Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě

Výsledek této revize bude záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.

Šéf Pentagonu označil za ostudné, že evropští spojenci odmítli poskytnout americkým silám přístup na základny v Evropě, ze kterých měly být vedeny útoky na Írán. Tímto krokem podle něj evropské státy vystavily americké vojáky riziku, když zpochybnily předvídatelný přístup na základny a povolení k přeletům.

Hegseth ve svém projevu rovněž kritizoval evropskou migrační politiku a politiku rovnosti pohlaví. Prohlásil, že místo tanků, stíhaček a protivzdušné obrany se Evropa zaměřila na sociální stát, klimatické změny a úsporná opatření v obraně, což vedlo k propadu vojenských rozpočtů.

Tato kritika nicméně neodráží současnou realitu evropské obranné politiky. Generální tajemník NATO Mark Rutte upozornil, že evropské státy a Kanada loni zvýšily výdaje na obranu o 90 miliard dolarů, což představuje pětadvacetiprocentní nárůst oproti roku 2024.

Většina evropských zemí navíc v posledních letech výrazně zpřísnila ochranu svých hranic. Cílem Trumpovy administrativy je nyní transformace stávající organizace na takzvané „NATO 3.0“, které bude schopné odradit jakoukoli hrozbu.

Kritická slova amerického ministra přicházejí jen několik týdnů poté, co Spojené státy oznámily spojencům, že v případě napadení některého z nich již neposkytnou určité vojenské kapacity.

Nejvyšší alianční velitel v Evropě proto vypracovává záložní plány poté, co Washington signalizoval, že v krizové situaci nedodá například letadlovou loď s doprovodnými plavidly, tankovací letadla a desítky stíhacích letounů.

Trumpova administrativa tento krok zdůvodňuje potřebou plánovat dva simultánní konflikty a nutností mít dostatek prostředků pro případný střet s Čínou v indo-pacifickém regionu.

Ačkoli Spojené státy omezují rozsah pomoci v rámci aktivace článku 5 o kolektivní obraně, stažení amerických jaderných zbraní z Evropy neplánují. Tyto zbraně zůstávají klíčovým prvkem aliančního odstrašení.

Skupina pro jaderné plánování NATO v této souvislosti vydala své první prohlášení po devatenácti letech, ve kterém potvrdila, že strategické jaderné síly Aliance jsou nejvyšší zárukou bezpečnosti. Ministři se zároveň dohodli na dalším posilování jaderné mise prostřednictvím modernizace kapacit a posílení plánovacích procesů.