Izraelská armáda oznámila, že se jí podařilo vyzdvihnout pozůstatky posledního rukojmího, který byl od teroristického útoku z října 2023 zadržován v Pásmu Gazy. Tímto nálezem končí jedna z nejbolestivějších kapitol izraelské historie, neboť poprvé po více než dvou letech se v enklávě nenachází žádný izraelský občan, ať už živý, či mrtvý. Návrat těla čtyřiadvacetiletého policisty Rana Gviliho byl klíčovou podmínkou pro další posun v mezinárodních mírových jednáních.
Ran Gvili byl příslušníkem elitní protiteroristické jednotky Jamam. Podle informací izraelské armády padl v boji ráno 7. října 2023 při obraně kibucu Alumim, kam vtrhli ozbrojenci z hnutí Hamás. Jeho tělo bylo následně zavlečeno do Pásma Gazy. Armáda po jeho ostatcích intenzivně pátrala od uzavření příměří v říjnu loňského roku, přičemž identifikaci ostatků nakonec potvrdil Národní institut soudního lékařství ve spolupráci s vojenským rabínatem.
Hnutí Hamás mělo podle původní dohody o příměří vrátit všechna těla i živé rukojmí do 72 hodin od začátku klidu zbraní. Zatímco dvacet živých Izraelců a těla dalších 27 obětí byla předána včas, u Gviliho Hamás několik týdnů tvrdil, že jeho pozůstatky nedokáže lokalizovat. Toto zpoždění vyvolávalo v Izraeli značné napětí a rodiny obětí naléhaly na vládu, aby nepodnikala žádné další diplomatické kroky, dokud nebude Gvili zpět ve své vlasti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil návrat posledního rukojmího za mimořádný úspěch a splnění osobního slibu, který dal národu. Zdůraznil, že Izrael dostál svému závazku přivést domů úplně každého, kdo byl do Gazy odvlečen. Mluvčí Hamásu Hazem Qassem naopak uvedl, že nalezení a předání těla potvrzuje oddanost hnutí závazkům plynoucím z dohody o příměří, ačkoliv proces trval déle, než se původně předpokládalo.
Vrácení ostatků Rana Gviliho má zásadní dopad na regionální stabilitu, neboť otevírá cestu k zahájení druhé fáze komplexního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izrael až dosud odmítal přejít k dalším bodům této dohody, dokud nebude otázka rukojmích definitivně uzavřena. Součástí tohoto diplomatického uvolnění je i nedělní příslib Izraele, že znovu otevře klíčový hraniční přechod Rafáh s Egyptem, což umožní masivnější přísun humanitární pomoci.
Druhá fáze Trumpova dvacetibodového plánu je zaměřena na hloubkovou transformaci Pásma Gazy. Jejím hlavním pilířem je úplná demilitarizace enklávy a odzbrojení Hamásu i všech ostatních palestinských frakcí. Dohled nad tímto procesem má mít mezinárodní stabilizační síla ISF pod vedením amerického generála Jaspera Jefferse. Washington již varoval, že pokud se palestinská uskupení nepodrobí odzbrojení, budou čelit velmi vážným důsledkům.
Správu nad zničeným územím má převzít nově ustavený Národní výbor pro správu Gazy (NCAG). V čele tohoto patnáctičlenného orgánu složeného z technokratů stojí Alí Šaas, bývalý náměstek ministra Palestinské autonomie. Tento výbor bude dohlížet na obnovu veřejných služeb a civilních institucí, přičemž jeho činnost bude koordinovat Rada míru vedená přímo Donaldem Trumpem. Cílem je vytvořit v Gaze stabilní prostředí bez teroristických struktur.
Celková bilance konfliktu, který vyvolal útok ze 7. října 2023, je tragická. Teroristé tehdy zavraždili přibližně 1 200 lidí a 251 osob odvlekli jako rukojmí. Většina z nich byla během následujících dvou let propuštěna výměnou za palestinské vězně a zadržené osoby. Izraelská vojenská operace v Gaze, která byla reakcí na tento útok, si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala přes 71 000 obětí na palestinské straně.
Navzdory dosaženému milníku zůstávají vztahy mezi Izraelem a mezinárodními zprostředkovateli křehké. Izrael trvá na tom, že jakákoliv rekonstrukce Gazy je podmíněna úplným odstraněním vojenské hrozby a přísným bezpečnostním dohledem nad finančními toky. Spojené státy naopak tlačí na rychlé zahájení obnovy, která má být financována koalicí západních a arabských států a stát se základem pro nové uspořádání Blízkého východu v rámci rozšíření Abrahámovských dohod.
Návrat Rana Gviliho je tak pro Izrael nejen koncem dlouhého čekání a truchlení, ale také začátkem nové, nejisté éry poválečné správy Gazy. Zatímco izraelská armáda vyjadřuje soustrast rodině padlého komanda, světoví lídři upírají zrak k Radě míru v naději, že druhá fáze plánu přinese trvalou stabilitu. Válka v Gaze se tímto krokem definitivně přesouvá z bitevního pole k jednacím stolům v Káhiře a Washingtonu.
Související
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
včera
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
11. září 2026 21:56
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
11. září 2026 20:59
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
11. září 2026 20:03
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
11. září 2026 19:12
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
11. září 2026 18:35
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
11. září 2026 17:47
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
11. září 2026 16:54
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.
Zdroj: Libor Novák