Jedna z nejbolestivějších kapitol tamní historie končí. Do Izraele se vrátily pozůstatky posledního rukojmího

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.

Ran Gvili byl příslušníkem elitní protiteroristické jednotky Jamam. Podle informací izraelské armády padl v boji ráno 7. října 2023 při obraně kibucu Alumim, kam vtrhli ozbrojenci z hnutí Hamás. Jeho tělo bylo následně zavlečeno do Pásma Gazy. Armáda po jeho ostatcích intenzivně pátrala od uzavření příměří v říjnu loňského roku, přičemž identifikaci ostatků nakonec potvrdil Národní institut soudního lékařství ve spolupráci s vojenským rabínatem.

Hnutí Hamás mělo podle původní dohody o příměří vrátit všechna těla i živé rukojmí do 72 hodin od začátku klidu zbraní. Zatímco dvacet živých Izraelců a těla dalších 27 obětí byla předána včas, u Gviliho Hamás několik týdnů tvrdil, že jeho pozůstatky nedokáže lokalizovat. Toto zpoždění vyvolávalo v Izraeli značné napětí a rodiny obětí naléhaly na vládu, aby nepodnikala žádné další diplomatické kroky, dokud nebude Gvili zpět ve své vlasti.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil návrat posledního rukojmího za mimořádný úspěch a splnění osobního slibu, který dal národu. Zdůraznil, že Izrael dostál svému závazku přivést domů úplně každého, kdo byl do Gazy odvlečen. Mluvčí Hamásu Hazem Qassem naopak uvedl, že nalezení a předání těla potvrzuje oddanost hnutí závazkům plynoucím z dohody o příměří, ačkoliv proces trval déle, než se původně předpokládalo.

Vrácení ostatků Rana Gviliho má zásadní dopad na regionální stabilitu, neboť otevírá cestu k zahájení druhé fáze komplexního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izrael až dosud odmítal přejít k dalším bodům této dohody, dokud nebude otázka rukojmích definitivně uzavřena. Součástí tohoto diplomatického uvolnění je i nedělní příslib Izraele, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh s Egyptem, což umožní masivnější přísun humanitární pomoci.

Druhá fáze Trumpova dvacetibodového plánu je zaměřena na hloubkovou transformaci Pásma Gazy. Jejím hlavním pilířem je úplná demilitarizace enklávy a odzbrojení Hamásu i všech ostatních palestinských frakcí. Dohled nad tímto procesem má mít mezinárodní stabilizační síla ISF pod vedením amerického generála Jaspera Jefferse. Washington již varoval, že pokud se palestinská uskupení nepodrobí odzbrojení, budou čelit velmi vážným důsledkům.

Správu nad zničeným územím má převzít nově ustavený Národní výbor pro správu Gazy (NCAG). V čele tohoto patnáctičlenného orgánu složeného z technokratů stojí Alí Šaas, bývalý náměstek ministra Palestinské autonomie. Tento výbor bude dohlížet na obnovu veřejných služeb a civilních institucí, přičemž jeho činnost bude koordinovat Rada míru vedená přímo Donaldem Trumpem. Cílem je vytvořit v Gaze stabilní prostředí bez teroristických struktur.

Celková bilance konfliktu, který vyvolal útok ze 7. října 2023, je tragická. Teroristé tehdy zavraždili přibližně 1 200 lidí a 251 osob odvlekli jako rukojmí. Většina z nich byla během následujících dvou let propuštěna výměnou za palestinské vězně a zadržené osoby. Izraelská vojenská operace v Gaze, která byla reakcí na tento útok, si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala přes 71 000 obětí na palestinské straně.

Navzdory dosaženému milníku zůstávají vztahy mezi Izraelem a mezinárodními zprostředkovateli křehké. Izrael trvá na tom, že jakákoliv rekonstrukce Gazy je podmíněna úplným odstraněním vojenské hrozby a přísným bezpečnostním dohledem nad finančními toky. Spojené státy naopak tlačí na rychlé zahájení obnovy, která má být financována koalicí západních a arabských států a stát se základem pro nové uspořádání Blízkého východu v rámci rozšíření Abrahámovských dohod.

Návrat Rana Gviliho je tak pro Izrael nejen koncem dlouhého čekání a truchlení, ale také začátkem nové, nejisté éry poválečné správy Gazy. Zatímco izraelská armáda vyjadřuje soustrast rodině padlého komanda, světoví lídři upírají zrak k Radě míru v naději, že druhá fáze plánu přinese trvalou stabilitu. Válka v Gaze se tímto krokem definitivně přesouvá z bitevního pole k jednacím stolům v Káhiře a Washingtonu.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.
Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

před 1 hodinou

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

před 4 hodinami

Léto

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

včera

včera

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

včera

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

včera

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

včera

Češi mohou vybrat předmět, který astronaut Svoboda vezme do vesmíru

Co by mělo reprezentovat Českou republiku stovky kilometrů nad Zemí? Může to být například předmět připomínající českou historii, vědecký objev, kulturní tradici či sportovní úspěch. Do výběru se může zapojit každý. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy