádné skutečné mírové rozhovory, snaží se jenom klást ultimáta a globální potravinovou krizi využívá jako zbraň, řekl mimo jiné ukrajinský prezident v projevu k jednomu indonéskému výzkumnému ústavu. Uvedl také, že ačkoli se to Ukrajincům nelíbí, bude nutné jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že Ukrajina se chce "vrátit k životu suverénní země na svém území".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil vládu v Kyjevě, že je to ona, kdo má na svědomí, že jednání obou stran uvázla na mrtvém bodě. "Ukrajinské vedení neustále přichází s protichůdnými prohlášeními. Kvůli tomu ne zcela rozumíme, co ukrajinská strana chce," řekl dnes Peskov novinářům. Poslední jednání, kterých se osobně zúčastnili zástupci Ukrajiny a Ruska, se konalo 29. března. Pak pokračovalo rokování prostřednictvím videokonferencí, ale už delší dobu Kyjev i Moskva uvádějí, že spolu žádné rozhovory nevedou.

Rusko od 24. února blokuje ukrajinské černomořské přístavy a znemožňuje tak vývoz obilí ze země, která patří k jeho nejvýznamnějším exportérům.

Podle ukrajinských činitelů je na Ukrajině zablokovaných 20 milionů tun obilí určených k vývozu. OSN varuje, že pokud se dodávky z Ukrajiny nedostanou na úroveň, které dosahovaly před 24. únorem, hrozí v některých zemích dlouhodobý hladomor. Rusko nabídlo, že v Černém moři otevře koridor pro vývoz potravin, chce za to ale zmírnění protiruských sankcí.

Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk podle britské zpravodajské stanice BBC řekl, že Rusko spustilo do Černého moře 400 až 500 starých sovětských min, které se během bouří uvolňují od kotev. Ukrajina tak kvůli tomu nemůže bezpečně dopravovat náklady po moři do zahraničí.

Související

Andrej Babiš

Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny

České úřady v úterý upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace. 

Více souvisejících

uprchlíci ,  válka na Ukrajině ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 2 hodinami

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 10 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy