Rusko má údajně informace, že Francie se připravuje na vyslání 2000členného vojenského kontingentu na Ukrajinu. Francouzská diplomacie však toto tvrzení odmítla jako dezinformaci.
O údajném záměru francouzské vlády informoval v úterý odpoledne ředitel ruské zahraniční rozvědky (SVR) Sergej Naryškin, kterého jako první citovala agentura TASS. Tuto zprávu převzala také řada francouzských médií a agentur.
Podle Naryškina získala ruská SVR informaci, že francouzský "kontingent se již připravuje na vyslání na Ukrajinu", přičemž "v počáteční fázi by to mělo být asi 2000 lidí".
Naryškin také uvedl, že francouzská armáda má obavy, že tak velká vojenská jednotka by nemohla být přesunuta a rozmístěna na Ukrajině, aniž by vzbudila pozornost. Varoval, že by se taková jednotka mohla stát prioritním cílem útoků ruských ozbrojených sil.
Francouzské ministerstvo obrany v reakci na prohlášení Moskvy uvedlo, že "taková zpráva, kterou přednesl šéf SVR Sergej Naryškin, znovu ukazuje, jak systematicky Rusko využívá dezinformací". Paříž zdůraznila, že "provokace tohoto druhu považujeme za nezodpovědné".
Prezident Emmanuel Macron nedávno naznačil, že vojáci z některých západních zemí by mohli být v budoucnu vysláni na ochranu Ukrajiny před ruskou agresí. Tato vyjádření Macrona vyvolala okamžité reakce a rozkol v koalici podporovatelů Ukrajiny, neboť s nimi nebyly koordinovány.
Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.
I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.
To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.
"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.
Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.
Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.
"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.
Související
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
válka na Ukrajině , Armáda Francie
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
před 1 hodinou
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
před 2 hodinami
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 2 hodinami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 3 hodinami
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 4 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.
Zdroj: Libor Novák