Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Ve středu se Rusko jasně postavilo proti myšlence rozmístění evropských mírových sil na ukrajinském území. Tento postoj zásadně odporuje dřívějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský vůdce Vladimir Putin s takovým řešením souhlasí.
Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, během tiskové konference zdůraznil, že Moskva má k otázce vyslání evropských vojáků na Ukrajinu jednoznačně „negativní postoj“. Dále uvedl, že jedním z hlavních kořenů a příčin ruské invaze z roku 2022 bylo rozšiřování Severoatlantické aliance, ke kterému docházelo v uplynulém čtvrtstoletí. Jeho slova tak opět podtrhují oficiální narativ Kremlu.
Tyto komentáře navíc zpochybňují předchozí tvrzení Donalda Trumpa. Ten v únoru, při jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, prohlásil, že se Vladimira Putina na možnost evropské mírové mise přímo zeptal a dostalo se mu ujištění, že s tím „nemá problém“.
Ukrajina na druhou stranu od začátku konfliktu neústupně požaduje bezpečnostní záruky od západních zemí jako klíčovou podmínku pro jakoukoliv dohodu. Podle Kyjeva je to jediná cesta, jak se v budoucnu vyhnout dalším podobným útokům.
Snaha o zajištění těchto záruk se zrychlila po srpnovém setkání evropských lídrů v Bílém domě, kde Trump naléhal na uspořádání summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.
Od tohoto setkání ovšem frustrace narůstá, protože Moskva neprojevuje ochotu k rychlému zapojení do mírových jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov den po schůzce v Bílém domě řekl, že jakýkoliv summit by musel být připravován důkladně, „krok za krokem, postupně, počínaje expertní úrovní“.
Rusko zároveň posiluje své požadavky, které zahrnují i to, aby Ukrajina postoupila Rusku další území na východě země. Kyjev se ale k takovým ústupkům staví odmítavě. Prezident Zelenskyj už dříve prohlásil, že se Ukrajina nevzdá východního Donbasu, protože by to pro Putina znamenalo odrazový můstek pro budoucí invaze.
Zatímco Moskva a Kyjev se drží svých pozic, situace se stává stále více patovou. Nejenže se liší v pohledu na budoucí mírové uspořádání, ale také v základních otázkách, které vedly k invazi. Otevřené rozporování Trumpových slov navíc přidává na složitosti mezinárodních vztahů a ztěžuje snahy o nalezení diplomatického řešení konfliktu.
Související
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Macinka a Turek slaví ve štábu Motoristů první mandát v Černoučku
před 52 minutami
Sečteno 60 procent hlasů. Ve volbách propadla lavice a SPD, míní politolog
před 1 hodinou
Kupka řekl, co bude ODS považovat za volební úspěch
Aktualizováno před 1 hodinou
Online Komunální volby 2026: Polovina okrsků sečtena, ze sněmovních stran vyhrávají lidovci, v Senátu dominuje ANO
před 1 hodinou
Volby 2026: Polovina okrsků sečtena, po místních sdruženích vedou z vládních stran nadále lidovci
před 1 hodinou
Axios: Trumpova dohoda s Putinem je reakcí na to, že Kyjev nezastavil útoky na rafinérie
před 1 hodinou
OBRAZEM: Nakopneme to, slibují Piráti. Volby sledují v sousedství pražské ZOO
před 1 hodinou
Ve volbách rozhodovala dostupnost bydlení, úspěch ANO v Praze by byl průlom, míní politologové
před 2 hodinami
První povolební reakce politiků: Motoristům stačí i jeden zastupitel, STAN chce zastoupení ve všech městech
před 2 hodinami
Čtvrtina okrsků sečtena. V komunálních volbách vyhrávají ze sněmovních stran lidovci, v senátních ANO
před 2 hodinami
První výsledky senátních voleb ukazují dominanci ANO a STAN
před 3 hodinami
Do volebních štábů začali přicházet i lídři stran
před 3 hodinami
Hodina od konce voleb: První data ukazují na účast pod 50 procenty
před 3 hodinami
Kraje hlásí první sečtené obce. Nejrychleji se sčítá tam, kde je jediná kandidátka
před 3 hodinami
Komunální volby: Sčítání hlasů je v plném proudu, první výsledky zveřejněny
před 4 hodinami
Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 4 hodinami
Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě
před 5 hodinami
V jedné české obci lidé k volbám nejdou. Správu převezme ministerský úředník
před 7 hodinami
Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců
před 8 hodinami
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Zdroj: Libor Novák