Já jsem tady šéf, řekl Trump státníkům na úvod jednání G7

Poslední den vrcholné schůzky ve Francii přinesl také první hodnocení společné deklarace na podporu Ukrajiny ze strany evropských lídrů. Německý kancléř Friedrich Merz výsledek jednání uvítal s tím, že se jedná o první společné prohlášení G7 od Trumpova nástupu do úřadu, které našlo společnou řeč v klíčových zahraničních a bezpečnostních otázkách. Podle Merze tento krok představuje skutečný úspěch a udává nový tón transatlantické jednotě a odhodlání.

V Bruselu mezitím po boku generálního tajemníka NATO Marka Rutteho vystoupil nový lotyšský premiér Andris Kulbergs, který byl do funkce jmenován koncem minulého měsíce poté, co předchozí kabinet Eviky Siliňové padl kvůli nezvládnuté reakci na opakované narušení vzdušného prostoru cizími drony.

Kulbergs zdůraznil, že Evropa musí výrazně posílit svou protidronovou obranu a využít při tom zkušenosti Ukrajiny s jejich sestřelováním. Incidenty s drony totiž v uplynulém roce zaznamenalo Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko i Rumunsko.

Lotyšský předseda vlády proto vyzval k úzké mezinárodní spolupráci, protože bezpilotní letouny nerespektují státní hranice a technologie protivníka se vyvíjejí velmi rychle, což vyžaduje komplexní pokrytí od detekce až po sledování v celém regionu včetně Polska a Finska. Mark Rutte na to reagoval připomínkou, že Aliance na této obraně již pracuje v rámci své stávající mise Eastern Sentry.

Kulbergs zároveň jasně deklaroval, že pobaltské státy a celé východní křídlo NATO potřebují větší přítomnost spojeneckých pozemních sil. Nejlepším způsobem ochrany je podle něj příprava na nejhorší možný scénář, což v praxi znamená vybudování nejlepší možné obrany jakožto klíčového prvku odstrašení. Jeho vyjádření přišlo jen několik hodin poté, co Dánsko oznámilo, že na podzim letošního roku vyšle do Lotyšska svůj armádní prapor.

Dánský ministr obrany Jeppe Bruus potvrdil, že Kodaň do Lotyšska nasadí kontingent čítající osm set padesát vojáků, kteří na místě vystřídají dosud působící švédskou jednotku. Bruus po uzavřeném jednání s dánskými poslanci novinářům sdělil, že je pro zemi klíčové podílet se na odrazování Ruska, neboť současný vývoj situace je zjevně velmi vážný.

Evropské státy tak přebírají stále větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost v reakci na kritiku ze strany Donalda Trumpa, který evropské členy NATO nedávno obvinil z nedostatečné podpory ve válce s Íránem a oznámil stažení části amerických vojáků z Německa.