Írán po sérii masových protestů a tragédií ruší mravnostní policii. Dohlížela i na nošení šátků

Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom. Ministerstvo vnitra, které za mravnostní policie zodpovídá, zatím zprávu nijak nekomentovalo.

Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti. Téma hidžábů se stalo rozbuškou současných masových protestů, které propukly po zářijovém úmrtí 22leté Kurdky Mahsá Amíníové. Ta skončila kvůli údajnému porušení pravidel pro nošení v šátku v cele mravnostní policie a poté zemřela.

"Mravnostní policie nemá s justicí co do činění," řekl v Komu Montazerí, který odpovídal na dotaz, proč tato jednotka nyní končí. O den dříve generální prokurátor řekl, že íránské úřady se chystají přezkoumat zákon, který ženám přikazuje povinně si zakrývat hlavu šátky. Zatím ale není jasné, zda navrhnou nějaké změny pravidel.

Kvůli pokračujícím demonstracím se dnes na krizovém zasedání sešel v sídle parlamentu v Teheránu prezident Ebrahím Raísí s několika ministry, uvedla agentura DPA. V sobotu prezident jednal s ministrem spravedlnosti Gholámhosejnem Mohsenem Edžeím a předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalíbafem. Podrobnosti o tom, co vrcholní politici probírali, nejsou k dispozici. Podle DPA se spekuluje, že tématem mohly být právě požadavky demonstrantů, kteří žádají mimo jiné revizi ústavy a konec povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby a referendum o dalším směřování země.

Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí dnes informoval o zřízení vyšetřovacího výboru, který má vyjasnit příčiny občanských protestů, uvedla agentura ILNA. Do výboru však nebyl přizván nikdo z demonstrantů ani kritiků vlády.

Podle agentury Reuters organizátoři íránských protestů vyzývají k třídenní stávce od pondělí do středy, aby zvýšili tlak na vedení země. Prezident Raísí má v plánu ve středu na den studentů navštívit Teheránskou univerzitu. Padají výzvy, aby se ve středu ke stávce připojili i obchodníci, v metropoli má protestní shromáždění zamířit na náměstí Azadí.

Jednotka mravnostní policie, jejíž název v perštině lze přeložit jako "výchovné hlídky", vznikla v roce 2006 za konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Její mužští příslušníci nosí charakteristické tmavě zelené uniformy a ženy v jejích řadách sloužily oblečené do černých čádorů, tedy úboru, který zakrývá hlavu a celé tělo až po kotníky.

Íránská mravnostní policie kvůli podílu na smrti Amíníové figuruje na sankčním seznamu Evropské unie. Ta je přesvědčená, že mladá Kurdka zemřela kvůli policejnímu násilí.

Amíníová skončila v policejní cele proto, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb. Policie tvrdila, že zemřela poté, co dostala infarkt, její rodina je ale přesvědčená, že policisté ženu zbili. Její úmrtí vyvolalo v zemi nebývalou vlnu demonstrací. Podle oficiálních údajů během nich dosud zemřelo přes 300 lidí, nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu uvádí na 450 obětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk koncem listopadu uvedl, že při protestech bylo zatčeno na 14.000 lidí, včetně dětí.

Související

GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Více souvisejících

Írán ,  Íránské protesty za práva žen

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech

Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím krajských hygienických stanic zapojilo do celostátní kontrolní akce Alkohol, drogy a mládež 2026 (ADaM), kterou organizovala Policie ČR, ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou ČR a s Ministerstvem zdravotnictví. Kontroly probíhaly od 15. června do 15. září 2026 a zaměřily se mimo jiné na provozovny poskytující stravovací služby, včetně restaurací, barů a klubů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

před 6 hodinami

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

včera

Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní

Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy