Když nás nevezmete do NATO, dejte nám jaderné zbraně, vyzval Zelenskyj. Je to šílenec, reaguje Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.

Zelenskyj zároveň zdůraznil, že ruské jednotky by měly opustit celé ukrajinské území, pokud by Severoatlantická aliance rezignovala na své rozšiřování. Teprve poté by podle něj bylo možné otevřít otázku finanční kompenzace za veškeré škody způsobené válkou.

Během rozhovoru Zelenskyj prostřednictvím tlumočníka uvedl, že Ukrajina potřebuje buď jaderné zbraně, nebo dostatečné množství raket schopných odrazit ruské jaderné střely. Pokud podle něj Západ není ochoten poskytnout dostatečné množství zbraní, měla by Ukrajina získat zpět svůj jaderný arzenál.

Zároveň vyzval k posílení ukrajinské armády na jeden milion vojáků, financování této síly mezinárodními partnery a rozmístění zahraničních vojenských kontingentů na vybraných částech ukrajinského území, kde je potřeba zajistit stabilitu a bezpečnost civilního obyvatelstva.

Později v rozhovoru prezident uznal, že Ukrajina v současnosti nemá prostředky k úplnému osvobození okupovaných území a že vojenská podpora ze strany Západu zatím nebyla dostatečná k vytlačení ruských sil.

Zelenského výroky o možném získání jaderných zbraní vyvolaly okamžitou reakci z Moskvy. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila ukrajinského prezidenta za „šílence, který vidí planetu jako jeviště svých chorobných fantazií“. Zároveň tvrdila, že jeho výroky dokazují, že pro něj jaderné elektrárny nejsou zdrojem mírové energie, ale prostředkem k vydírání.

Ukrajinské vedení dlouhodobě argumentuje, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro zemi je plnohodnotné členství v NATO. Před návratem do Bílého domu se však Donald Trump vyjádřil k ukrajinské žádosti skepticky a vyjádřil pochopení pro ruské obavy z rozšiřování aliance. Podle něj je logické, že Moskva nechce mít „NATO přímo u svých hranic“. Tento argument však ignoruje fakt, že Rusko už dnes sousedí s několika členskými státy NATO, včetně Norska, pobaltských zemí, Polska a nově také Finska.

Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu na základě Budapešťského memoranda, které bylo podepsáno v prosinci 1994 Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a Velkou Británií. Dokument zaručoval ukrajinskou územní celistvost výměnou za odevzdání jaderných zbraní. Avšak ruská anexe Krymu v roce 2014 a následná invaze na Ukrajinu v roce 2022 podle Kyjeva ukázaly, že tyto záruky nebyly dodrženy. Proto dnes Zelenskyj znovu otevírá otázku jaderného odstrašení jako možného nástroje ukrajinské obrany, pokud se západní země nerozhodnou pro přijetí Ukrajiny do NATO.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 42 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy