Írán a Hizballáh mají omezené možnosti. Totální válka s Izraelem se jim rychle vymstí

Írán a Hizballáh si musí pořádně rozmyslet, jak zareagují na izraelské akce v Bejrútu a případně i Teheránu. Pokud Írán zveřejní výsledky vyšetřování středečního útoku na předního představitele Hamásu s tím, že za ním stojí Izrael, podřeže si pod sebou větev. Hizballáh si zase nemůže dovolit totální válku s Izraelem už kvůli naprosté humanitární katastrofě v Libanonu, jíž by způsobila. 

Íránské úřady v čele s Íránskou revoluční gardou (IRGC) ve středu slíbily, že prošetří smrtící útok na přední postavu militantního hnutí Hamás Ismaila Haníju. Podle americké stanice CNN výsledky tohoto šetření určí, co ve skutečnosti bude následovat – respektive „co se Teherán rozhodne prezentovat jako svůj příběh“.

Útok na politického vůdce Hamásu, ať už přišel odkudkoli, ukázal na vážné narušení bezpečnosti Islámské republiky. Haníja byl hostem při úterní inauguraci nového prezidenta Masouda Pezeshkiana a do Teheránu dorazil v doprovodu řady vůdců, včetně zástupce Hizballáhu, jak uvedl americký list New York Times.

Podle analýzy CNN jsou íránské možnosti velmi omezené. Pokud z útoku obviní Izrael, který se dosud k zodpovědnosti za něj nepřihlásil, přizná před svými obyvateli obrovskou mezeru ve fyzické bezpečnosti země. Když se íránské vedení rozhodne vyslat do války svou loutku Hizballáh, přijde brutální válka s tragickými humanitárními následky pro Libanon.

Írán se už o totální útok na Izrael pokusil letos v dubnu. Poté, co izraelské rakety zasáhly íránský konzulát v Damašku a zabily několik vysokých velitelů IRGC, Írán vypálil 300 bezpilotních letounů a raket. „Nepodařilo se to. Jejich reakce jednak definuje jejich roli regionální mocnosti, ale také hrozí, že se tato role vytratí,“ píše CNN.

Podle této stanice byly opět překročeny další červené linie a na „žebříčku eskalace byla zdolána další příčka“. Je tedy pouze na Íránu, jaký příběh hodlá vyprávět. Nelze očekávat jakoukoli nezávislost vyšetřování útoku na Haníja a proto má Teherán volné ruce v tom, jak s regionální bezpečností coby rostoucí velmoc naloží.

Samotný Hizballáh, respektive Libanon musí řešit izraelský útok na Bejrút z úterního večera. Ten sloužil jako odveta za sobotní útok hnutí proti dětem v Golanských výšinách a cílem byl jeho strůjce Fuad Šukr, vojenský poradce generálního tajemníka militantního uskupení Hasana Nasralláha.

Přítomnost Hizballáhu na libanonském území značí, že se kromě militantů do války může zapojit právě Bejrút. Sám Nasralláh prohlašoval, že v reakci na jakýkoli izraelský útok proti hlavnímu městu zasáhne Tel Aviv. Jenže zde začíná vážný problém: tyto výhrůžky nejsou ani zdaleka tak bezzubé, jako ze strany Hamásu, protože Hizballáh disponuje mocným arsenálem přesně naváděných raket a bomb o hmotnosti až 500 kilogramů.

Pro Hizballáh podle CNN existují dvě možnosti. Může Izraeli znovu oplatit stejnou mincí a očekávat další odplatu, nebo jít do totální války. Jen první možnost se ale obejde bez masakru, který bude stát životy další desítky tisíc nevinných lidí.

Související

Více souvisejících

Izrael Írán Hizballáh

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Karol Nawrocki

Nemusí se shodnout, ale konflikty musí skrýt. Nawrocki a Tusk potřebují Poláky vést, ne rozdělovat

Karol Nawrocki se stává novým prezidentem Polska. Jeho nástup do úřadu představuje zásadní hodnotový střet s vládou Donalda Tuska. Zatímco premiér prosazuje liberální a proevropský kurz, konzervativní prezident staví na národní suverenitě a tradičních hodnotách. V čase rostoucího ruského tlaku však Polsko potřebuje politickou soudržnost. Osobní vztah mezi Tuskem a Nawrockim může rozhodnout o síle státu i regionální bezpečnosti.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Proč je Trump tak nevyzpytatelný? Server odhalil tajemství jeho komunikace

Letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press nevyloučil, že by mohl k anexi Grónska použít vojenskou sílu. Mnozí tak byli znovu zaskočeni jeho nepředvídatelnou politickou rétorikou, která se za deset let jeho působení na veřejnosti nezměnila. Jeho dřívější narážky na koupi ostrova, například fotomontáže s Trump Tower, ukazují na to, jakým způsobem kombinuje provokaci, ironii i možný budoucí záměr.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Steve Witkoff

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

před 3 hodinami

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 4 hodinami

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 4 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 6 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 7 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 7 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy