Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho více než dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války.
Do zahraničí podle UNHCR od zahájení invaze 24. února uprchlo z Ukrajiny 4,01 milionu lidí. Zdaleka nejvíce lidí přišlo do Polska (2,3 milionu). Do Rumunska zamířilo 609.000 lidí a statisíce Ukrajinců přišly také do Moldavska, Maďarska a na Slovensko.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245.000 víz. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala uvedl, že jich je zhruba 300.000.Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Podle humanitárních pracovníků se v posledních dnech nápor uprchlíků zmírnil, protože mnoho lidí čeká na vývoj války, píše AP.
Expert na migraci varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí
Z Ukrajiny mohou před válkou uprchnout ještě miliony lidí a Evropa se na to musí připravit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl rakouský expert na migraci Gerald Knaus, který je šéfem analytického střediska Iniciativa pro evropskou stabilitu (ESI). Nynější uprchlickou krizi považuje za nejhorší od konce druhé světové války, proto vyzval k vybudování leteckého mostu pro přepravu běženců a zřízení fondu Evropské unie na podporu států a regionů, které uprchlíky hostí.
Iniciativa ESI, která má hlavní sídlo v Berlíně, od počátku ruské invaze na Ukrajinu varuje, že počty uprchlíků mohou být obrovské. Z Ukrajiny podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchly již více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí.
"Musíme očekávat, že přijdou ještě miliony dalších lidí. Musíme se na to nyní připravit," řekl Knaus s tím, že takové přípravy na evropské úrovni nevidí. Největší zátěž podle něj nyní leží na Polsku, konkrétně pak na jeho dobrovolnících, městech a na místních institucích.
"Co se stane, když za čtyři týdny přijde do Polska milion lidí, za další měsíc další milion? K tomu máme 6,5 milionu vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kde mnozí chtějí odejít, ale nemají možnost kvůli neexistenci humanitárních koridorů," položil si otázku. Uvedl, že běženci půjdou dál, například do Německa nebo Rakouska.
Možnost přerozdělování běženců v EU podle kvót je podle Knause neprůchodná. "Polsko, Maďarsko a další země to odmítají," řekl. Jako cestu proto vidí dobrovolné a solidární přijímání Ukrajinců. I proto podle něj Evropa potřebuje letecký most, který by uprchlíkům umožnil snadné cesty do hostitelských zemí. Za stejně nezbytnou považuje i informační kampaň, aby uprchlíci věděli, proč mají jet třeba do Španělska, Irska nebo zemí, na které nemají vůbec žádné vazby, ani jazykové, a které jsou od ukrajinských hranic vzdálené.
Vybudování leteckého mostu opakovaně navrhuje německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která by chtěla, aby evakuační trasy mířily i do zámoří, tedy do Spojených států nebo Kanady.
Pokud uprchlickou krizi nebude Evropa řešit, může přerůst ve vážný vnitropolitický problém, varoval odborník. "Před měsícem jsme doufali, že válka na Ukrajině nebude. Nyní doufáme, že se uprchlíci rychle vrátí," řekl s tím, že rychlému návratu do vlasti nic nenasvědčuje. "Když se podíváme na Ukrajinu, když si uvědomíme, co se tam za čtyři týdny stalo, a když budeme vycházet z realistického pohledu, že v blízké době není viditelná shoda mezi představami ruského prezidenta Vladimira Putina a Kyjevem, nebo že bude Ukrajina nucena k nevýhodnému míru s Ruskem, pak přijdou další uprchlíci," řekl.
Knaus poukázal na to, že klíčovým prvkem nynější krize je komunikace. "To, co humánní přijímání běženců v Evropě umožňuje, je empatie evropského obyvatelstva. Empatie ale žije z pozornosti, z toho, co člověk vidí. Když toto vnímání zmizí, když za několik týdnů nebude Ukrajina hlavní zprávou dne, pak empatie zmizí," varoval. Za další prioritu považuje finanční podporu z Evropské unie.
"Bylo by smysluplné vytvořit evropský fond po vzoru fondu pro hospodářskou obnovu po pandemii nemoci covid-19," řekl. "Regiony, města a obce, kde se uprchlíci zaregistrují a kde zůstanou, by dostávaly evropskou podporu," uvedl. Navrhuje, aby fond nebyl omezen jen na EU, ale aby z něj mohly čerpat i další evropské demokratické státy, které se o běžence rozhodnou postarat. Objem fondu by pak měl být přinejmenším stejný, jaký EU vytvořila pro Turecko, aby předešla migraci do Evropy. Ankara dostala na podporu péče o běžence k dispozici šest miliard eur (zhruba 147 miliard korun).
Knaus v rozhovoru také ocenil postoj evropských zemí, kdy žádný stát kvůli dramatickému vývoji nenavrhnul obnovit pro Ukrajince vízovou povinnost. "Ani jedna vláda neřekla, že víza chce opět zavést," řekl. Bez víz mohou Ukrajinci do EU cestovat od června 2017.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Související

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody
Aktuálně se děje
včera

Trump prezidentovi JAR vyrazil dech. Přehrál mu video s vymyšlenými obviněními z genocidy
včera

Prezident Pavel zastavil trestní stíhání čtyř vojáků v kauze útoku v Afghánistánu
včera

Vedle Švédska je ve čtvrtfinále MS i druhý domácí tým Dánové. Mezi osmičkou je i Rakousko, Kazachstán sestupuje
včera

Na čtvrtfinále se Švédy i s Kämpfem. Toronto českého útočníka pouští na MS
včera

Izraelci zřejmě zabili lídra Hamásu Sinvára. Obsadíme celé Pásmo Gazy, potvrdil Netanjahu
včera

Kanada se chce připojit k Trumpovu štítu Golden Dome
včera

Elon Musk nekončí. Prozradil, jak dlouho zůstane v čele Tesly
včera

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí
včera

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování
včera

Nejde jen o Ukrajinu. USA stojí před možností největšího vojenského konfliktu od druhé světové války
včera

Elton John kvůli AI označil britskou vládu za absolutní lůzry
včera

Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
včera

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody
včera

Ve Španělsku byl zastřelen Andrij Portnov, ukrajinský politik a poradce Janukovyče
včera

Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky
včera

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
včera

Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy
včera

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo
včera

Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste
včera
Konec levných zásilek z Temu a Sheinu. EU zavede speciální poplatek za každý balíček
Evropská komise plánuje zavést jednotný poplatek ve výši dvou eur, tedy zhruba 50 korun, za každou malou zásilku doručenou spotřebitelům v EU. Nové opatření by se mohlo výrazně dotknout především levných online platforem, jako jsou Temu a Shein, jejichž podnikání stojí na levné a přímé přepravě zboží z Číny do Evropy.
Zdroj: Libor Novák