Jedna z nejbolestivějších kapitol tamní historie končí. Do Izraele se vrátily pozůstatky posledního rukojmího

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.

Ran Gvili byl příslušníkem elitní protiteroristické jednotky Jamam. Podle informací izraelské armády padl v boji ráno 7. října 2023 při obraně kibucu Alumim, kam vtrhli ozbrojenci z hnutí Hamás. Jeho tělo bylo následně zavlečeno do Pásma Gazy. Armáda po jeho ostatcích intenzivně pátrala od uzavření příměří v říjnu loňského roku, přičemž identifikaci ostatků nakonec potvrdil Národní institut soudního lékařství ve spolupráci s vojenským rabínatem.

Hnutí Hamás mělo podle původní dohody o příměří vrátit všechna těla i živé rukojmí do 72 hodin od začátku klidu zbraní. Zatímco dvacet živých Izraelců a těla dalších 27 obětí byla předána včas, u Gviliho Hamás několik týdnů tvrdil, že jeho pozůstatky nedokáže lokalizovat. Toto zpoždění vyvolávalo v Izraeli značné napětí a rodiny obětí naléhaly na vládu, aby nepodnikala žádné další diplomatické kroky, dokud nebude Gvili zpět ve své vlasti.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil návrat posledního rukojmího za mimořádný úspěch a splnění osobního slibu, který dal národu. Zdůraznil, že Izrael dostál svému závazku přivést domů úplně každého, kdo byl do Gazy odvlečen. Mluvčí Hamásu Hazem Qassem naopak uvedl, že nalezení a předání těla potvrzuje oddanost hnutí závazkům plynoucím z dohody o příměří, ačkoliv proces trval déle, než se původně předpokládalo.

Vrácení ostatků Rana Gviliho má zásadní dopad na regionální stabilitu, neboť otevírá cestu k zahájení druhé fáze komplexního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izrael až dosud odmítal přejít k dalším bodům této dohody, dokud nebude otázka rukojmích definitivně uzavřena. Součástí tohoto diplomatického uvolnění je i nedělní příslib Izraele, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh s Egyptem, což umožní masivnější přísun humanitární pomoci.

Druhá fáze Trumpova dvacetibodového plánu je zaměřena na hloubkovou transformaci Pásma Gazy. Jejím hlavním pilířem je úplná demilitarizace enklávy a odzbrojení Hamásu i všech ostatních palestinských frakcí. Dohled nad tímto procesem má mít mezinárodní stabilizační síla ISF pod vedením amerického generála Jaspera Jefferse. Washington již varoval, že pokud se palestinská uskupení nepodrobí odzbrojení, budou čelit velmi vážným důsledkům.

Správu nad zničeným územím má převzít nově ustavený Národní výbor pro správu Gazy (NCAG). V čele tohoto patnáctičlenného orgánu složeného z technokratů stojí Alí Šaas, bývalý náměstek ministra Palestinské autonomie. Tento výbor bude dohlížet na obnovu veřejných služeb a civilních institucí, přičemž jeho činnost bude koordinovat Rada míru vedená přímo Donaldem Trumpem. Cílem je vytvořit v Gaze stabilní prostředí bez teroristických struktur.

Celková bilance konfliktu, který vyvolal útok ze 7. října 2023, je tragická. Teroristé tehdy zavraždili přibližně 1 200 lidí a 251 osob odvlekli jako rukojmí. Většina z nich byla během následujících dvou let propuštěna výměnou za palestinské vězně a zadržené osoby. Izraelská vojenská operace v Gaze, která byla reakcí na tento útok, si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala přes 71 000 obětí na palestinské straně.

Navzdory dosaženému milníku zůstávají vztahy mezi Izraelem a mezinárodními zprostředkovateli křehké. Izrael trvá na tom, že jakákoliv rekonstrukce Gazy je podmíněna úplným odstraněním vojenské hrozby a přísným bezpečnostním dohledem nad finančními toky. Spojené státy naopak tlačí na rychlé zahájení obnovy, která má být financována koalicí západních a arabských států a stát se základem pro nové uspořádání Blízkého východu v rámci rozšíření Abrahámovských dohod.

Návrat Rana Gviliho je tak pro Izrael nejen koncem dlouhého čekání a truchlení, ale také začátkem nové, nejisté éry poválečné správy Gazy. Zatímco izraelská armáda vyjadřuje soustrast rodině padlého komanda, světoví lídři upírají zrak k Radě míru v naději, že druhá fáze plánu přinese trvalou stabilitu. Válka v Gaze se tímto krokem definitivně přesouvá z bitevního pole k jednacím stolům v Káhiře a Washingtonu.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.
Izrael, ilustrační foto

Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří

Spojené státy oznámily, že Izrael a hnutí Hizballáh dosáhly dohody o příměří. Toto oznámení přišlo po vlně intenzivních izraelských náletů v jižním Libanonu, které si vyžádaly 47 lidských životů. Nová dohoda reaguje na vážné obavy, že pokračující střety – při nichž Hizballáh v Libanonu zabil také čtyři izraelské vojáky – by mohly zcela podkopat širší dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Bonnie Tyler

Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler

Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života. 

včera

Andy Burnham

V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný

Ve Velké Británii právě dnes fakticky začíná výběr příštího ministerského předsedy, jenž nahradí současného premiéra Keira Starmera, jenž v červnu oznámil rezignaci. Labouristé ve čtvrtek odstartovali nominační proces pro volbu nového stranického lídra, informovala BBC. Favorit je jasný. 

včera

včera

Donald Trump

Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout

Americký prezident Donald Trump po návratu domů ze summitu NATO v turecké Ankaře uvedl, že Írán opět žádá o uzavření mírové dohody. Teherán to oficiálně nepotvrdil. Nejnovější vývoj nastává poté, co Američané druhý den v řadě zasáhli desítky íránských cílů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 

včera

Ilustrační fotografie.

Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu

Druhým dnem pokračovaly americké útoky v Íránu, takže se naplnila slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu vyhrožoval Teheránu ze summitu NATO. Všechno každopádně nasvědčuje tomu, že příměří na Blízkém východě je opravdu u konce. 

včera

8. července 2026 21:58

Poslanecká sněmovna

Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Poslanci zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

8. července 2026 21:12

Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou

Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy