Vsázet na zdravý rozum Kremlu nelze, tvrdí profesor o schůzce Biden-Putin

NÁZOR - Americko-ruský summit opět rozvířil mediální a expertní pohledy, soudí profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Odborník na Rusko z Royal United Service Institute připomíná, že prezident Vladimir Putin dokonce vystoupil v americké televizi a všichni se snaží předvídat výsledky středečního setkání, zpravidla na základě historických precedentů a národních zájmů.

Klíčem jsou emoce

Autor komentáře v probíhající debatě postrádá emoce. "I v těch nejvíce autoritářských systémech politika výrazně přesahuje jednu osobu, ale všechny aspekty vládnutí, zahraniční politiky jsou nejvíce určovány jedincem nahoře, tudíž má často smysl dívat se na protihráče, ne na karty," píše profesor.  

Galeottiho zaráží, že komentáře a expertizy před summitem mají tendenci protihráče - tedy Putina - démonizovat a karty - tedy okolnosti - depersonalizovat. Zaznělo tak mnoho slov o tom, že "vrah" Putin představuje nesmiřitelnou hrozbu pro samotný základ mezinárodního řádu, ne-li celý časoprostor, a že schůzka bude finálním měřením sil obou prezidentů, připomíná odborník.

Profesor ovšem není spokojen ani s racionálnějšími úvahami, které jsou podle něj nezřídka až příliš racionální a zpravidla se zaměřují na to, jak mohou Spojené státy formovat vztahy s Ruskem skrze rámování různých ruských zájmů.   

"Ale co emoce? Strach, nejistota a především pocit křivdy, který zřejmě vře za Putinovou mdlou fasádou?" pokračuje expert. Připouští, že není psycholog, tudíž své závěry nepovažuje za kategorické, ale přesto se pokouší naznačit, proč Rusové často odmítají to, čemu se lehce pokrytecky říká "na pravidlech založený mezinárodní řád".

Nejde o to, že Rusové jsou anarchisté - naopak v pravidla věří, ale podobně jako Číňané, Íránci, nezřídka Turci a další se domnívají, že stávající řád je vůči nim zaujatý, že pravidla udržují západní hegemonii a nejsou férová, vysvětluje Galeotti. Podotýká, že otázka férovosti se ostatně často objevuje v Putinově rétorice.

Putin pochopitelně téma často rámuje praktickou rovinou, uvádí profesor. Jako příklad dává Putinův argument, proč nelze připustit, aby se Ukrajina orientovala na Západ a stala se předsunutou základnou NATO - kremelský vládce nedávno varoval, že rakety vypálené z Charkova, by zasáhly Moskvu během 7-10 minut.

Autor komentáře pokládá otázku, zda se Putin skutečně bojí, že by k tomuto došlo. Nemyslí si to, ale ruského prezidenta nepodezírá ani tak ze lži, ale spíše hledání racionálního ospravedlnění toho, proč není "férové", aby Rusko ztratilo Ukrajinu.

"Zdravý rozum by koneckonců naznačoval, že Kreml nikdy nevtrhne na Donbas a zkrátka se spolehne na ukrajinskou závislost na ruských energiích a trzích, aby si udržel těsné vazby. Zdravý rozum velí utrácet více za infrastrukturu a diverzifikaci ekonomiky než za armádu a neefektivní kartely," píše Galeotti. Poukazuje, že Moskva přesto žene Ukrajince a Bělorusy k Západu, plýtvá penězi za zahraniční dobrodružství a plísní Západ, kde může.

Hrozby musí zaznívat neveřejně

Nejde o to, že Putin je hlupák, ale k temné straně jej vede jeho emoční závazek vůči svému místu v historii, vůči Rusku a jeho postavení ve světě, soudí profesor. Domnívá se, že ruský vládce - stejně jako mnozí z jeho generace - se nedokáže smířit s rozpadem sovětského impéria a jeho pocit ztráty metastazoval do představy, že někdo si skutečně bere na úkor Ruska.

Galeotti se obává, že tým amerického prezidenta Joe Bidena si toto neuvědomuje a má pocit, že jednání s Ruskem je zkrátka o zaujetí tvrdého postoje a přesvědčení Putina, že není v jeho zájmu pokračovat v domácích represích a zahraničním revanšismu. Odborník přitom netvrdí, že by se americká politika měla řídit Putinovou emoční neuralgií, ale Biden by ji měl alespoň reflektovat.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Veřejné zaujetí tvrdé linie například může velice snadno vypadat jako výzva, požadavek, aby Rusko kleklo. Putin, který už tak vnímá nespravedlnost Západu, nepoklekne, nemůže připustit, aby to prošlo bez odpovědi," pokračuje expert. Doporučuje proto, aby hrozby zaznívaly mimo zorné pole a uši veřejnosti.

Lze argumentovat, že je Putinův problém, pokud nadále zkouší své štěstí, a pak dostane, co si zaslouží, připouští profesor. Za problematické ale vidí to, že spolu s tím mnozí jiní, co si nezaslouží, ať už jde o běžné Rusy, kteří nemají žádný zájem o žádné geopolitické zápasení, nebo Ukrajince, Bělorusy, Gruzínce a další národy na "frontové linii".

Biden je znám jako člověk dobré vůle a pokud nám jeho domácí politická kariéra něco říká, pak to, že umí uzavírat dohody, konstatuje odborník. Od středečního summitu sice mnoho nečeká, domnívá se však, že pokud se Bidenovi podaří Putinovi vysvětlit rizika, které pro něj plynou z jeho avanturismu, a přitom utlumit některé vášně a paranoii, které v ruském prezidentovi vřou, bude mít jeho cesta do Ženevy smysl.  

Související

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin Joe Biden

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

před 4 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Počasí

Počasí bude i o víkendu nadále jarní

Poslední únorový víkend přinese do České republiky velmi proměnlivé počasí, které bude zpočátku připomínat spíše jaro. V sobotu se očekává převážně polojasná až jasná obloha. První ranní hodiny však mohou řidičům i chodcům zkomplikovat místní mlhy nebo nízká oblačnost, které mohou být vlivem nízkých teplot i mrznoucí.

včera

Hillary Clintonová

Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina

Hillary Clintonová dnes předstoupila před sněmovní výbor pro dohled, aby vypovídala v souvislosti s vyšetřováním kriminálních aktivit Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové. Ve svém úvodním prohlášení, které zveřejnila také na síti X, kategoricky popřela jakoukoli spojitost s touto dvojicí. Uvedla, že nikdy neletěla Epsteinovým letadlem, ani nenavštívila jeho ostrov, domovy nebo kanceláře.

včera

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy