Trump je nedemokratický a velmi nebezpečný, varoval Klvaňa. Biden má kognitivní test každý den

Tomáš Klvaňa z New York University in Prague v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vysvětlil současnou situaci ve Spojených státech spojenou s listopadovými prezidentskými volbami. Joe Biden by podle něj měl jít na kognitivní test, Donald Trump je nebezpečný.

Klvaňa reagoval například na dohady, jestli by prezident Joe Biden měl projít kognitivním testem. „Určitě by měl, je zjevné, že něco není v pořádku,“ nastínil. Podle Klvani bylo Bidenovo odmítnutí tohoto testu slovy „mám ho každý den“ jako jedno z mála tvrzení „vtipné a nad věcí“. „Jsou pochybnosti, jestli by ho zvládl na sto procent,“ dodal.

Dodal, že Demokratická strana není blíž ani dál k výměně svého kandidáta na prezidenta. „Odhaduji to jako padesát na padesát,“ podotkl. Problém je tak v Bidenovi samotném. „Biden je nesmírně hrdý, pyšný člověk, samozřejmě tvrdohlavý.“

„Když Obama odcházel z Bílého domu, nedoporučil Bidena na prezidenta, ale jeho bývalou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou,“ připomněl Klvaňa, „dokonce to píše ve svých pamětech.“

Dále zdůraznil, že by si Amerika „určitě polepšila“, kdyby místo Bidena nastoupila na post prezidentky USA současná viceprezidentka Kamala Harrisová. „Prezident Biden sice Trumpa porazit může, ta šance je ale velmi malá a klesá,“ upozornil.

Už samotné volby budou díky Bidenovu přístupu daleko komplikovanější. Původně existovalo v USA šest takzvaných klíčových států – tedy nerozhodných mezi republikány a demokraty. „Ty státy, které měl Joe Biden bez problému vyhrát, se najednou stávají nerozhodnými,“ přiblížil Klvaňa, „Kamala Harrisová má šanci tu situaci zvrátit.“

Realistická je pro Demokratickou stranu podle Klvani jediná možnost - „a to, že se Biden vzdá“. V primárkách Biden získal téměř čtyři tisíce delegátů „a ti lidé jsou zavázáni ho volit,“ dodal.

Na Bidena teoreticky mohou zatlačit starší demokraté. „Můžou to udělat jako v roce 1974, když šli za prezidentem Nixonem a řekli mu ‚pane prezidente, budete muset rezignovat‘,“ vysvětlil Klvaňa. Odkázal třeba na exprezidenta Baracka Obama. „Myslím, že k tomu nakonec nedojde,“ podotkl.

Připomněl slova republikánského kandidáta Donalda Trumpa, který dříve prohlásil, že „bude potřebovat být na jeden den diktátorem“. „To, že Trump má obdiv k diktátorům, tak to je známá věc,“ varoval. „Trump je člověk, který prostě není demokrat. Zcela jasně říká, že chce posílit prezidentské pravomoci na úkor soudnictví a Kongresu,“ shrnul Klvaňa. Navíc Trump už během předešlého mandátu jmenoval soudce, „kteří mu jdou na ruku“.

„O Trumpově diktátorských choutkách se snad ani nemusíme bavit. To je člověk, který chtěl zmanipulovat volby a chtěl zůstat ve funkci prezidenta navzdory tomu, že volby prohrál. Je to člověk nedemokratický a opravdu velmi nebezpečný,“ zdůraznil Klvaňa.

Podle něj už velký byznys počítá s tím, že Trump bude prezidentem. Majitel Tesly a sociální sítě X Elon Musk už se stal jeho štědrým dárcem, naopak po majiteli společnosti Meta Trump „půjde“. „Už začínají dělat takové ty zvuky, že Trump byl docela dobrý prezident,“ uvedl na adresu velkých amerických společností, „nechtějí si ho znepřátelit, protože Trump je mstivý člověk, který z pozice prezidenta může zavařit.“

Republikáni v tomto týdnu potvrdili nominaci Donalda Trumpa do listopadových prezidentských voleb. Představen byl také kandidát na viceprezidenta, jímž je J. D. Vance, současný senátor za stát Ohio. V boji o Bílý dům se zřejmě bude opakovat souboj mezi Trumpem a úřadujícím prezidentem Joem Bidenem.

Biden po špatném výkonu v červnové debatě s Trumpem čelí zvýšenému tlaku v rámci Demokratické strany. Objevují se dokonce výzvy k odstoupení. Z průzkumu amerického Centra pro výzkum veřejných otázek institutu NORC pro agenturu AP vyplývá, že dvě třetiny demokratů chtějí, aby Biden stáhl kandidaturu a umožnil straně vybrat jiného uchazeče o post prezidenta. 

Související

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Donald Trump Joe Biden

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy