Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou

Invaze na Ukrajinu v roce 2022, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin, vyvolala podle ruských i amerických diplomatů nejhorší narušení vztahů mezi Moskvou a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962.

Jen dva dny poté, co američtí zákonodárci schválili miliardy dolarů dodatečné vojenské pomoci pro Ukrajinu, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí řekl, že USA a NATO jsou posedlé myšlenkou způsobit Rusku "strategickou porážku".

Lavrov uvedl, že podpora Ukrajiny ze strany Západu staví Spojené státy a jejich spojence na pokraj přímého vojenského konfliktu s Ruskem. "Západ nebezpečně balancuje na pokraji přímé vojenské srážky mezi jadernými mocnostmi, která by měla katastrofální následky," řekl ministr na moskevské konferenci o nešíření jaderných zbraní.

"Zvláště znepokojující je skutečnost, že právě 'trojka' západních jaderných států patří mezi hlavní podporovatele zločineckého kyjevského režimu, hlavní iniciátory různých provokačních kroků. Vidíme v tom vážná strategická rizika, která vedou ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí," dodal Lavrov.

Rusko od začátku války opakovaně varuje před rostoucími jadernými riziky. Jde o varování, která se podle Washingtonu musí brát vážně, ačkoli američtí představitelé tvrdí, že v ruském jaderném postoji nezaznamenali žádnou změnu.

Putin vykresluje tuto válku jako součást staletého boje s dekadentním Západem, který podle něj po pádu Berlínské zdi v roce 1989 ponížil Rusko tím, že rozšířil NATO a zasáhl do oblasti, kterou Moskva považuje za historickou sféru vlivu Ruska, píše Reuters.

Putin přitom teprve nedávno odmítl obvinění, že Rusko plánuje agresi proti jiným evropským zemím. Reagoval tak na mnohá prohlášení západních politiků, kteří tvrdili, že je nutné pomoci Ukrajině, protože pokud se Putinovi podaří porazit ji, zaútočí na její spojence na Západě.

"Toto tvrzení je absurdní a slouží pouze k ospravedlnění jejich výdajů na vojenské účely na Ukrajině," prohlásil Putin během setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Podle něj je toto hlavní důvod a žádné jiné důvody neexistují.

Putin také uvedl, že Rusko je připraveno jednat o Ukrajině, ale odmítá jakékoli návrhy, které nejsou v souladu s realitou. Zmínil plánovanou mírovou konferenci ve Švýcarsku, na kterou však Rusko nebylo pozváno. Putin nazval tuto konferenci "panoptikem" a řekl, že je smutné, že jsou zahrnuty bez něj, když současně tvrdí, že bez Ruska nelze dosáhnout řešení.

Putin také poznamenal, že druhá strana, tedy Ukrajina, se dostala do složité situace, když odmítla jednat s Ruskem a nyní si uvědomuje, že strategické vítězství na bojišti není možné.

Polský premiér Donald Tisk před nedávnem prohlásil, že Evropa opět vstoupila do předválečného období. Zdůrazňoval tak význam společné obrany. Tusk rovněž apeloval na pokračování pomoci Ukrajině, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

"Nechci nikoho vystrašit, ale válka už není pojmem z minulosti. Je skutečná a začala před více než dvěma lety," řekl Tusk podle BBC. Polský premiér pozoruje změnu myšlení v Evropě, kde už nikdo nezpochybňuje potřebu společné obrany. 

Někdejší předseda Evropské rady podle britského deníku Guardian uvedl, že bez ohledu na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA bude Evropa atraktivnějším partnerem pro Washington, pokud bude vojensky soběstačnější.

Polský lídr připomněl, že Rusko v uplynulých dnech poprvé za denního světa zaútočilo na Ukrajinu hypersonickými střelami. Proto zopakoval žádost o urychlení další pomoci pro Kyjev. Podle jeho slov totiž mohou následující dva roky války o všem rozhodnout. 

Putin ale už dříve uvedl, že Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, uvedl server euractiv.com.

V rozhovoru s piloty ruských vzdušných sil Putin řekl, že vojenská aliance vedená USA se od pádu Sovětského svazu v roce 1991 rozšířila na východ směrem k Rusku, ale že Moskva neplánuje zaútočit na stát NATO.

"Nemáme žádné agresivní úmysly vůči těmto státům," řekl Putin. "Představa, že zaútočíme na nějakou jinou zemi – Polsko, Pobaltí a děsí se i Češi – je naprostý nesmysl. Je to jen blábol," dodal.

Kreml, který obviňuje USA z toho, že bojují proti Rusku tím, že podporují Ukrajinu penězi, zbraněmi a zpravodajskými službami, tvrdí, že vztahy s Washingtonem snad nikdy nebyly horší.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell už minulý týden na summitu EU v Bruselu prohlásil, že hypotetická válka Ruska proti zemím EU nehrozí a požádal média, aby v souvislosti s tímto tématem přestala zveličovat.

"Válka nehrozí. Slyšel jsem hlasy, že válka je bezprostřední. Není to tak," zdůraznil Borrell krátce před oficiálním začátkem jednání šéfů vlád a států EU. Dodal, že EU jen podporuje Ukrajinu, která byla napadena, a musí se připravit na budoucnost, zvýšit své obranné schopnosti a kapacitu obranného průmyslu, ale není třeba zbytečně strašit obyvatelstvo.

"Válka nehrozí," opakovaně vzkázal a dodal, že to, co je opravdu bezprostřední, je potřeba podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem. "Není to o tom, že musíme jít umírat na Donbas. Jde o podporu Ukrajinců, aby nebyli vražděni na Donbasu, nebo aby nebyli zavražděni v Kyjevě při bombardování," řekl Borrell.

Řada států se ale obává, že Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027. Naposledy před tím varoval polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.