Z Ukrajiny odešly už čtyři miliony lidí, více než polovina do Polska

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.

Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchlo z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609.000 lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245.000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300.000.Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše AP.

Expert na migraci varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí

Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí.

Iniciativa ESI, která má hlavní sídlo v Berlíně, od počátku ruské invaze na Ukrajinu varuje, že počty uprchlíků mohou být obrovské. Z Ukrajiny podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí.

"Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit," řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích.

"Co se stane, když za čtyři týdny přijde do Polska milion lidí, za další měsíc další milion? K tomu máme 6,5 milionu vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kde mnozí chtějí odejít, ale nemají možnost kvůli neexistenci humanitárních koridorů," položil si otázku. Uvedl, že běženci půjdou dál, například do Německa nebo Rakouska.

Možnost přerozdělování běženců v EU podle kvót je podle Knause neprůchodná. "Polsko, Maďarsko a další země to odmítají," řekl. Jako cestu proto vidí dobrovolné a solidární přijímání Ukrajinců. I proto podle něj Evropa potřebuje letecký most, který by uprchlíkům umožnil snadné cesty do hostitelských zemí. Za stejně nezbytnou považuje i informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené.

Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady.

Pokud uprchlickou krizi nebude Evropa řešit, může přerůst ve vážný vnitropolitický problém, varoval odborník. "Před měsícem jsme doufali, že válka na Ukrajině nebude. Nyní doufáme, že se uprchlíci rychle vrátí," řekl s tím, že rychlému návratu do vlasti nic nenasvědčuje. "Když se podíváme na Ukrajinu, když si uvědomíme, co se tam za čtyři týdny stalo, a když budeme vycházet z realistického pohledu, že v blízké době není viditelná shoda mezi představami ruského prezidenta Vladimira Putina a Kyjevem, nebo že bude Ukrajina nucena k nevýhodnému míru s Ruskem, pak přijdou další uprchlíci," řekl.

Knaus poukázal na to, že klíčovým prvkem nynější krize je komunikace. "To, co humánní přijímání běženců v Evropě umožňuje, je empatie evropského obyvatelstva. Empatie ale žije z pozornosti, z toho, co člověk vidí. Když toto vnímání zmizí, když za několik týdnů nebude Ukrajina hlavní zprávou dne, pak empatie zmizí," varoval. Za další prioritu považuje finanční podporu z Evropské unie.

"Bylo by smysluplné vytvořit evropský fond po vzoru fondu pro hospodářskou obnovu po pandemii nemoci covid-19," řekl. "Regiony, města a obce, kde se uprchlíci zaregistrují a kde zůstanou, by dostávaly evropskou podporu," uvedl. Navrhuje, aby fond nebyl omezen jen na EU, ale aby z něj mohly čerpat i další evropské demokratické státy, které se o běžence rozhodnou postarat. Objem fondu by pak měl být přinejmenším stejný, jaký EU vytvořila pro Turecko, aby předešla migraci do Evropy. Ankara dostala na podporu péče o běžence k dispozici šest miliard eur (zhruba 147 miliard korun).

Knaus v rozhovoru také ocenil postoj evropských zemí, kdy žádný stát kvůli dramatickému vývoji nenavrhnul obnovit pro Ukrajince vízovou povinnost. "Ani jedna vláda neřekla, že víza chce opět zavést," řekl. Bez víz mohou Ukrajinci do EU cestovat od června 2017.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Donald Trump

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí

Americký prezident Donald Trump se v příštích týdnech může ocitnout v klíčové roli při hledání cesty k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Podle aktuální analýzy experta Michaela O’Hanlona z vlivného think-tanku Brookings Institution by Trump mohl využít diplomatického manévrovacího prostoru, který mu otevřelo nedávné sbližování s Kyjevem. Pokud zároveň zesílí tlak na Moskvu, může podle O’Hanlona připravit půdu pro možné příměří.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody

Vyjednávání prezidentů Ukrajiny a Ruska, jak sám Putin oficiálně během tiskové konference nabídl, by mohlo znamenat důležitý posun v jednání o ukončení války. Hlavním bodem by měly být územní otázky a jejich budoucí kontrola. Na přijetí této nabídky naléhal i Donald Trump, který vyzval Ukrajinu k okamžitému souhlasu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump a Cyril Ramaphosa

Trump prezidentovi JAR vyrazil dech. Přehrál mu video s vymyšlenými obviněními z genocidy

Prezident Spojených států Donald Trump během dnešního jednání v Bílém domě šokoval svého hosta, jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu, když jej nečekaně konfrontoval s opakovanými a nepodloženými tvrzeními o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe. Setkání, které mělo být zaměřeno na obchod a nerostné suroviny, se rychle změnilo v dramatickou výměnu názorů na jeden z nejcitlivějších problémů jihoafrické společnosti.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel zastavil trestní stíhání čtyř vojáků v kauze útoku v Afghánistánu

Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl udělit milost čtyřem českým vojákům, kteří čelili trestnímu stíhání v souvislosti s incidentem na afghánské základně v roce 2018. Tehdy příslušník afghánské armády spustil palbu na české vojáky – jednoho usmrtil a další dva těžce zranil. Následné vyšetřování vedlo k obvinění několika českých vojáků, jejichž jednání bylo podle státních orgánů předmětem právních pochybností.

včera

Hokej, ilustrační foto

Vedle Švédska je ve čtvrtfinále MS i druhý domácí tým Dánové. Mezi osmičkou je i Rakousko, Kazachstán sestupuje

Až tradičně nabitý závěrečný hrací den v rámci základních skupin rozhodl o posledních postupujících do čtvrtfinále a definitivním složení čtvrtfinálových dvojic. Kromě toho ale také rozhodl o druhém sestupujícím. Vedle Francouzů opouští po tomto ročníku elitní divizi MS i Kazachstánci, kteří se mohli ještě zachránit ve vzájemném souboji se Švýcarskem, kdyby ovšem dokázali s nimi bodovat. 

včera

Hokej MS

Na čtvrtfinále se Švédy i s Kämpfem. Toronto českého útočníka pouští na MS

Krátce poté, co čeští hokejisté v úterý prohráli svůj poslední zápas ve skupině B na mistrovství světa, bylo jasné, že se jejich realizační tým dočká vytoužené posily z kanadsko-americké NHL. Útočník David Kämpf totiž prošel nezbytnou lékařskou prohlídku a klubové vedení Toronta ho tak následně uvolnilo na MS do švédského Stockholmu, kam Češi odcestují na čtvrteční čtvrtfinále, ve kterém se utká s domácími Švédy.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izraelci zřejmě zabili lídra Hamásu Sinvára. Obsadíme celé Pásmo Gazy, potvrdil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v obsáhlém projevu prohlásil, že je jeho země připravena ukončit válku v Pásmu Gazy – ovšem jen za „jasných podmínek“, které mají zajistit izraelskou bezpečnost. Premiér zároveň potvrdil, že izraelská armáda pravděpodobně zabila významného lídra Hamásu Mohammeda Sinvára a že cíl zcela porazit hnutí Hamás zůstává beze změny.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Kanada se chce připojit k Trumpovu štítu Golden Dome

Kanadská vláda potvrdila, že s administrativou prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném zapojení do nového amerického systému protiraketové obrany nazývaného „Golden Dome“. Cílem ambiciózního projektu je ochrana Severní Ameriky před tzv. „nové generací“ vzdušných hrozeb, včetně hypersonických střel a útoků ze stratosféry či vesmíru.

včera

Elon Musk

Elon Musk nekončí. Prozradil, jak dlouho zůstane v čele Tesly

Elon Musk prohlásil, že hodlá zůstat generálním ředitelem společnosti Tesla ještě alespoň dalších pět let. Veřejné ujištění pronesl během vystoupení na katarském ekonomickém fóru pořádaném agenturou Bloomberg v Dauhá. Když se ho moderátor zeptal, zda je připraven vést Teslu v příštích pěti letech, Musk bez váhání odpověděl: „Ano.“ A v reakci na následný dotaz, zda má o tomto plánu nějaké pochybnosti, s typickou dávkou černého humoru dodal: „No, ledaže bych zemřel.“

včera

Donald Trump

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí

Americký prezident Donald Trump se v příštích týdnech může ocitnout v klíčové roli při hledání cesty k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Podle aktuální analýzy experta Michaela O’Hanlona z vlivného think-tanku Brookings Institution by Trump mohl využít diplomatického manévrovacího prostoru, který mu otevřelo nedávné sbližování s Kyjevem. Pokud zároveň zesílí tlak na Moskvu, může podle O’Hanlona připravit půdu pro možné příměří.

včera

Očkování, ilustrační foto

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování

Ve Spojeném království začne letos v létě celosvětově první očkovací program proti kapavce. Britské zdravotnické úřady oznámily, že vakcína bude od 1. srpna nabízena vybraným skupinám obyvatel skrze místní centra sexuálního zdraví. Cílem je zpomalit rychle rostoucí výskyt této pohlavně přenosné infekce, která v posledních letech vykazuje alarmující nárůst a čím dál častěji je rezistentní vůči antibiotikům.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Nejde jen o Ukrajinu. USA stojí před možností největšího vojenského konfliktu od druhé světové války

Americká zahraniční politika se čím dál častěji točí kolem jednoho bodu na mapě východní Asie – Tchaj-wanu. Tento ostrov, jehož mezinárodní status zůstává nejednoznačný, se připravuje na možný vojenský střet s Čínou, která si na něj dělá dlouhodobý nárok. A Spojené státy stojí před dilematem, které by mohlo vést k největšímu vojenskému konfliktu od druhé světové války – tentokrát ale s jadernou mocností, píše National Interest.

včera

Elton John

Elton John kvůli AI označil britskou vládu za absolutní lůzry

Zpěvák a hudební skladatel Elton John ostře kritizuje britskou vládu za návrh, který by umožnil technologickým firmám využívat chráněný obsah umělců bez jejich souhlasu pro trénování umělé inteligence. John tento přístup označil za „trestní čin“ a britskou vládu za „absolutní lůzry“.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody

Vyjednávání prezidentů Ukrajiny a Ruska, jak sám Putin oficiálně během tiskové konference nabídl, by mohlo znamenat důležitý posun v jednání o ukončení války. Hlavním bodem by měly být územní otázky a jejich budoucí kontrola. Na přijetí této nabídky naléhal i Donald Trump, který vyzval Ukrajinu k okamžitému souhlasu.

včera

Andrij Portnov

Ve Španělsku byl zastřelen Andrij Portnov, ukrajinský politik a poradce Janukovyče

V úterý ráno otřásla Madridem šokující vražda bývalého vlivného ukrajinského politika Andrije Portnova. Neznámý útočník či útočníci ho zastřelili poblíž prestižní American School of Madrid ve čtvrti Pozuelo de Alarcón. Jak informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování, obětí byl právě Portnov – dlouholetý právník a někdejší vysoce postavený člen administrativy prezidenta Viktora Janukovyče.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky

Drsný rozkaz proniká šumem vysílačky: „Velitele zajmout, ostatní zabít.“ Tato děsivá slova zazněla v rámci série rádiových komunikací mezi ruskými jednotkami, které podle ukrajinských úřadů dokazují, že vyšší důstojníci ruské armády přikazují vojákům popravovat kapitulující ukrajinské vojáky – což je hrubé porušení mezinárodního práva.

včera

Monika Brusenbauch Meislová

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

včera

Donald Trump

Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy

Ukrajina se znovu cítí opuštěná jedním ze svých klíčových spojenců. Americký prezident Donald Trump 19. května jednal telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby se pokusil prosadit příměří ve válce, která už téměř čtyři měsíce drtí Ukrajinu. Výsledek? Žádný průlom, žádné sankce a z pohledu Kyjeva – další ostudná ukázka Trumpovy důvěřivosti vůči Kremlu.

včera

lesy

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

včera

Ehud Olmert

Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert se ostře vymezil vůči aktuální vojenské strategii Izraele v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že to, co izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua v Gaze provádí, je „velmi blízko válečnému zločinu“. Vyjádření přichází v době, kdy se Izrael ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli rozsahu civilních obětí a blokádě humanitární pomoci.

včera

Konec levných zásilek z Temu a Sheinu. EU zavede speciální poplatek za každý balíček

Evropská komise plánuje zavést jednotný poplatek ve výši dvou eur, tedy zhruba 50 korun, za každou malou zásilku doručenou spotřebitelům v EU. Nové opatření by se mohlo výrazně dotknout především levných online platforem, jako jsou Temu a Shein, jejichž podnikání stojí na levné a přímé přepravě zboží z Číny do Evropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy