Jsou slova a činy. Izrael se chystá na íránskou odvetu, která možná ani nepřijde

Washington údajně silně diplomaticky tlačí na Teherán. Administrativa prezidenta Joea Bidena dokonce měla navést své blízkovýchodní spojence, aby „lobbovali u Teheránu, aby zvážil vojenský útok na Izrael“. Tito spojenci varovali Írán, že „masivní úder by pouze rozdmýchal napětí a riskoval přímou konfrontaci mezi oběma zeměmi“. Upozornili na to dva vysocí američtí představitelé, kteří promluvili pod podmínkou anonymity. 

Američané dále požadují, aby Teherán přehodnotil reakci na výbuch, při němž zahynul politický vůdce Hamásu Ismail Haníja. Zatímco dostupné informace odkazovaly na výbuch dálkově řízené bomby, íránští vyšetřovatelé to považovali za součást většího útoku. „Teherán se nyní stále více ztotožňuje s názorem Washingtonu, ačkoli to zpočátku popíral,“ prohlásil jeden z amerických představitelů.

Situace je nyní patrně ve fázi, kdy Íránci musejí zvážit, jestli jim Haníjova smrt stojí za rozpoutání velkého regionálního konfliktu. Američané očekávají určitou reakci, ale Teherán na nátlak USA patrně nezahájí „totální válku“.

Spojené státy navíc proklamují připravenost Izrael bránit. Ve středu to potvrdil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. „Bidenova administrativa nechce, aby došlo k eskalaci. Pokud k ní dojde, panebože, budeme připraveni bránit Izrael a případně se bránit sami,“ varoval. 

Riziko vzniku regionálního konfliktu vzrostlo poté, co Izrael minulý týden v libanonské metropoli Bejrútu zabil prominentního člena Hizballáhu Fuáda Šukra. O necelý den později byl v Teheránu zabit Haníja.

Írán v reakci na smrt politického vůdce Hamásu oznámil, že se Izraeli pomstí. Totéž slíbilo militantní hnutí Hizballáh. Kvůli obavám z eskalace Američané minulý týden vyslali do Středozemního moře a na Blízký východ více válečných lodí a letadel.