Krize v Gruzii eskaluje. Parlament je nelegitimní, na konci mandátu neodstoupím, prohlásila prezidentka

Toto rozhodnutí zdůvodnila nelegitimností současného parlamentu, který podle ní není oprávněn zvolit novou hlavu státu. Její prohlášení dále eskaluje napětí v zemi, kde už několik dní probíhají masové protesty proti rozhodnutí vlády odložit přístupové rozhovory s Evropskou unií do roku 2028.

Salome Zurabišviliová, která dlouhodobě kritizuje vládní stranu Gruzínský sen a hájí proevropskou orientaci země, prohlásila na tiskové konferenci, že současný parlament není legitimní.

„Neexistuje legitimní parlament, a proto nemůže nelegitimní parlament zvolit nového prezidenta,“ uvedla Zurabišviliová. Podle ní tak prezidentský úřad zůstává jedinou legitimní institucí v Gruzii, což ji opravňuje setrvat ve funkci, dokud nebude zvolen nový parlament, který získá důvěru veřejnosti.

Tisíce lidí se v hlavním městě Tbilisi už třetí večer po sobě shromáždily na protest proti rozhodnutí vlády odložit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Gruzínský premiér Irákli Kobachidze tvrdí, že protesty mají charakter pokusu o revoluci podobné událostem na ukrajinském Majdanu v roce 2014. „V Gruzii se nemůže uskutečnit scénář Majdanu,“ zdůraznil Kobachidze a dodal, že stát zajistí stabilitu.

Během protestů v pátek bylo zadrženo více než 100 osob. Demonstranti požadují okamžité obnovení přístupových jednání s EU, což podporuje podle průzkumů přibližně 80 % obyvatel země. Vstup do Evropské unie je navíc zakotven v gruzínské ústavě jako strategický cíl země.

Prozápadní opozice v čele s prezidentkou Zurabišviliovou odmítá uznat výsledky říjnových voleb, ve kterých zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Tyto volby označila za zmanipulované a požádala ústavní soud, aby jejich výsledky anuloval. Opozice zároveň bojkotuje práci nového parlamentu, což dále oslabuje legitimitu politického systému.

Rozhodnutí vlády pozastavit přístupové rozhovory s Evropskou unií až do roku 2028 vyvolalo ostrou kritiku nejen opozice, ale i části veřejnosti. Tento krok je vnímán jako odklon od prozápadní politiky, kterou Gruzie dlouhodobě deklaruje. Vláda svůj postoj zdůvodňuje potřebou zajistit stabilitu a připravenost země na členství, což však opozice považuje za zástěrku pro prosazování proruské politiky.