Kreml zřejmě podplácel evropské politiky, aby zaujali vstřícnější postoje vůči Rusku. Činil tak prostřednictvím utajované lobbistické organizace, která byla řízena přímo z ruského parlamentu. Uvedla to investigativní skupina OCCRP na základě analýzy stovek uniklých e-mailů.
OCCRP tvrdí, že uniklé e-maily z organizace Mezinárodní agentura pro současnou politiku ozřejmují fungování skrytého lobbingu Ruska v evropské politice. Podle ní byla řízena přímo zevnitř Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Uniklá elektronická korespondence patřila parlamentnímu pracovníkovi Sargisi Mirzachanjanovi, který organizaci po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym vedl. S pomocí vybudované sítě analytiků, novinářů a dalších osob pomáhal prosazovat zájmy Kremlu ve věci protiruských sankcí či anexe Krymu.
Podle investigativních novinářů Mirzachanjanova skupina nabízela evropským politikům peníze například za to, že ve svých zákonodárných sborech vznesou proruské návrhy. Krajně pravicovým aktivistům rovněž platila za publikování prokremelských článků a organizovala cesty na Krym pro evropské politiky a podnikatele, přičemž náklady hradila ruská strana.
V dubnu 2016 Mirzachanjan poslal kolegovi dokument, v němž bylo uvedeno devět evropských politiků z Rakouska, Německa, Itálie, Česka a Polska, kteří se měli zúčastnit Jaltského mezinárodního ekonomického fóra - spolu s "honoráři" v celkové hodnotě 21.500 eur (512.000 K4). Fóra se v letech 2016, 2017 a 2018 zúčastnil i bývalý český europoslanec Jaromír Kohlíček, který ve svých vyjádřeních pro ruská média opakoval ruský pohled na sankce a anexi ukrajinského poloostrova Krymu. V uniklých dokumentech je bývalý europoslanec za KSČM zmiňován v souvislosti s "honorářovou" platbou 5000 eur (tehdy téměř 120.000 korun). Jestli ji skutečně od ruské lobbistické skupiny obdržel, není podle serveru Investigace.cz možné ověřit, neboť v roce 2020 zemřel.
OCCRP dále uvádí, že Mirzachanjanovi lobbisté měli konkrétní rozpočet na to, aby přiměli evropské politiky navrhovat prokremelská usnesení či pro ně hlasovat. Například plánovali, že italský senátor Paolo Tosato a rakouský poslanec Johannes Hübner, oba z krajně pravicových stran, předloží ve svých zákonodárných sborech rezoluci o zrušení sankcí proti Rusku. V rozpočtu bylo kromě jiných výdajů uvedeno, že "v případě úspěšného hlasování" by každý z politiků obdržel odměnu. Politici návrhy skutečně přeložili, jejich parlamenty je ale neschválily. Není ale jasné, zda byly peníze vyplaceny. Oba zákonodárci to popřeli.
Související
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Rusko , politika , Korupce , Jaromír Kohlíček (KSČM)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák