Expert: Ukrajina nyní nemá příliš prostředků na to, aby Rusy vytlačila

Ukrajina nyní nemá příliš možností a prostředků k tomu, aby Rusy vytlačila z celého svého území, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Existenčně důležité bude podle něj pro Ukrajinu odolat současné a chystané ofenzivě Rusů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK. Od zahájení vojenského útoku Ruska na Ukrajinu uplyne v pátek rok.

Petráš ke zhodnocení roku bojů uvedl, že každý válečný konflikt má svůj neopakovatelný vývoj a každá strana se snaží vyvarovat se chyb a poučit se z chyb předchozích. Nicméně strategické přístupy znepřátelených stran s sebou nesou podle něj i určité stereotypy a zaběhnuté vzorce chování. Nejinak je tomu i v případě Ruska a Ukrajiny. "Historická zkušenost ukazuje, že ruské vedení je ochotno pro dosažení vítězství obětovat velké množství vojáků. To bude bezpochyby i případ agrese na Ukrajině," uvedl Petráš.

Nasazení vysokého počtu "živé síly" na straně Rusů bude podle něj do značné míry kompenzací nedostatků ve schopnostech přípravy a ochrany sil, logistického a materiálního zabezpečení, kvality systému velení, řízení a koordinace sil. "Nasazení vysokého počtu sil bude i kompenzací paradoxně slabší úrovně operačního použití technologicky vyspělých zbraňových systémů. A až čas ukáže, zdali se ruské velení dokáže vypořádat se slabou úrovní mobilizace sil, přípravou těchto sil k nasazení a střídání nasazených sil patřičně připravenými a vybavenými zálohami," uvedl Petráš.

Zásadní a zcela neopravitelnou chybou ruského politického vedení a vojenského velení bylo podle něj zcela chybné nastavení strategických plánovacích předpokladů pro intervenci na Ukrajině. "Předpoklad bleskové války a její vítězství předpokládající pád ukrajinského politického vedení na čele s prezidentem (Volodymyrem) Zelenským, neochota Ukrajinců bránit svoji zemi v důsledku neuspokojivé ekonomické a sociální situace, se ukázal jako naprosto chybný," řekl Petráš.

Na straně Ukrajiny se podle něj jednoznačně projevilo slabé zásobování nasazených sil materiálem, zbraněmi a municí. Neustálé opakování potřeby dodávek zbraní a munice ze strany ukrajinského vedení a prezidenta Zelenského má podle Petráše své jednoznačné opodstatnění. "Avšak na straně Ukrajiny prozatím není absolutně patrný přechod na válečné hospodářství, mobilizace veškerého obyvatelstva a průmyslu pro přechod na zbrojní výrobu, což je znakem země, která je ve válečném stavu. Pokud jde o nasazení sil na frontě, i zde je patrný problém v obměně sil, které se nachází v operaci už neudržitelně dlouho a potřebují obměnu," uvedl odborník.

Pro Ukrajinu nyní bude podle něj existenčně důležité ustát současnou ofenzivu stejně tak jako ofenzivu, která podle Petráše přijde ještě před začátkem jara. "Patrně se nebude jednat o rozsáhlou ruskou operaci v celé délce frontové linie, nýbrž na zvolených úsecích s cílem dosáhnout momentu překvapení v oblastech s nízkou koncentrací ukrajinských sil a příhodnými terénními podmínkami," uvedl Petráš. Lze se podle něj důvodně domnívat, že takovými úseky bude centrální část frontové linie, bezprostředně navazující na linii Lyman – Lysyčansk, kde usilují ruské jednotky o získání kontroly v oblasti Bachmutu. Zde bude ruské velení podle Petráše usilovat o přelití operační iniciativy i do oblasti Chersonu se snahou o překročení delty Dněpru a postup směrem k Oděse s cílem odříznout Ukrajinu od Černého moře. "Koncentrace ruských sil v této části fronty a dále na směru Marinka a Vuhledar, spolu s přípravou sil u Chersonu svědčí o připravované ofenzivě, která bude směřovat právě k tomuto cíli," míní odborník.

V dané chvíli Ukrajina podle něj nemá příliš možností a prostředků k tomu, aby efektivně uskutečnila cíl deklarovaný prezidentem Zelenským, tedy vytlačila okupanty z celého svého území a obnovila teritoriální integritu. Místo soustředění se na tvrdou protiofenzívu, jako adekvátní reakci na ruskou operační činnost, by se podle něj měly ukrajinské síly koncentroval na činnost defenzivní a snahu opět otupit intenzitu ruského útoku, jako tomu bylo v předchozím období. "Za stávající situace, pokud jde o dodávky materiálu ze Západu a ukrajinského válečného hospodářství, by to bylo adekvátní řešení," míní Petráš.

Související

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.
Donald Trump

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

před 3 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 12 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 13 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 14 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 15 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 16 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

Zdroj: David Holub

Další zprávy