Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom. Ministerstvo vnitra, které za mravnostní policie zodpovídá, zatím zprávu nijak nekomentovalo.
Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti. Téma hidžábů se stalo rozbuškou současných masových protestů, které propukly po zářijovém úmrtí 22leté Kurdky Mahsá Amíníové. Ta skončila kvůli údajnému porušení pravidel pro nošení v šátku v cele mravnostní policie a poté zemřela.
"Mravnostní policie nemá s justicí co do činění," řekl v Komu Montazerí, který odpovídal na dotaz, proč tato jednotka nyní končí. O den dříve generální prokurátor řekl, že íránské úřady se chystají přezkoumat zákon, který ženám přikazuje povinně si zakrývat hlavu šátky. Zatím ale není jasné, zda navrhnou nějaké změny pravidel.
Kvůli pokračujícím demonstracím se dnes na krizovém zasedání sešel v sídle parlamentu v Teheránu prezident Ebrahím Raísí s několika ministry, uvedla agentura DPA. V sobotu prezident jednal s ministrem spravedlnosti Gholámhosejnem Mohsenem Edžeím a předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalíbafem. Podrobnosti o tom, co vrcholní politici probírali, nejsou k dispozici. Podle DPA se spekuluje, že tématem mohly být právě požadavky demonstrantů, kteří žádají mimo jiné revizi ústavy a konec povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby a referendum o dalším směřování země.
Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí dnes informoval o zřízení vyšetřovacího výboru, který má vyjasnit příčiny občanských protestů, uvedla agentura ILNA. Do výboru však nebyl přizván nikdo z demonstrantů ani kritiků vlády.
Podle agentury Reuters organizátoři íránských protestů vyzývají k třídenní stávce od pondělí do středy, aby zvýšili tlak na vedení země. Prezident Raísí má v plánu ve středu na den studentů navštívit Teheránskou univerzitu. Padají výzvy, aby se ve středu ke stávce připojili i obchodníci, v metropoli má protestní shromáždění zamířit na náměstí Azadí.
Jednotka mravnostní policie, jejíž název v perštině lze přeložit jako "výchovné hlídky", vznikla v roce 2006 za konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Její mužští příslušníci nosí charakteristické tmavě zelené uniformy a ženy v jejích řadách sloužily oblečené do černých čádorů, tedy úboru, který zakrývá hlavu a celé tělo až po kotníky.
Íránská mravnostní policie kvůli podílu na smrti Amíníové figuruje na sankčním seznamu Evropské unie. Ta je přesvědčená, že mladá Kurdka zemřela kvůli policejnímu násilí.
Amíníová skončila v policejní cele proto, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb. Policie tvrdila, že zemřela poté, co dostala infarkt, její rodina je ale přesvědčená, že policisté ženu zbili. Její úmrtí vyvolalo v zemi nebývalou vlnu demonstrací. Podle oficiálních údajů během nich dosud zemřelo přes 300 lidí, nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu uvádí na 450 obětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk koncem listopadu uvedl, že při protestech bylo zatčeno na 14.000 lidí, včetně dětí.
Související
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák