Kreml se raduje, že USA nehlasovaly v OSN proti Rusku

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že rezoluce ukazuje „mnohem vyváženější“ postoj Spojených států a naznačuje jejich snahu o ukončení bojů. Moskva návrh podpořila, zatímco evropské země se hlasování zdržely, což podle analytiků poukazuje na prohlubující se rozkol mezi USA a jejich tradičními spojenci.

Tříodstavcový návrh rezoluce, který Spojené státy předložily u příležitosti třetího výročí ruské invaze, zaujal neutrální postoj a vyzval k „rychlému ukončení konfliktu“ a „trvalému míru“. To znamenalo výrazný odklon od přístupu předchozí americké administrativy, která Ukrajinu jednoznačně podporovala.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja ocenil „konstruktivní změny“ v postoji Spojených států. Naopak evropské země v Radě bezpečnosti – včetně Francie, Británie, Dánska, Řecka a Slovinska – se zdržely hlasování.

Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová po hlasování uvedla, že ačkoliv Londýn sdílí „ambici najít trvalé řešení této války“, nemůže souhlasit s rezolucí, která staví Rusko a Ukrajinu na stejnou úroveň. „Lituji, že naše návrhy, které by tyto skutečnosti jasně vyjádřily, nebyly zahrnuty, a proto jsme nemohli tuto rezoluci podpořit,“ dodala.

Rezoluce byla první, kterou Rada bezpečnosti OSN od začátku války přijala. Dosud bylo přijetí jakéhokoliv rozhodnutí blokováno ruským právem veta.

USA však do návrhu nezahrnuly žádné konkrétní požadavky, například na příměří. Když se jeden z novinářů amerického ministerstva zahraničí zeptal, zda se Washington snaží získat „celosvětovou podporu pro neurčité mírové řešení“, odpověď byla stručná: „Přesně tak. O tom OSN je.“

Toto hlasování ukázalo zřetelné rozdělení mezi Spojenými státy a Evropou. Zatímco USA a Rusko společně podpořily neutrální rezoluci, 193členné Valné shromáždění OSN schválilo jiný návrh, připravený Ukrajinou a Evropskou unií, který jednoznačně odsoudil ruskou agresi.

Tento návrh podpořilo 93 zemí a jasně označil Rusko za agresora s požadavkem na stažení jeho vojsk z ukrajinského území. Proti této rezoluci hlasovaly Spojené státy, Rusko, Izrael, Bělorusko a Severní Korea, což podtrhuje dramatický posun americké zahraniční politiky od zvolení Donalda Trumpa, který se snaží zmírnit obvinění vůči Vladimiru Putinovi.

K rozdílným postojům mezi USA a Evropou došlo v době, kdy Trump v Bílém domě jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a oba státníci diskutovali s lídry zemí G7 o možnostech ukončení války. Hlavním tématem těchto rozhovorů bylo nejen mírové řešení, ale také budoucnost NATO a stále napjatější vztahy mezi Washingtonem a evropskými spojenci.

Macron, považovaný za jednoho z mála evropských lídrů, kteří mohou Trumpa ovlivnit, se pokusil využít svého diplomatického umění k tomu, aby jej přiměl k jasnější podpoře Ukrajiny. Avšak rozdíly mezi oběma stranami zůstávají hluboké, jak ukázalo i hlasování v OSN.

Mezitím budoucí německý kancléř Friedrich Merz varoval, že Evropa by se měla snažit o větší nezávislost na Spojených státech. „Absolutní prioritou bude posílení Evropy tak, aby se postupně stala skutečně nezávislou na USA,“ uvedl o víkendu v rozhovoru pro německá média.

Trump mezitím oznámil, že přímo jedná s Putinem o ukončení války a zároveň vyjednává „zásadní ekonomické dohody“ mezi Spojenými státy a Ruskem. „Vedeme velmi seriózní rozhovory s prezidentem Putinem o ukončení války a také o velkých hospodářských transakcích mezi Spojenými státy a Ruskem,“ uvedl v prohlášení. „Jednání probíhají velmi dobře!“