Kreml zareagoval na slova o Putinově šílenství. Trumpovi se vysmál

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Spojené státy sehrály klíčovou roli při spuštění přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem a že samotný průběh diplomatického procesu je emocionálně náročný pro všechny zúčastněné.

„Začátek jednání, k němuž Američané přispěli velkým úsilím, je velmi významný úspěch. Jsme vděční Spojeným státům a osobně prezidentu Trumpovi za pomoc při organizaci rozhovorů,“ uvedl Peskov podle ruské agentury RBK.

Zároveň však odmítl jakékoliv nařčení z nepřiměřených útoků a hájil Putinova rozhodnutí jako nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti Ruska. Připomněl například údajné ukrajinské útoky drony během květnových oslav Dne vítězství v Moskvě, kdy podle něj byla ohrožena i bezpečnost zahraničních představitelů. Peskov také tvrdil, že Kyjev opakovaně útočí na civilní a sociální infrastrukturu, na což Moskva reaguje „cílenými údery na vojenské cíle“.

Trump přitom varoval, že Spojené státy nyní „absolutně zvažují“ nové sankce proti Rusku. Prohlásil, že Putin „bezdůvodně útočí na civilní cíle“ a že to jen potvrzuje jeho dlouhodobé přesvědčení, že se ruský prezident snaží ovládnout celou Ukrajinu, nikoli pouze její části. „Pokud toho dosáhne, bude to znamenat konec Ruska,“ řekl Trump.

V reakci na Trumpova slova se Peskov snažil mírnit situaci a poukazoval na to, že vyhrocené výroky jsou pochopitelné vzhledem k napětí, které doprovází náročná vyjednávání. Dodal, že Moskva americké postoje pečlivě sleduje.

Trump kromě toho vyjádřil i zklamání z chování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož výroky podle něj „přinášejí problémy“. „To se mi nelíbí a bylo by lepší, kdyby to přestalo,“ poznamenal americký prezident.

Urovnání války na Ukrajině patří k hlavním slibům Trumpovy prezidentské kampaně. Po svém návratu do Bílého domu USA skutečně zprostředkovaly sérii kontaktů mezi ruskou a ukrajinskou stranou. 16. května došlo v Istanbulu k prvním přímým jednáním mezi oběma zeměmi od roku 2022. Jednání inicioval Putin, ale osobně se ho neúčastnil. Trump rovněž zůstal mimo dění. Zelenskyj sice předtím navštívil Turecko, ale cestu do Istanbulu odmítl.

Dne 19. května pak následoval přímý telefonát mezi Putinem a Trumpem, jehož výsledkem byla dohoda o přípravě „memoranda o budoucí mírové smlouvě“ mezi Moskvou a Kyjevem. Trump následně označil rozhovor za konstruktivní, avšak dodal, že „sankce mohou situaci zhoršit“, a přesto připustil, že jejich zavedení zvažuje.

Ruské ministerstvo obrany mezitím dál oznamuje rozsáhlé útoky na ukrajinská území, při nichž používá mimo jiné raketové systémy „Iskander“. Právě tyto údery byly podle Trumpa „naprosto zbytečné“ a vyvolaly jeho nejostřejší reakci vůči Putinovi od začátku aktuální diplomatické fáze konfliktu. Vývoj tak ukazuje, že i přes snahu o zahájení mírových rozhovorů zůstává situace mezi oběma stranami i jejich mezinárodními partnery krajně napjatá.