Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuováká dnes ráno uvedla, že by se mělo na Ukrajině otevřít celkem deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základním potřeb. Pokračovat měla podle Vereščukové právě i evakuace Mariupolu, kde kvůli útoku ruských vojsk uvázly stovky tisíc lidí.
Od začátku ruské invaze se prostřednictvím humanitárních koridorů podařilo evakuovat na 190.000 civilistů, upřesnila později ukrajinská vicepremiérka. Koridory v oblasti Kyjeva a Luhansku během dnešního dne fungovaly, nicméně plánovaný koridor vedoucí do obléhaného Mariupolu nefungoval naplno vzhledem k tomu, že autobusy směřující do města blokovali ruští vojáci, dodala Vereščuková.
Rusové podle informací ukrajinského velvyslanectví v Česku nechávali muže, kteří město opouštěli, svlékat a hledali na jejich tělěch nacionalistická tetování.
Humanitární koridor pro obyvatele Mariupolu.Ruští okupanti svlékají ukrajinské muže, kteří odjíždějí z Mariupolu, a hledají na jejich tělech nacionalistická tetování.#StandWithUkraine https://t.co/ItRJKfCoGL
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 19, 2022V silně poničeném Mariupolu je problém s nedostatkem vody, potravin a léků, nefungují dodávky elektřiny ani tepla. Ve městě se před útoky ruských vojsk v krytech a ve sklepích ukrývá přes 300.000 lidí.
Město je obklíčeno ruskými jednotkami už více než dva týdny a blokáda brání dopravení materiální pomoci, uvedl koordinátor Světového potravinového programu (WFP) Jakob Kern. Agentuře AFP řekl, že taktika blokování nouzových dodávek do Mariupolu je ve 21. století nepřijatelná. Situace je podle něj zoufalá i v dalších obléhaných městech Ukrajiny.
Kromě Mariupolu v Doněcké oblasti dnešní dohoda o koridorech zahrnovala i čtyři města v Kyjevské oblasti a čtyři města v Luhanské oblasti, napsala agentura Unian. Do města Cherson obsazeného ruskou armádou by měla být vyslána humanitární pomoc, řekla Vereščuková.
Civilisté z Mariupolu mají podle agentury Unian mířit humanitárním koridorem do města Záporoží. I toto město ale čelí podle místních úřadů útokům ruské armády. V pátek si tam útoky vyžádaly devět mrtvých a 17 zraněných, město proto vyhlásilo 38hodinový zákaz vycházení.
"Děti i staří lidé umírají. Město je zničené a bylo vymazáno z povrchu zemského," citovala agentura AP Michaila Veršnina - policistu, který v troskách Mariupolu natočil video adresované západním vůdcům.
Ruské jednotky už město odřízly od Azovského moře. Pád Mariupolu by znamenal propojení Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, s územími na východě Ukrajiny kontrolovanými proruskými separatisty. Tvrdé boje mezi ukrajinskými a ruskými vojáky se vedly o velkou ocelárnu Azovstal, která se nachází rovněž v Mariupolu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč stanici BBC řekl, že nejbližší ukrajinské jednotky, které by mohly pomoci obráncům Mariupolu, již bojují proti drtivé síle nepřítele nebo se nacházejí nejméně 100 kilometrů daleko.
Podle odhadů bylo v bojích dosud zničeno 80 procent Mariupolu. V krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla zřejmě nadále zůstává asi 1000 lidí, o jejichž osudu není nic známo. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko BBC řekl, že ve městě nyní probíhají pouliční boje, což brání záchranářům dostat se k lidem uvězněným pod troskami budovy.
Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dnes oznámil, že počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, se za den zvýšil o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu.
"Lidé dál utíkají, protože mají strach z bomb, náletů a slepého ničení," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Asi 90 procent z těch, co utekli pryč z Ukrajiny, jsou ženy a děti.
Související
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
Aktuálně se děje
před 51 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 5 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák