Z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu již byli evakuováni všichni starci, ženy a děti. Na síti Telegram to dnes oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Ruské ministerstvo obrany následně podle agentury Reuters sdělilo, že operace s cílem evakuovat civilisty z Azovstalu skončila.
"Prezidentův příkaz byl splněn: všichni starší lidé, ženy a děti byli z Azovstalu evakuováni," napsala Vereščuková. "Tato část humanitární operace byla dokončena," dodala.
Informace o tom, kolik se podařilo v posledních dnech dostat z ocelárenského komplexu obklíčeného ruskou armádou lidí, se rozcházejí. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od čtvrtečního zahájení třídenní evakuační operace bylo evakuováno 51 lidí, včetně jednoho člověka dnes. Bylo mezi nimi 18 mužů, 22 žen a 11 dětí, napsalo ministerstvo.
Podle proruských separatistů z Doněcké oblasti bylo v průběhu dneška odvezeno z podzemních krytů pod ocelárnou do bezpečí 50 lidí, stejný počet se podle ukrajinské vlády dostal pryč i v pátek.
Velení ukrajinské armády dnes uvedlo, že Rusko v útocích na Azovstal dál pokračuje. "S podporou dělostřelecké a tankové palby (nepřítel) pokračuje v útočných akcích," napsalo velení dnes večer na facebooku.
Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar dnes prohlásil, že při páteční evakuační akci zahynuli tři ukrajinští vojáci a šest dalších utrpělo zranění.
V komplexu je pravděpodobně ještě několik set obránců, kteří se odmítají vzdát, mnozí z nich jsou zranění. Agentura AP napsala, že ukrajinská vláda požádala mezinárodní organizace, aby pomohly z oceláren dostat i obránce. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že se do tohoto úsilí zapojilo několik zemí, ale žádnou nejmenoval. "Pracujeme také na diplomatické možnosti, jak naše vojáky dostat z Azovstalu," sdělil dnes prezident.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Související

Rusko tvrdí, že poprvé sestřelilo Ukrajinci vypálenou řízenou střelu GLSDB

Ukrajinské zprávy nepřímo naznačují, že Rusové téměř obklíčili Bachmut
Aktuálně se děje
před 21 minutami

Pavel by byl pro snížení věkové hranice u prvovoličů na 16 let
před 1 hodinou

MOV doporučil návrat sportovců z Ruska a Běloruska do soutěží
před 1 hodinou

Jen pětina Američanů věří, že jejich děti se budou mít lépe
před 1 hodinou

Dvě ženy čelí obžalobě z vraždy muže v Praze. Tvrdí, že si přál smrt
Aktualizováno před 1 hodinou

Většina Američanů považuje vyšetřování Trumpa za oprávněné, ukázal průzkum
před 2 hodinami

Vedení Prahy chce jednat se státem o budoucnosti Kongresového centra
Aktualizováno před 2 hodinami

Dálnice D1 byla na Vysočině několik hodin neprůjezdná
před 2 hodinami

Ruské plány rozmístit v Bělorusku jaderné zbraně budou mít za následek tvrdší sankce řekl Morawiecki
Aktualizováno před 2 hodinami

V EU se našla podpora pro dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024
před 2 hodinami

V Rusku odsoudili muže, jehož dcera namalovala protiválečný obrázek
před 2 hodinami

Teroristický útok v Severním Irsku je podle rozvědky vysoce pravděpodobný
Aktualizováno před 2 hodinami

Herzog se snaží uklidnit situaci v Izraeli, mluvil s Netanjahuem i opozicí
před 3 hodinami

Reznikov poděkoval Britům za tanky, na Ukrajinu dorazily další z Portugalska
před 3 hodinami

Rusko tvrdí, že poprvé sestřelilo Ukrajinci vypálenou řízenou střelu GLSDB
Aktualizováno před 3 hodinami

Pavel je na návštěvě Moravskoslezského kraje, za problém považuje odliv lidí
Aktualizováno před 3 hodinami

České dráhy i železniční dopravci si stěžují na špatný stav slovenských kolejí
Aktualizováno před 3 hodinami

Státy EU schválily ukončení prodeje aut na benzín a naftu v roce 2035
před 3 hodinami

Slovensko i v roce 2024 počítá s dodávkami levného proudu pro rodiny
před 3 hodinami

Poškozený Sojuz se bez posádky vrátil z ISS na Zemi
před 3 hodinami
Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR
Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení.
Zdroj: ČTK