Jedna z nejbolestivějších kapitol tamní historie končí. Do Izraele se vrátily pozůstatky posledního rukojmího

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.

Ran Gvili byl příslušníkem elitní protiteroristické jednotky Jamam. Podle informací izraelské armády padl v boji ráno 7. října 2023 při obraně kibucu Alumim, kam vtrhli ozbrojenci z hnutí Hamás. Jeho tělo bylo následně zavlečeno do Pásma Gazy. Armáda po jeho ostatcích intenzivně pátrala od uzavření příměří v říjnu loňského roku, přičemž identifikaci ostatků nakonec potvrdil Národní institut soudního lékařství ve spolupráci s vojenským rabínatem.

Hnutí Hamás mělo podle původní dohody o příměří vrátit všechna těla i živé rukojmí do 72 hodin od začátku klidu zbraní. Zatímco dvacet živých Izraelců a těla dalších 27 obětí byla předána včas, u Gviliho Hamás několik týdnů tvrdil, že jeho pozůstatky nedokáže lokalizovat. Toto zpoždění vyvolávalo v Izraeli značné napětí a rodiny obětí naléhaly na vládu, aby nepodnikala žádné další diplomatické kroky, dokud nebude Gvili zpět ve své vlasti.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil návrat posledního rukojmího za mimořádný úspěch a splnění osobního slibu, který dal národu. Zdůraznil, že Izrael dostál svému závazku přivést domů úplně každého, kdo byl do Gazy odvlečen. Mluvčí Hamásu Hazem Qassem naopak uvedl, že nalezení a předání těla potvrzuje oddanost hnutí závazkům plynoucím z dohody o příměří, ačkoliv proces trval déle, než se původně předpokládalo.

Vrácení ostatků Rana Gviliho má zásadní dopad na regionální stabilitu, neboť otevírá cestu k zahájení druhé fáze komplexního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izrael až dosud odmítal přejít k dalším bodům této dohody, dokud nebude otázka rukojmích definitivně uzavřena. Součástí tohoto diplomatického uvolnění je i nedělní příslib Izraele, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh s Egyptem, což umožní masivnější přísun humanitární pomoci.

Druhá fáze Trumpova dvacetibodového plánu je zaměřena na hloubkovou transformaci Pásma Gazy. Jejím hlavním pilířem je úplná demilitarizace enklávy a odzbrojení Hamásu i všech ostatních palestinských frakcí. Dohled nad tímto procesem má mít mezinárodní stabilizační síla ISF pod vedením amerického generála Jaspera Jefferse. Washington již varoval, že pokud se palestinská uskupení nepodrobí odzbrojení, budou čelit velmi vážným důsledkům.

Správu nad zničeným územím má převzít nově ustavený Národní výbor pro správu Gazy (NCAG). V čele tohoto patnáctičlenného orgánu složeného z technokratů stojí Alí Šaas, bývalý náměstek ministra Palestinské autonomie. Tento výbor bude dohlížet na obnovu veřejných služeb a civilních institucí, přičemž jeho činnost bude koordinovat Rada míru vedená přímo Donaldem Trumpem. Cílem je vytvořit v Gaze stabilní prostředí bez teroristických struktur.

Celková bilance konfliktu, který vyvolal útok ze 7. října 2023, je tragická. Teroristé tehdy zavraždili přibližně 1 200 lidí a 251 osob odvlekli jako rukojmí. Většina z nich byla během následujících dvou let propuštěna výměnou za palestinské vězně a zadržené osoby. Izraelská vojenská operace v Gaze, která byla reakcí na tento útok, si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala přes 71 000 obětí na palestinské straně.

Navzdory dosaženému milníku zůstávají vztahy mezi Izraelem a mezinárodními zprostředkovateli křehké. Izrael trvá na tom, že jakákoliv rekonstrukce Gazy je podmíněna úplným odstraněním vojenské hrozby a přísným bezpečnostním dohledem nad finančními toky. Spojené státy naopak tlačí na rychlé zahájení obnovy, která má být financována koalicí západních a arabských států a stát se základem pro nové uspořádání Blízkého východu v rámci rozšíření Abrahámovských dohod.

Návrat Rana Gviliho je tak pro Izrael nejen koncem dlouhého čekání a truchlení, ale také začátkem nové, nejisté éry poválečné správy Gazy. Zatímco izraelská armáda vyjadřuje soustrast rodině padlého komanda, světoví lídři upírají zrak k Radě míru v naději, že druhá fáze plánu přinese trvalou stabilitu. Válka v Gaze se tímto krokem definitivně přesouvá z bitevního pole k jednacím stolům v Káhiře a Washingtonu.

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Klíčový přechod Rafáh se zatím neotevře. Izrael si stanovil podmínku

Izraelská vláda oznámila, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem až poté, co bude dokončena operace zaměřená na vyzvednutí ostatků posledního izraelského rukojmí. Přechod je většinou uzavřen již od května 2024, kdy jej obsadily izraelské síly. Ačkoliv měl být otevřen v rámci první fáze příměří, Izrael si jako podmínku stanovil navrácení těla policisty Rana Gviliho.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel nečekaně zrušil setkání nejvyšších ústavních činitelů na Hradě

Prezident Petr Pavel nečekaně zrušil plánované setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Oficiálním důvodem k tomuto kroku byla neschopnost některých účastníků dodržet stanovený čas zahájení, a to i přes jeho předchozí posunutí. Hlava státu nyní bude pro toto klíčové jednání hledat náhradní termín. Událost podtrhuje rostoucí napětí mezi Hradem a nově zformovanou vládní koalicí, pro které mělo být toto setkání prvním zásadním testem vzájemné koexistence.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu

Jedna z nejbolestivějších kapitol tamní historie končí. Do Izraele se vrátily pozůstatky posledního rukojmího

Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.

před 2 hodinami

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila rozpočet s deficitem 310 miliard. Je výrazně vyšší, než navrhl Fialův kabinet

Vláda Andreje Babiše, tvořená zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů, schválila v pondělí nový návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Kabinet se rozhodl hospodařit se schodkem ve výši 310 miliard korun, což je o 24 miliard více, než plánovala předchozí vláda Petra Fialy. Ministryně financí Alena Schillerová tento nárůst obhajuje tím, že původní návrh se schodkem 286 miliard korun byl zcela nereálný a neobsahoval některé nezbytné výdaje. Podle nové vládní většiny v původním plánu chyběly prostředky v celkové hodnotě zhruba 96 miliard korun.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Na Hradě si nevšimli, že nevládne Fiala? Okamura se pustil do Pavla, rozpočet na obranu se zvyšovat nebude

Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura označil návrh společné deklarace k zahraniční politice, který připravil Pražský hrad, za absolutně nepřijatelný pro celou vládní koalici stran ANO, SPD a Motoristé. Okamura to uvedl v pondělí po jednání koaliční rady předcházejícím schůzce nejvyšších ústavních činitelů s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Okamury text neodpovídá programovému prohlášení současné vlády a ignoruje říjnovou výměnu kabinetu, které si na Hradě podle jeho slov nevšimli.

před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

CNN: Mohutná armáda v rukou jednoho muže. Rozhodnutí Ťin-pchinga zahájit vyšetřování Jou-Sia je ohromující

Rozhodnutí čínského vůdce Si Ťin-pchinga postavit pod vyšetřování nejvýše postaveného generála země je podle analýzy CNN ohromujícím krokem, který jej ponechává na vrcholu vojenské hierarchie prakticky osamoceného. Tato čistka vyvolává hluboké otázky o fungování největších ozbrojených sil světa i o ambicích Pekingu ovládnout Tchaj-wan. Jedna věc je však zřejmá: pro Si Ťin-pchinga není žádný cíl příliš velký, pokud jde o přetvoření armády k obrazu svému a upřednostnění absolutní loajality. Server uvádí, že Ťin-pching má nyní prakticky absolutní kontrolu nad čínskou armádou.

před 5 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Klíčový přechod Rafáh se zatím neotevře. Izrael si stanovil podmínku

Izraelská vláda oznámila, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem až poté, co bude dokončena operace zaměřená na vyzvednutí ostatků posledního izraelského rukojmí. Přechod je většinou uzavřen již od května 2024, kdy jej obsadily izraelské síly. Ačkoliv měl být otevřen v rámci první fáze příměří, Izrael si jako podmínku stanovil navrácení těla policisty Rana Gviliho.

před 5 hodinami

Čang Jou-Sia

Čína se otřásá v základech. Nejvýše postavený generál je vyšetřován pro špionáž pro USA

Vedení čínské armády prochází hlubokým otřesem poté, co byl jeden z nejvýše postavených generálů a dlouholetý spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga postaven pod vyšetřování. Čang Jou-sia, který zastává funkci prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise (CMC), je podezřelý ze „závažného porušení disciplíny a zákona“. Spolu s ním čelí vyšetřování také Liou Čen-li, náčelník generálního štábu CMC.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Konec ruského plynu. EU schválila navzdory odporu Maďarska a Slovenska absolutní embargo

Sedmadvacet členských států Evropské unie udělilo definitivní souhlas s úplným zákazem dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a plynu z plynovodů. Podle rozhodnutí Rady EU vstoupí absolutní embargo na LNG v platnost k 1. lednu 2027, zatímco dodávky prostřednictvím plynovodů budou zcela zastaveny do 30. září téhož roku. Samotné nařízení se začne uplatňovat již šest týdnů po vstupu v platnost, ovšem pro stávající kontrakty bylo stanoveno přechodné období.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump nechá zásah agentů v Minneapolisu prověřit. Naznačuje jejich stažení

Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa podrobně „přezkoumává vše“ v souvislosti se sobotní tragickou střelbou v Minneapolisu. Obětí zásahu imigračních agentů se stal sedmatřicetiletý zdravotní bratr z jednotky intenzivní péče Alex Pretti. Incident, který je již druhým smrtelným střetem federálních složek s americkým občanem v posledních týdnech, vyvolal vlnu protestů a prohloubil napětí mezi státem Minnesota a federální vládou.

před 7 hodinami

Delcy Rodríguez

Venezuela se bouří. Mám dost příkazů přicházejících z Washingtonu, prohlásila Rodríguezová

Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v neděli v ostrém projevu prohlásila, že má „dost“ příkazů přicházejících z Washingtonu. Její vyjádření přichází v době, kdy se snaží sjednotit politicky roztříštěnou zemi po dramatickém lednovém zásahu amerických sil, při kterém byl zadržen dosavadní vůdce Nicolás Maduro. Rodríguezová, kterou Spojené státy původně podpořily jako dočasnou hlavu státu, se nyní ocitá v komplikované situaci, kdy musí balancovat mezi požadavky Bílého domu a loajalitou domácích politických frakcí.

před 8 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Česko čeká test stability. Za Pavlem na Hrad míří Okamura s Babišem a Macinkou

Pražský hrad se dnes stane dějištěm klíčového setkání, které má prověřit stabilitu vztahů mezi prezidentem Petrem Pavlem a nově jmenovanou vládou Andreje Babiše. Ačkoliv je schůzka ústavních špiček prezentována jako pracovní a formální, ve skutečnosti jde o první velký test koexistence dvou názorově odlišných táborů. U jednoho stolu se tak potkají politici s velmi rozdílným pohledem na zahraniční směřování země i na vnitřní fungování státních institucí.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Počasí v USA zabíjí. Masivní sněhová bouře za sebou nechává mrtvé i statisíce domácností bez proudu

Nejmrazivější bouře posledních let si ve Spojených státech vyžádala nejméně sedm lidských životů. Extrémní počasí provází masivní výpadky elektřiny, které zasáhly přes 800 000 domácností. Úřady hlásí oběti v Louisianě, Texasu, Tennessee i Kansasu, přičemž nejčastější příčinou úmrtí bylo podchlazením. Situaci komplikuje fakt, že v mnoha jižních státech jsou teploty až o dvacet stupňů pod obvyklým průměrem.

včera

včera

Metoděj Jílek

Nezastavitelný rychlobruslař Jílek. Vyhrál Světový pohár v rámci dlouhých tratí

Rychlost jeho vzrůstající formy je až těžko pochopitelná a krátce před Zimními olympijskými hrami v Miláně a Cortině d´Ampezzo je čím dál tím jasnější, že právě on bude jedním z nejžhavějších želízek v ohni. Řeč je o teprve devatenáctiletém rychlobruslařském talentu Metoději Jílkovi. Ten si totiž připsal další úspěch, když v rámci závodu Světového poháru v německém Inzellu skončil na trati dlouhé 5000 metrů druhý, když na ni zajel svůj rekordní čas 6:01,98. Nejen tento výkon mu vynesl celkový triumf ve Světovém poháru na dlouhých tratích.

včera

Jan Lipavský

Exministr Lipavský uvažuje o vstupu do ODS

Budoucnost ODS může po lednovém kongresu, na němž se předsedou opoziční strany stal exministr Martin Kupka, ovlivnit další personální rozhodnutí. Další z členů předchozí české vlády totiž uvažuje o vstupu mezi občanské demokraty. Jde o někdejšího šéfa diplomacie Jana Lipavského. 

včera

František Mrázek byl český kontroverzní podnikatel. Z řadového veksláka se stal jednou z vedoucích figur českého podsvětí.

Promlčeno. Za vraždu Mrázka nikdo pykat nebude, i když policie leccos tuší

Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa. 

včera

včera

včera

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy