Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuováká dnes ráno uvedla, že by se mělo na Ukrajině otevřít celkem deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základním potřeb. Pokračovat měla podle Vereščukové právě i evakuace Mariupolu, kde kvůli útoku ruských vojsk uvázly stovky tisíc lidí.
Od začátku ruské invaze se prostřednictvím humanitárních koridorů podařilo evakuovat na 190.000 civilistů, upřesnila později ukrajinská vicepremiérka. Koridory v oblasti Kyjeva a Luhansku během dnešního dne fungovaly, nicméně plánovaný koridor vedoucí do obléhaného Mariupolu nefungoval naplno vzhledem k tomu, že autobusy směřující do města blokovali ruští vojáci, dodala Vereščuková.
Rusové podle informací ukrajinského velvyslanectví v Česku nechávali muže, kteří město opouštěli, svlékat a hledali na jejich tělěch nacionalistická tetování.
Humanitární koridor pro obyvatele Mariupolu.Ruští okupanti svlékají ukrajinské muže, kteří odjíždějí z Mariupolu, a hledají na jejich tělech nacionalistická tetování.#StandWithUkraine https://t.co/ItRJKfCoGL
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 19, 2022V silně poničeném Mariupolu je problém s nedostatkem vody, potravin a léků, nefungují dodávky elektřiny ani tepla. Ve městě se před útoky ruských vojsk v krytech a ve sklepích ukrývá přes 300.000 lidí.
Město je obklíčeno ruskými jednotkami už více než dva týdny a blokáda brání dopravení materiální pomoci, uvedl koordinátor Světového potravinového programu (WFP) Jakob Kern. Agentuře AFP řekl, že taktika blokování nouzových dodávek do Mariupolu je ve 21. století nepřijatelná. Situace je podle něj zoufalá i v dalších obléhaných městech Ukrajiny.
Kromě Mariupolu v Doněcké oblasti dnešní dohoda o koridorech zahrnovala i čtyři města v Kyjevské oblasti a čtyři města v Luhanské oblasti, napsala agentura Unian. Do města Cherson obsazeného ruskou armádou by měla být vyslána humanitární pomoc, řekla Vereščuková.
Civilisté z Mariupolu mají podle agentury Unian mířit humanitárním koridorem do města Záporoží. I toto město ale čelí podle místních úřadů útokům ruské armády. V pátek si tam útoky vyžádaly devět mrtvých a 17 zraněných, město proto vyhlásilo 38hodinový zákaz vycházení.
"Děti i staří lidé umírají. Město je zničené a bylo vymazáno z povrchu zemského," citovala agentura AP Michaila Veršnina - policistu, který v troskách Mariupolu natočil video adresované západním vůdcům.
Ruské jednotky už město odřízly od Azovského moře. Pád Mariupolu by znamenal propojení Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, s územími na východě Ukrajiny kontrolovanými proruskými separatisty. Tvrdé boje mezi ukrajinskými a ruskými vojáky se vedly o velkou ocelárnu Azovstal, která se nachází rovněž v Mariupolu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč stanici BBC řekl, že nejbližší ukrajinské jednotky, které by mohly pomoci obráncům Mariupolu, již bojují proti drtivé síle nepřítele nebo se nacházejí nejméně 100 kilometrů daleko.
Podle odhadů bylo v bojích dosud zničeno 80 procent Mariupolu. V krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla zřejmě nadále zůstává asi 1000 lidí, o jejichž osudu není nic známo. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko BBC řekl, že ve městě nyní probíhají pouliční boje, což brání záchranářům dostat se k lidem uvězněným pod troskami budovy.
Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dnes oznámil, že počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, se za den zvýšil o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu.
"Lidé dál utíkají, protože mají strach z bomb, náletů a slepého ničení," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Asi 90 procent z těch, co utekli pryč z Ukrajiny, jsou ženy a děti.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 2 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 2 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 4 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 5 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 6 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Zdroj: Libor Novák