Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.
Ran Gvili byl příslušníkem elitní protiteroristické jednotky Jamam. Podle informací izraelské armády padl v boji ráno 7. října 2023 při obraně kibucu Alumim, kam vtrhli ozbrojenci z hnutí Hamás. Jeho tělo bylo následně zavlečeno do Pásma Gazy. Armáda po jeho ostatcích intenzivně pátrala od uzavření příměří v říjnu loňského roku, přičemž identifikaci ostatků nakonec potvrdil Národní institut soudního lékařství ve spolupráci s vojenským rabínatem.
Hnutí Hamás mělo podle původní dohody o příměří vrátit všechna těla i živé rukojmí do 72 hodin od začátku klidu zbraní. Zatímco dvacet živých Izraelců a těla dalších 27 obětí byla předána včas, u Gviliho Hamás několik týdnů tvrdil, že jeho pozůstatky nedokáže lokalizovat. Toto zpoždění vyvolávalo v Izraeli značné napětí a rodiny obětí naléhaly na vládu, aby nepodnikala žádné další diplomatické kroky, dokud nebude Gvili zpět ve své vlasti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil návrat posledního rukojmího za mimořádný úspěch a splnění osobního slibu, který dal národu. Zdůraznil, že Izrael dostál svému závazku přivést domů úplně každého, kdo byl do Gazy odvlečen. Mluvčí Hamásu Hazem Qassem naopak uvedl, že nalezení a předání těla potvrzuje oddanost hnutí závazkům plynoucím z dohody o příměří, ačkoliv proces trval déle, než se původně předpokládalo.
Vrácení ostatků Rana Gviliho má zásadní dopad na regionální stabilitu, neboť otevírá cestu k zahájení druhé fáze komplexního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izrael až dosud odmítal přejít k dalším bodům této dohody, dokud nebude otázka rukojmích definitivně uzavřena. Součástí tohoto diplomatického uvolnění je i nedělní příslib Izraele, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh s Egyptem, což umožní masivnější přísun humanitární pomoci.
Druhá fáze Trumpova dvacetibodového plánu je zaměřena na hloubkovou transformaci Pásma Gazy. Jejím hlavním pilířem je úplná demilitarizace enklávy a odzbrojení Hamásu i všech ostatních palestinských frakcí. Dohled nad tímto procesem má mít mezinárodní stabilizační síla ISF pod vedením amerického generála Jaspera Jefferse. Washington již varoval, že pokud se palestinská uskupení nepodrobí odzbrojení, budou čelit velmi vážným důsledkům.
Správu nad zničeným územím má převzít nově ustavený Národní výbor pro správu Gazy (NCAG). V čele tohoto patnáctičlenného orgánu složeného z technokratů stojí Alí Šaas, bývalý náměstek ministra Palestinské autonomie. Tento výbor bude dohlížet na obnovu veřejných služeb a civilních institucí, přičemž jeho činnost bude koordinovat Rada míru vedená přímo Donaldem Trumpem. Cílem je vytvořit v Gaze stabilní prostředí bez teroristických struktur.
Celková bilance konfliktu, který vyvolal útok ze 7. října 2023, je tragická. Teroristé tehdy zavraždili přibližně 1 200 lidí a 251 osob odvlekli jako rukojmí. Většina z nich byla během následujících dvou let propuštěna výměnou za palestinské vězně a zadržené osoby. Izraelská vojenská operace v Gaze, která byla reakcí na tento útok, si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala přes 71 000 obětí na palestinské straně.
Navzdory dosaženému milníku zůstávají vztahy mezi Izraelem a mezinárodními zprostředkovateli křehké. Izrael trvá na tom, že jakákoliv rekonstrukce Gazy je podmíněna úplným odstraněním vojenské hrozby a přísným bezpečnostním dohledem nad finančními toky. Spojené státy naopak tlačí na rychlé zahájení obnovy, která má být financována koalicí západních a arabských států a stát se základem pro nové uspořádání Blízkého východu v rámci rozšíření Abrahámovských dohod.
Návrat Rana Gviliho je tak pro Izrael nejen koncem dlouhého čekání a truchlení, ale také začátkem nové, nejisté éry poválečné správy Gazy. Zatímco izraelská armáda vyjadřuje soustrast rodině padlého komanda, světoví lídři upírají zrak k Radě míru v naději, že druhá fáze plánu přinese trvalou stabilitu. Válka v Gaze se tímto krokem definitivně přesouvá z bitevního pole k jednacím stolům v Káhiře a Washingtonu.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří
Izrael , Izraelská armáda , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
8. července 2026 21:12
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.
Zdroj: David Holub