Hamás plánoval útok na Izrael několik let. Měl i pokyny, které rukojmí zabíjet

Izrael objevil v počítačích, telefonech, tabletech, kamerách a mapách získaných od mrtvých nebo zajatých palestinských militantů podrobné taktické plány útoku, ve kterých se nacházely informace o cílech, názvy zúčastněných jednotek a misí každé z nich či časový harmonogram a seznam potřebných zbraní.

"Největším překvapením je detailnost a úroveň připravenosti... Tyto údaje poukazují na roky plánování útoku na základny a kibuce," uvedl jeden z důstojníků. Dokumenty obsahují například nákresy vojenské základny v Nahal Oz a plány dvou napadených kibuců. Podle důstojníků militanti tyto informace nemohli získat z veřejných zdrojů.

Armáda našla i pokyny, podle kterých měli militanti unášet rukojmí. Všem dospělým měli například zakrýt oči a svázat ruce a "zabít ty, kteří by způsobovali problémy nebo se snažili utéct". Našla i podrobná mapa jižní části Pásma Gazy, na které Izrael identifikoval dosud neznámá vojenská zařízení Hamásu. Získal také snímky tunelů v Pásmu Gazy.

Izrael obnovil na analýzu těchto materiálů činnost jednotky vojenské rozvědky s názvem Amšat. Tuto jednotku v zemi založili po arabsko-izraelské válce v roce 1973, kdy Izrael překvapil útok Egypta a Sýrie. Od té doby její činnost obnovili několikrát.

Izraelské bezpečnostní orgány přitom disponovaly od loňského roku dokumentem popisujícím plánovaný útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území sousedící s Pásmem Gazy. Informoval o tom deník New York Times.

Podle informací v dokumentu plánovalo hnutí Hamás využít taktiku odvedení pozornosti izraelské armády pomocí velkého počtu vypálených raket. Zároveň měly bezpilotní prostředky ničit bezpečnostní kamery a automatické zbraně u hranice s Pásmem Gazy. To by umožnilo ozbrojencům hnutí Hamás masově překročit bezpečnostní bariéry a dostat se na izraelské území.

I přes detailní popis taktiky byl plán izraelskými bezpečnostními analytiky a vojenskými veliteli označen za příliš ambiciózní a mimo dosah bojových schopností palestinského hnutí. Několik představitelů izraelské armády a tajných služeb nepředpokládalo, že byl plán skutečně schválen vedením Hamásu.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.