Vsázet na zdravý rozum Kremlu nelze, tvrdí profesor o schůzce Biden-Putin

NÁZOR - Americko-ruský summit opět rozvířil mediální a expertní pohledy, soudí profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Odborník na Rusko z Royal United Service Institute připomíná, že prezident Vladimir Putin dokonce vystoupil v americké televizi a všichni se snaží předvídat výsledky středečního setkání, zpravidla na základě historických precedentů a národních zájmů.

Klíčem jsou emoce

Autor komentáře v probíhající debatě postrádá emoce. "I v těch nejvíce autoritářských systémech politika výrazně přesahuje jednu osobu, ale všechny aspekty vládnutí, zahraniční politiky jsou nejvíce určovány jedincem nahoře, tudíž má často smysl dívat se na protihráče, ne na karty," píše profesor.  

Galeottiho zaráží, že komentáře a expertizy před summitem mají tendenci protihráče - tedy Putina - démonizovat a karty - tedy okolnosti - depersonalizovat. Zaznělo tak mnoho slov o tom, že "vrah" Putin představuje nesmiřitelnou hrozbu pro samotný základ mezinárodního řádu, ne-li celý časoprostor, a že schůzka bude finálním měřením sil obou prezidentů, připomíná odborník.

Profesor ovšem není spokojen ani s racionálnějšími úvahami, které jsou podle něj nezřídka až příliš racionální a zpravidla se zaměřují na to, jak mohou Spojené státy formovat vztahy s Ruskem skrze rámování různých ruských zájmů.   

"Ale co emoce? Strach, nejistota a především pocit křivdy, který zřejmě vře za Putinovou mdlou fasádou?" pokračuje expert. Připouští, že není psycholog, tudíž své závěry nepovažuje za kategorické, ale přesto se pokouší naznačit, proč Rusové často odmítají to, čemu se lehce pokrytecky říká "na pravidlech založený mezinárodní řád".

Nejde o to, že Rusové jsou anarchisté - naopak v pravidla věří, ale podobně jako Číňané, Íránci, nezřídka Turci a další se domnívají, že stávající řád je vůči nim zaujatý, že pravidla udržují západní hegemonii a nejsou férová, vysvětluje Galeotti. Podotýká, že otázka férovosti se ostatně často objevuje v Putinově rétorice.

Putin pochopitelně téma často rámuje praktickou rovinou, uvádí profesor. Jako příklad dává Putinův argument, proč nelze připustit, aby se Ukrajina orientovala na Západ a stala se předsunutou základnou NATO - kremelský vládce nedávno varoval, že rakety vypálené z Charkova, by zasáhly Moskvu během 7-10 minut.

Autor komentáře pokládá otázku, zda se Putin skutečně bojí, že by k tomuto došlo. Nemyslí si to, ale ruského prezidenta nepodezírá ani tak ze lži, ale spíše hledání racionálního ospravedlnění toho, proč není "férové", aby Rusko ztratilo Ukrajinu.

"Zdravý rozum by koneckonců naznačoval, že Kreml nikdy nevtrhne na Donbas a zkrátka se spolehne na ukrajinskou závislost na ruských energiích a trzích, aby si udržel těsné vazby. Zdravý rozum velí utrácet více za infrastrukturu a diverzifikaci ekonomiky než za armádu a neefektivní kartely," píše Galeotti. Poukazuje, že Moskva přesto žene Ukrajince a Bělorusy k Západu, plýtvá penězi za zahraniční dobrodružství a plísní Západ, kde může.

Hrozby musí zaznívat neveřejně

Nejde o to, že Putin je hlupák, ale k temné straně jej vede jeho emoční závazek vůči svému místu v historii, vůči Rusku a jeho postavení ve světě, soudí profesor. Domnívá se, že ruský vládce - stejně jako mnozí z jeho generace - se nedokáže smířit s rozpadem sovětského impéria a jeho pocit ztráty metastazoval do představy, že někdo si skutečně bere na úkor Ruska.

Galeotti se obává, že tým amerického prezidenta Joe Bidena si toto neuvědomuje a má pocit, že jednání s Ruskem je zkrátka o zaujetí tvrdého postoje a přesvědčení Putina, že není v jeho zájmu pokračovat v domácích represích a zahraničním revanšismu. Odborník přitom netvrdí, že by se americká politika měla řídit Putinovou emoční neuralgií, ale Biden by ji měl alespoň reflektovat.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Veřejné zaujetí tvrdé linie například může velice snadno vypadat jako výzva, požadavek, aby Rusko kleklo. Putin, který už tak vnímá nespravedlnost Západu, nepoklekne, nemůže připustit, aby to prošlo bez odpovědi," pokračuje expert. Doporučuje proto, aby hrozby zaznívaly mimo zorné pole a uši veřejnosti.

Lze argumentovat, že je Putinův problém, pokud nadále zkouší své štěstí, a pak dostane, co si zaslouží, připouští profesor. Za problematické ale vidí to, že spolu s tím mnozí jiní, co si nezaslouží, ať už jde o běžné Rusy, kteří nemají žádný zájem o žádné geopolitické zápasení, nebo Ukrajince, Bělorusy, Gruzínce a další národy na "frontové linii".

Biden je znám jako člověk dobré vůle a pokud nám jeho domácí politická kariéra něco říká, pak to, že umí uzavírat dohody, konstatuje odborník. Od středečního summitu sice mnoho nečeká, domnívá se však, že pokud se Bidenovi podaří Putinovi vysvětlit rizika, které pro něj plynou z jeho avanturismu, a přitom utlumit některé vášně a paranoii, které v ruském prezidentovi vřou, bude mít jeho cesta do Ženevy smysl.  

Související

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 
Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin Joe Biden

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

včera

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

včera

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

včera

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

včera

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

včera

včera

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

včera

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

včera

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

včera

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

31. března 2026 21:56

31. března 2026 20:44

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

31. března 2026 19:50

31. března 2026 18:53

31. března 2026 18:06

Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád

Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) obnovili společná jednání české a slovenské vlády. Kabinety se dnes sešly v Česku. Jednalo se o mnoha věcech, podepisovaly se dokumenty. Příští jednání proběhne na Slovensku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy