Americký viceprezident se chystá na setkání se světovými lídry v době, kdy Bílý dům otevřeně mění pravidla hry v mezinárodní politice. Server Politico se proto ptá - Je Evropa připravena na příchod JD Vance?
Americký viceprezident JD Vance se tento týden vydává na svou první zahraniční cestu. Bude se pohybovat mezi světovými lídry, kteří se obávají návratu Donalda Trumpa na globální scénu, a zároveň bude muset obhájit pozici nové americké administrativy, která není ochotná respektovat staré diplomatické normy.
Vance se zúčastní summitu o umělé inteligenci v Paříži a bezpečnostní konference v Mnichově. Obě akce přitáhnou státníky a klíčové hráče světové politiky. Viceprezident zde bude zastupovat Trumpa, jenž je připraven narušit zavedené mezinárodní pořádky ještě radikálněji než během svého prvního funkčního období.
Pro Vance však cesta představuje i příležitost ukázat se jako samostatná politická osobnost, a to v okamžiku, kdy Trumpovo obrovské politické dědictví vrhá stín na všechny jeho spolupracovníky. Pokud uspěje, může si tím upevnit pozici hlavního kandidáta na republikánského nominanta v roce 2028.
Zároveň však čelí výzvě – bude muset jednat s představiteli zemí, které Trumpova administrativa často kritizovala. A to v době, kdy Bílý dům signalizuje, že se nehodlá vyhýbat ani kontroverzním střetům s dlouholetými spojenci USA.
V Paříži se Vance setká s předními evropskými lídry, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, estonské vicepremiérky Kaji Kallasové a indického premiéra Naréndry Módího. Očekává se, že hlavním tématem těchto jednání bude konflikt na Ukrajině a americký postoj k dalšímu financování vojenské pomoci Kyjevu.
„Hlavním důvodem mé účasti na summitu o umělé inteligenci je možnost soukromých jednání s přítomnými světovými lídry,“ řekl Vance minulý týden serveru Breitbart. „Myslím, že řada těchto lídrů může pomoci diplomaticky ukončit konflikt na Ukrajině.“
Vance se během svého působení v Senátu profiloval jako odpůrce finanční pomoci Ukrajině, čímž se distancoval od tehdejšího republikánského vedení pod Mitchem McConnellem.
Na loňské bezpečnostní konferenci v Mnichově, které se Vance zúčastnil ještě jako senátor, tvrdil, že Spojené státy nemohou dlouhodobě financovat válečné operace na Ukrajině a Blízkém východě, zatímco Evropa spoléhá na americkou ochranu.
„Problémem Evropy je, že sama neposkytuje dostatečné odstrašující prostředky, protože nepřevzala iniciativu ve vlastní obraně,“ řekl tehdy. „Americká bezpečnostní garance umožnila evropským státům, aby jejich obranné kapacity ochably.“
Tento postoj odpovídá i rétorice Donalda Trumpa, který otevřeně zpochybňuje transatlantickou spolupráci a opakovaně vyjadřuje skepsi vůči NATO.
Jednou z největších výzev pro Vance v Mnichově bude jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten si uvědomuje, že Bidenova administrativa byla pro Kyjev mnohem spolehlivějším partnerem než Trumpův Bílý dům.
Trump nedávno naznačil, že budoucí podpora Ukrajiny může být podmíněna dohodou o využívání jejích vzácných nerostných surovin. Zelenskyj tento návrh neodmítl a uvedl, že je ochoten o podobné dohodě jednat.
Vance v Mnichově nebude sám – doprovodí ho Keith Kellogg, Trumpův zvláštní vyslanec pro Rusko a Ukrajinu. Společně budou muset přesvědčit evropské spojence, že Trumpova administrativa není ochotná podporovat Kyjev za každou cenu, ale že je otevřená pragmatickému urovnání konfliktu.
Summit o umělé inteligenci v Paříži naznačuje další možný směr, kterým by se mohl Vance v roli viceprezidenta ubírat. Před vstupem do politiky působil ve světě technologií a jeho kontakty v Silicon Valley mu pomohly získat prostředky pro kampaň.
Vance byl také klíčovým prostředníkem mezi Trumpovou kampaní a velkými technologickými firmami. Nyní, když Silicon Valley expandovalo do Washingtonu, se Vance může stát hlavním hlasem nové administrativy v otázkách regulace technologií.
Jedním z prvních úkolů, které mu Trump svěřil, je dohled nad dohodou ohledně sociální sítě TikTok, jejíž budoucnost v USA je stále nejistá.
Vance dlouhodobě kritizuje obsahovou moderaci na sociálních sítích a tvrdí, že technologické společnosti v Evropě i USA potlačují svobodnou diskusi. V září například naznačil, že americká podpora NATO by mohla být ohrožena, pokud evropské země budou pokračovat v cenzuře obsahu na sociální síti X, kterou vlastní Elon Musk.
„Jednou z hlavních priorit amerického vedení během Trumpova prezidentství bude obrana svobody slova,“ řekl Vance Breitbartu. „Chceme, aby lidé mohli svobodně vyjadřovat své názory, protože věříme, že otevřená debata je prospěšná. Bohužel, někteří naši evropští přátelé se v tomto ohledu vydali špatným směrem.“
JD Vance vstupuje do neprobádaných vod mezinárodní diplomacie a jeho první zahraniční cesta bude testem jeho schopností. V Mnichově a Paříži se bude muset pohybovat mezi spojenci, kteří jsou znepokojeni Trumpovou politikou, a zároveň obhajovat agresivní přístup nové administrativy.
Pokud uspěje, může si vybudovat reputaci politika schopného vyjednávat na globální úrovni. Pokud selže, může se stát dalším představitelem Trumpova křídla republikánské strany, který je v Evropě považován za nežádoucího partnera.
Související
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 1 hodinou
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 2 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 3 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 4 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 5 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 6 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 6 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.
Zdroj: Libor Novák