Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na dnešek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů. Informoval o tom dnes ráno francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde má být v úterý uvítán britský král Karel III. Podle Darmanina si poslední protesty vyžádaly také výrazně více škod než ty předešlé. Výtržnosti přičetl krajní levici. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné.
Dalších demonstrací proti velmi nepopulární reformě, která mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, se podle policie v celé Francii zúčastnil více než milion lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.
Na řadě míst se protesty vyhrotily a musela zasahovat policie. Darmanin, který se dnes k protestům vyjádřil na kanálu CNews, potvrdil, že jenom z Paříže bylo z meziodborových demonstrací hlášeno "903 požárů pouličního mobiliáře nebo popelnic". Požáry a chaos po sobě podle Le Figaro zanechaly protesty v ulicích Paříže, Rennes, Bordeaux, Lorientu či Lyonu.
V Bordeaux krátce hořela část radnice, v Nantes zase demonstranti vnikli do budovy správního soudu, vyplenili recepci a rozbili okna a dveře. Poškozeno bylo také několik obchodů. V Lorientu na severozápadě 68milionové země se terčem útoků části demonstrantů stala městská policejní stanice, jinde zase na policisty létaly dlažební kostky nebo zápalné lahve.
V Paříži se odehrály pouliční bitky mezi policií a skupinami černě oděných, maskovaných osob, které zaútočily na nejméně dvě restaurace rychlého občerstvení, supermarket a banku. Podle agentury AP to odráží zintenzivnění protestů a odvrací pozornost od desetitisíců pokojných manifestujících. Policisté, na které v hlavním městě létaly zápalné lahve a další předměty, se pokoušeli výtržníky rozehnat i slzným plynem.
Podle ministra Darmanina si čtvrteční protesty, za něž kritizoval extrémní levici, vyžádaly výrazně větší škody než předešlé demonstrace. Například počet radikálů v Paříži odhadl na 1500. "Jsou tu výtržníci, často krajně levicoví, kteří chtějí rozložit stát, zničit policii a nakonec převzít instituce," uvedl ministr podle AP. "Krajní levice chce zaútočit na republiku," citoval ho francouzský tisk.
Darmanin rovněž vyjádřil údiv nad nedostatečnou reakcí politiků nad počtem zraněných policistů, kterých je podle něj od začátku protestů téměř tisícovka. "Země by se měla probudit a odsoudit krajní levici a radikály. Je jich málo, ale jsou extrémně násilní," dodal Darmanin. Vyzdvihl také "skvělou" práci pořádkových sil. "Není žádný mrtvý, žádný vážně zraněný," zdůraznil.
Násilí odsuzují i odbory požadující stažení reformy v zájmu uklidnění situace. Předseda odborové konfederace CFDT Laurent Berger dnes v televizi RTL vyjádřil politování nad násilnostmi, které podle něj "zastiňují sociální téma" důchodů. Francie podle něj nyní musí řešit dvě krize, krizi sociální a krizi demokracie.
Darmanin dnes slíbil, že Francie je připravena přivítat krále Karla III. na státní návštěvě navzdory protestům. Zdroj z Buckinghamského paláce tento týden uvedl, že protesty by mohly ovlivnit logistiku první zahraniční návštěvy panovníka.
Důchodová reforma je podle Macronovy vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze.
Podle deníku Le Monde část okolí hlavy státu doufala, že situaci uklidní středeční Macronovo vyjádření v televizi. Prezident se snažil vysvětlit nezbytnost reformy, ale ve čtvrtek se "Macron a jeho premiérka Elisabeth Borneová mohli přesvědčit, že se ulice neuklidnila", poznamenal Le Monde.
Terčem kritiky je nejen důchodová reforma samotná, ale i způsob, jakým byla prosazena, tedy za použití ústavního článku 49.3, díky němuž vláda obešla parlamentní hlasování o samotné reformě, a místo toho se vystavila hlasování o nedůvěře, které jen těsně ustála.
Související
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
před 3 hodinami
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
před 4 hodinami
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
před 5 hodinami
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
před 6 hodinami
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
před 6 hodinami
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
před 8 hodinami
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
včera
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
včera
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
včera
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
včera
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
včera
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
včera
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
včera
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
včera
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
včera
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
Ukrajina stabilizovala frontovou linii a zlomila schopnost ruských sil dále postupovat, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro britskou stanici BBC bývalý velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. Jde o jeho první vyjádření od chvíle, kdy byl v létě odvolán z funkce po veřejném sporu s ministrem obrany.
Zdroj: Libor Novák