Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na dnešek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů. Informoval o tom dnes ráno francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde má být v úterý uvítán britský král Karel III. Podle Darmanina si poslední protesty vyžádaly také výrazně více škod než ty předešlé. Výtržnosti přičetl krajní levici. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné.
Dalších demonstrací proti velmi nepopulární reformě, která mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, se podle policie v celé Francii zúčastnil více než milion lidí, podle odborářů dokonce 3,5 milionu.
Na řadě míst se protesty vyhrotily a musela zasahovat policie. Darmanin, který se dnes k protestům vyjádřil na kanálu CNews, potvrdil, že jenom z Paříže bylo z meziodborových demonstrací hlášeno "903 požárů pouličního mobiliáře nebo popelnic". Požáry a chaos po sobě podle Le Figaro zanechaly protesty v ulicích Paříže, Rennes, Bordeaux, Lorientu či Lyonu.
V Bordeaux krátce hořela část radnice, v Nantes zase demonstranti vnikli do budovy správního soudu, vyplenili recepci a rozbili okna a dveře. Poškozeno bylo také několik obchodů. V Lorientu na severozápadě 68milionové země se terčem útoků části demonstrantů stala městská policejní stanice, jinde zase na policisty létaly dlažební kostky nebo zápalné lahve.
V Paříži se odehrály pouliční bitky mezi policií a skupinami černě oděných, maskovaných osob, které zaútočily na nejméně dvě restaurace rychlého občerstvení, supermarket a banku. Podle agentury AP to odráží zintenzivnění protestů a odvrací pozornost od desetitisíců pokojných manifestujících. Policisté, na které v hlavním městě létaly zápalné lahve a další předměty, se pokoušeli výtržníky rozehnat i slzným plynem.
Podle ministra Darmanina si čtvrteční protesty, za něž kritizoval extrémní levici, vyžádaly výrazně větší škody než předešlé demonstrace. Například počet radikálů v Paříži odhadl na 1500. "Jsou tu výtržníci, často krajně levicoví, kteří chtějí rozložit stát, zničit policii a nakonec převzít instituce," uvedl ministr podle AP. "Krajní levice chce zaútočit na republiku," citoval ho francouzský tisk.
Darmanin rovněž vyjádřil údiv nad nedostatečnou reakcí politiků nad počtem zraněných policistů, kterých je podle něj od začátku protestů téměř tisícovka. "Země by se měla probudit a odsoudit krajní levici a radikály. Je jich málo, ale jsou extrémně násilní," dodal Darmanin. Vyzdvihl také "skvělou" práci pořádkových sil. "Není žádný mrtvý, žádný vážně zraněný," zdůraznil.
Násilí odsuzují i odbory požadující stažení reformy v zájmu uklidnění situace. Předseda odborové konfederace CFDT Laurent Berger dnes v televizi RTL vyjádřil politování nad násilnostmi, které podle něj "zastiňují sociální téma" důchodů. Francie podle něj nyní musí řešit dvě krize, krizi sociální a krizi demokracie.
Darmanin dnes slíbil, že Francie je připravena přivítat krále Karla III. na státní návštěvě navzdory protestům. Zdroj z Buckinghamského paláce tento týden uvedl, že protesty by mohly ovlivnit logistiku první zahraniční návštěvy panovníka.
Důchodová reforma je podle Macronovy vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze.
Podle deníku Le Monde část okolí hlavy státu doufala, že situaci uklidní středeční Macronovo vyjádření v televizi. Prezident se snažil vysvětlit nezbytnost reformy, ale ve čtvrtek se "Macron a jeho premiérka Elisabeth Borneová mohli přesvědčit, že se ulice neuklidnila", poznamenal Le Monde.
Terčem kritiky je nejen důchodová reforma samotná, ale i způsob, jakým byla prosazena, tedy za použití ústavního článku 49.3, díky němuž vláda obešla parlamentní hlasování o samotné reformě, a místo toho se vystavila hlasování o nedůvěře, které jen těsně ustála.
Související
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Francie , demonstrace ve Francii
Aktuálně se děje
před 14 minutami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 1 hodinou
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 1 hodinou
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 2 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 3 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 4 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.
Zdroj: Libor Novák