Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuováká dnes ráno uvedla, že by se mělo na Ukrajině otevřít celkem deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základním potřeb. Pokračovat měla podle Vereščukové právě i evakuace Mariupolu, kde kvůli útoku ruských vojsk uvázly stovky tisíc lidí.
Od začátku ruské invaze se prostřednictvím humanitárních koridorů podařilo evakuovat na 190.000 civilistů, upřesnila později ukrajinská vicepremiérka. Koridory v oblasti Kyjeva a Luhansku během dnešního dne fungovaly, nicméně plánovaný koridor vedoucí do obléhaného Mariupolu nefungoval naplno vzhledem k tomu, že autobusy směřující do města blokovali ruští vojáci, dodala Vereščuková.
Rusové podle informací ukrajinského velvyslanectví v Česku nechávali muže, kteří město opouštěli, svlékat a hledali na jejich tělěch nacionalistická tetování.
Humanitární koridor pro obyvatele Mariupolu.Ruští okupanti svlékají ukrajinské muže, kteří odjíždějí z Mariupolu, a hledají na jejich tělech nacionalistická tetování.#StandWithUkraine https://t.co/ItRJKfCoGL
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 19, 2022V silně poničeném Mariupolu je problém s nedostatkem vody, potravin a léků, nefungují dodávky elektřiny ani tepla. Ve městě se před útoky ruských vojsk v krytech a ve sklepích ukrývá přes 300.000 lidí.
Město je obklíčeno ruskými jednotkami už více než dva týdny a blokáda brání dopravení materiální pomoci, uvedl koordinátor Světového potravinového programu (WFP) Jakob Kern. Agentuře AFP řekl, že taktika blokování nouzových dodávek do Mariupolu je ve 21. století nepřijatelná. Situace je podle něj zoufalá i v dalších obléhaných městech Ukrajiny.
Kromě Mariupolu v Doněcké oblasti dnešní dohoda o koridorech zahrnovala i čtyři města v Kyjevské oblasti a čtyři města v Luhanské oblasti, napsala agentura Unian. Do města Cherson obsazeného ruskou armádou by měla být vyslána humanitární pomoc, řekla Vereščuková.
Civilisté z Mariupolu mají podle agentury Unian mířit humanitárním koridorem do města Záporoží. I toto město ale čelí podle místních úřadů útokům ruské armády. V pátek si tam útoky vyžádaly devět mrtvých a 17 zraněných, město proto vyhlásilo 38hodinový zákaz vycházení.
"Děti i staří lidé umírají. Město je zničené a bylo vymazáno z povrchu zemského," citovala agentura AP Michaila Veršnina - policistu, který v troskách Mariupolu natočil video adresované západním vůdcům.
Ruské jednotky už město odřízly od Azovského moře. Pád Mariupolu by znamenal propojení Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, s územími na východě Ukrajiny kontrolovanými proruskými separatisty. Tvrdé boje mezi ukrajinskými a ruskými vojáky se vedly o velkou ocelárnu Azovstal, která se nachází rovněž v Mariupolu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč stanici BBC řekl, že nejbližší ukrajinské jednotky, které by mohly pomoci obráncům Mariupolu, již bojují proti drtivé síle nepřítele nebo se nacházejí nejméně 100 kilometrů daleko.
Podle odhadů bylo v bojích dosud zničeno 80 procent Mariupolu. V krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla zřejmě nadále zůstává asi 1000 lidí, o jejichž osudu není nic známo. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko BBC řekl, že ve městě nyní probíhají pouliční boje, což brání záchranářům dostat se k lidem uvězněným pod troskami budovy.
Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dnes oznámil, že počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, se za den zvýšil o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu.
"Lidé dál utíkají, protože mají strach z bomb, náletů a slepého ničení," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Asi 90 procent z těch, co utekli pryč z Ukrajiny, jsou ženy a děti.
Související
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
Ukrajinci jsou připraveni v říjnu jednat i s ruskými představiteli
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 1 hodinou
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 2 hodinami
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 2 hodinami
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 3 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 4 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 4 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 5 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 6 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 7 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 7 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák