Pětadvacetiletá Sonja, která pracuje ve velké společnosti zabývající se mobilními hrami a přivydělává si doučováním, udělala před třemi měsíci jedno z nejtěžších rozhodnutí svého života: Opustila Rusko, napsal zpravodajský server Fortune.
Měla starý, ale útulný společný byt se svým přítelem a dvěma dalšími spolubydlícími v centru Moskvy, malou skupinu přátel a několik dní v týdnu navštěvovala kurzy v místní akademii tance, který je její celoživotní vášní.
"Je to můj domov. Je tam moje rodina, přátelé. Celý můj život. Jak můžete tohle všechno opustit?" řekla serveru Fortune. Přesto si Sonja, která požádala, aby server zveřejnil jen její křestní jméno, stejně jako nespočet dalších mladých vzdělaných Rusů sbalila kufry a uprchla ze země poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu.
Podle odhadů Federální bezpečnostní služby, pod kterou v Rusku spadá i ochrana hranic, odjelo ze země od ledna do března letošního roku více než 3,8 milionu Rusů. Někteří kvůli práci nebo cestování, ale mnoho jich odešlo také kvůli ruské válce na Ukrajině. Jiné odhady uvádějí, že kvůli válce z Ruska odcestovalo 800.000 až 3,8 milionu lidí. Přesný počet však stále není znám.
Nedávný průzkum nevládní organizace OK Rusové uvádí, že průměrný věk Rusů, kteří opustili zemi po 24. únoru, je 32 let, přičemž 80 procent z nich má vyšší vzdělání. S blížícím se půlročním výročím války zažívá země druhou vlnu migrace. Nyní odcházejí rodiny i jednotlivci, kteří na přesun svého života jinam potřebovali více času.
A přestože se odhady značně liší, letošní hromadný odchod ze země je srovnatelný s počáteční emigrací z Ruska v době, kdy se rozpadl Sovětský svaz. V letech 1992 a 1993 odešlo 1,2 milionu obyvatel země.
Podle odborníků může současný rozsáhlý odliv mladých, kvalifikovaných a vzdělaných občanů z Ruska zdecimovat odvětví od žurnalistiky přes akademickou sféru až po technologie.
Sonja byla součástí druhého exodu. V březnu si koupila letenku na nejlevnější let, který stál 650 dolarů (necelých 16.000 Kč) - jen o něco méně než její měsíční plat 750 dolarů - a v květnu odjela. Brzy si prý uvědomila, že život v Rusku je neudržitelný. Jako důvody uvedla válku, nově odhalené, děsivé podrobnosti o situaci na Ukrajině, vládu, systém, nelidské a nedemokratické zákony a zničenou ekonomiku.
Válka prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině téměř přes noc udělala z Ruska globálního vyvrhele a dostala ekonomiku do chaosu. Nejvyšší světoví představitelé Putinovo jednání odsoudili a západní země na zemi uvalily bezprecedentní sankce, včetně odříznutí od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Od února více než 1000 světových společností zastavilo své aktivity v Rusku, což Rusům omezilo pracovní příležitosti a přístup ke zboží i službám. Inflace se vyšplhala na téměř 18 procent, zatímco reálné mzdy se v dubnu propadly o 7,2 procenta.
V prvním čtvrtletí letošního roku se počet Rusů žijících pod hranicí chudoby vyšplhal na 20,9 milionu, tedy více než 14 procent populace. V posledním čtvrtletí roku 2021 to bylo 12,4 milionu, což představuje nárůst o téměř 67 procent, uvádí ruská vládní statistická agentura, která nárůst chudoby přičítá inflaci. Bývalý Putinův poradce Andrej Illarionov v dubnu pro BBC uvedl, že toto číslo se může s pokračující válkou zdvojnásobit nebo ztrojnásobit.
Mladí lidé v Rusku si proto umí představit, že je kvůli válce čeká nejistý a nestabilní život. Podle průzkumů a odborníků jsou proti ruské invazi na Ukrajinu právě mladí více než jiné demografické skupiny, protože nechtějí válku ani izolaci od zbytku světa.
"Oproti jiným skupinám cítí palčivěji, že je válka připravila o budoucnost," uvedla pro Fortune Ksenija Kirillová, analytička Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA).
Loni v červnu opustil třiadvacetiletý Roman Pastuchov své rodné město Blagověščensk v Amurské oblasti, odkud je to jen pět minut lodní plavby přes řeku Amur do Číny. Věděl, že musí opustit Rusko, aby získal všeobecně uznávaný postgraduální titul a stipendium na studium environmentálních věd a technologií v Japonsku.
Sociální, politické a ekonomické problémy Ruska, které se v průběhu let nahromadily, dělají z života v Rusku neatraktivní perspektivu, řekl Pastuchov časopisu Fortune. "Běžná práce vás nikam neposune," uvedl s odkazem na nízké platy, vysokou inflaci a nestabilní rubl.
Pastuchov a jeho žena Anastasja plánovali návrat do Ruska, aby se setkali s rodinou a vyřešili další kapitolu svého života. Putinova válka je však utvrdila v tom, že život v Rusku by jim přinesl jen finanční nestabilitu a represe. Po 24. únoru ztratil Pastuchov kvůli západním sankcím uvaleným na ruské banky přístup ke svým investičním účtům.
Říká, že zpočátku byl hlavně rozrušený a měl strach o své přátele na Ukrajině. Nyní je šokován tím, jak dobře státní propaganda ovlivňuje jeho vlastní spoluobčany.
"Uvědomili jsme si, že se do Ruska v nejbližší době nemůžeme vrátit. Jakmile se dostaneme dovnitř, už se nám nemusí podařit dostat ven. Zůstat venku se zatím jeví jako nejbezpečnější možnost," říká Pastuchov.
Dvaatřicetiletý digitální umělec Grishanti Holon, což je jeho umělecký pseudonym, se více než deset let účastnil činnosti radikálních uměleckých skupin, včetně provokativních akci protivládní skupiny Vojna, a vyvěšoval protiputinovské plakáty. Navzdory jeho aktivismu mu vláda v roce 2019 udělila titul "Talent Ruska".
Říká však, že žít v Putinově režimu už nemůže, protože svobodné tvůrčí a politické vyjádření přestalo být možné. V prosinci 2021 začala být atmosféra tak napjatá, že i se svým týmem opustil Moskvu a odjel na Bali. Nyní se domnívá, že kdyby se o to pokusil po vypuknutí války, už by to nedokázal.
"Jsem si více než jistý, že by mě zadrželi a uvěznili," řekl serveru Fortune. Po začátku války v polovině zastavil projekt vznikající ve spolupráci s ruskou státní bankou Sberbank, protože nechtěl ani nepřímo podporovat válečné úsilí země. Nyní "drtivá většina tvůrčí třídy, kterou znám, už Rusko opustila. Jen (naše komunita) na Bali čítá několik set lidí", dodal Holon.
Hromadně odcházejí také akademici, aktivisté a pracovníci v oblasti technologií. Přibližně deset procent ruských technologických pracovníků už zemi opustilo nebo se k tomu chystá, uvedla v květnu ruská Asociace pro elektronické komunikace v ruském parlamentu.
Jednatřicetiletá Elena, která pracuje na volné noze a vytváří obsah na YouTube, se v březnu podělila o svůj příběh s časopisem Fortune, když utekla z Moskvy do Istanbulu. Její postarší rodiče se jí ptají, kdy se vrátí, ale ona říká, že to nemá v plánu, protože "zprávy a myšlenky, které šíří ruská vláda", ji děsí.
Nyní už se naučila základy turečtiny a otevřela si účet v evropské digitální bance. Říká, že její přátelé se usadili v Brazílii a Jižní Koreji. "Vzdělaní lidé, kteří chápou skutečnou situaci, opouštějí zemi; prodávají domy, vyřizují si dokumenty a učí se cizí jazyky," dodala.
V lednu 2021 odešel 36letý Andrej Gusev, produktový šéf herní firmy Sabai Ecoverse, ze Zelenogradu, malého města u Moskvy, na thajský Pchúket za lepšími kariérními příležitostmi. Návrat zatím neplánuje.
"Sedmdesát procent mých přátel, kteří pracovali v intelektuálních oblastech jako je IT, věda a inženýrství, odešlo nebo aktivně hledá způsoby, jak opustit Rusko," řekl serveru Fortune.
Hromadný útěk lidského kapitálu - technologických pracovníků, akademiků, novinářů a protiválečných aktivistů - by mohl zdecimovat některá odvětví a poškodit ruskou ekonomiku, která se již nyní potácí a je do značné míry odříznuta od mezinárodního obchodu a podnikání.
Země nyní přišla o "nejcennější lidské zdroje", uvedl pro Fortune Michael Reynolds, ředitel ruských, východoevropských a euroasijských studií na Princetonské univerzitě. "Tedy o mladé, vzdělané, talentované a podnikavé Rusy, kteří by se díky svému vzdělání a schopnostem stali lídry ruské ekonomiky a pomohli by podpořit její růst," dodal.
Ruská ekonomika se kvůli exodu jen tak nezhroutí, říkají odborníci. Nabídka talentovaných a kvalifikovaných pracovníků, kteří v Rusku zůstávají (přibližně jen 30 procent Rusů má pas, který jim umožňuje vycestovat do zahraničí), je "dostatečná k tomu, aby udržela ekonomiku nad vodou", řekla Fortune Margarita Zavadská, vedoucí vědecká pracovnice v oblasti sociálních věd ve Finském centru pro ruská a východoevropská studia při Helsinské univerzitě.
"Ale ti, kteří (emigranty) nahradí, budou pravděpodobně v průměru méně kvalifikovaní a budou politicky poddajnější," dodala.
Související
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
před 1 hodinou
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
před 2 hodinami
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
před 3 hodinami
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
před 3 hodinami
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
před 4 hodinami
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
před 5 hodinami
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
před 6 hodinami
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
před 7 hodinami
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
před 7 hodinami
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
před 8 hodinami
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
před 10 hodinami
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
včera
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
včera
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
včera
Instagram chystá novinku. Ocenit by ji měli hlavně rodiče
včera
Kasa je prázdná, řekl Babiš k investicím do obrany. Fiala ho kritizuje
včera
Clintonová bude svědčit před komisí, která vyšetřuje Epsteinovy zločiny
včera
Policie uzavřela případ RP Invest. Škoda jde do stovek milionů korun
včera
Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku
včera
Polské Pendolino se poprvé objeví na české železnici
Cestující Českých drah se mohou těšit na mimořádnou příležitost svézt se nejrychlejším vlakem našich severních sousedů. Od 9. března do 17. června 2026 nasadí ČD ve spolupráci s polským národním dopravcem PKP Intercity na vnitrostátní vlaky SC 511 / 516 na trase Praha – Bohumín a zpět vysokorychlostní vlakovou jednotku ED250 Pendolino. Jízdy v pravidelném provozu s cestujícími proběhnou v rámci probíhajícího schvalovacího procesu této jednotky pro provoz v České republice. Bude to poprvé, kdy polské Pendolino projde pravidelným provozem mimo Polsko.
Zdroj: Jan Hrabě