Z mariupolských oceláren Azovstal se podařilo evakuovat ženy a děti

Z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu již byli evakuováni všichni starci, ženy a děti. Na síti Telegram to dnes oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Ruské ministerstvo obrany následně podle agentury Reuters sdělilo, že operace s cílem evakuovat civilisty z Azovstalu skončila.

"Prezidentův příkaz byl splněn: všichni starší lidé, ženy a děti byli z Azovstalu evakuováni," napsala Vereščuková. "Tato část humanitární operace byla dokončena," dodala.

Informace o tom, kolik se podařilo v posledních dnech dostat z ocelárenského komplexu obklíčeného ruskou armádou lidí, se rozcházejí. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od čtvrtečního zahájení třídenní evakuační operace bylo evakuováno 51 lidí, včetně jednoho člověka dnes. Bylo mezi nimi 18 mužů, 22 žen a 11 dětí, napsalo ministerstvo.

Podle proruských separatistů z Doněcké oblasti bylo v průběhu dneška odvezeno z podzemních krytů pod ocelárnou do bezpečí 50 lidí, stejný počet se podle ukrajinské vlády dostal pryč i v pátek.

Velení ukrajinské armády dnes uvedlo, že Rusko v útocích na Azovstal dál pokračuje. "S podporou dělostřelecké a tankové palby (nepřítel) pokračuje v útočných akcích," napsalo velení dnes večer na facebooku.

Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar dnes prohlásil, že při páteční evakuační akci zahynuli tři ukrajinští vojáci a šest dalších utrpělo zranění.

V komplexu je pravděpodobně ještě několik set obránců, kteří se odmítají vzdát, mnozí z nich jsou zranění. Agentura AP napsala, že ukrajinská vláda požádala mezinárodní organizace, aby pomohly z oceláren dostat i obránce. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že se do tohoto úsilí zapojilo několik zemí, ale žádnou nejmenoval. "Pracujeme také na diplomatické možnosti, jak naše vojáky dostat z Azovstalu," sdělil dnes prezident.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

včera

Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech

Dánskou historickou budovu staré burzy v centru Kodaně zachvátil požár. Børsen ze 17. století je jednou z nejstarších budov města a podle serveru BBC zhroucení ikonické věže obyvatelům Dánska vyrazilo dech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy