Francouzská vláda obejde poslance, důchodovou reformu schválí bez hlasování

Francouzská vláda použila článek 49.3 ústavy a přijme důchodovou reformu bez hlasování poslanců. Premiérka Élisabeth Borneová to oznámila na začátku zasedání Národního shromáždění, které mělo dnes o zákonu hlasovat. Blok prezidenta Emmanuela Macrona nemá totiž v dolní komoře parlamentu většinu. Krok velmi kritizuje opozice.

Schválení zákona nyní mohou poslanci zvrátit jen vyjádřením nedůvěry vládě. Opozice má ale jen malou šanci na úspěch, protože takový návrh nepodpoří pravicoví Republikáni (LR). Sporná reforma, proti které odbory pořádají od ledna masivní protesty, tak po dnešním schválení Senátem směřuje k definitivnímu přijetí.

Premiérka Borneová oznámila postup vlády za hlasitého protestu z opozičních lavic. "Nemůžeme dát v sázku budoucnost našich důchodů a tato reforma je nezbytná," řekla premiérka, podle které kabinet nechtěl riskovat, že poslanci nakonec reformu neschválí. Podle ní vláda dlouze jednala s odbory o podobě návrhu, který byl podle ní dialogem se sociálním partnery "obohacený, zlepšený a vždy vyvážený". Po ohlášení aktivace článku 49.3 bylo zasedání dolní komory přerušeno.

Neschválení reformy by představovalo "příliš velké finanční a ekonomické riziko". Podle účastníka jednání v Elysejském paláci to řekl prezident Macron. "Mým politickým zájmem by bylo hlasovat o návrhu," citoval prezidenta pro stanici TF1 nejmenovaný účastník schůze.

Vládní seskupení nemá mezi poslanci většinu a při hlasování o reformě by se vláda musela spolehnout na hlasy opozičních Republikánů (LR). Mezi členy pravicového poslaneckého klubu však nepanoval na reformu jednotný názor ani po změnách schválených ve středu parlamentní komisí, která vyšla vstříc některým námitkám pravicových zákonodárců.

Využitím článku 49.3 může vláda přijmout zákon, aniž by o něm Národní shromáždění hlasovalo. Vystavuje se ale možnosti, že poslanci do 24 hodin od použití tohoto ustanovení vyvolají hlasování o vyjádření nedůvěry vládě. Čas na podání návrhu nyní mají do pátečních 15:20 SEČ. V případě, že návrh bude podán, dolní komora znovu zasedne.

Úmysl vyvolat hlasování o nedůvěře již oznámila předsedkyně klubu Národní sdružení (RN) Marine Le Penová, která označil krok vlády za "naprostý nezdar" prezidenta Macrona, a obdobný návrh pravděpodobně předloží nejméně jeden další opoziční klub. Levicoví opoziční představitelé dnes odpoledne zdůrazňovali, že krok vlády ukazuje, že Macron nemá pro svůj návrh většinu v parlamentu ani ve francouzské společnosti. Rozhodnutí použít článek 49 ústavy však kritizovali i někteří vládní poslanci. Opozice zvažuje, že se bude snažit o reformě vyvolat referendum, nebo že ji napadne u orgánu, který má ve Francii pravomoci ústavního soudu.

Aby přijetí zákona opozice zvrátila a vládu donutila k demisi, musí pro vyslovení nedůvěry hlasovat většina, alespoň 289 z 577 poslanců. Předseda LR Éric Ciotti oznámil, že jeho klub žádný návrh nepodpoří, protože nechce "zvyšovat chaos". S tímto rozhodnutím podle něj souhlasí velká většina klubu. Bez 60 poslanců za LR nemá opozice podle propočtů ČTK dostatečnou sílu, aby vyslovení nedůvěry prosadila.

Článek 49 ústavy může vláda použít bez omezení u návrhů zákona, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení, píše Le Monde. Pokud poslanci vysloví nedůvěru vládě, pak se zákon považuje za zamítnutý a vláda musí podat demisi. V opačném případě se zákon považuje za schválený dolní komorou a kabinet může pokračovat ve svém mandátu.

Před použitím článku 49.3 varovaly vládu odborové centrály, které proti změnám důchodového systému pořádají od ledna masivní demonstrace a stávky. Po vystoupení premiérky se dnes odpoledne shromáždilo na náměstí Svornosti nedaleko od sídla dolní komory parlamentu několik tisíc odpůrců reformy, informuje stanice TF1. O dalším postupu budou dnes večer rozhodovat i odborové centrály. Předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi, Laurent Berger již oznámil další protesty. "Vláda ukázala, že nemá většinu," řekl Berger.

Zákon, který patří mezi priority Macronova druhého prezidentského mandátu, počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, s omezením speciálních režimů a s dalšími zásahy, které mají podle kabinetu zaručit udržitelnost penzijního systému.

Související

Více souvisejících

Francie důchody

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 6 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 7 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy