Ukrajinští představitelé oznámili, že ruská střela, která v neděli zasáhla vládní budovu v Kyjevě, obsahovala desítky cizích součástek, včetně čipů a dalších elektronických komponent, vyrobených ve Spojených státech. Střela Iskander 9M727 pravděpodobně nevybuchla proto, že byla poškozena ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Vladyslav Vlasiuk, ukrajinský vládní zmocněnec pro sankční politiku, zveřejnil fotografie poškozené střely a seznam nalezených komponent. Ten zahrnuje 35 dílů od amerických výrobců, jako jsou Texas Instruments, Analog Devices a Altera, a dále také součástky od japonských, britských a švýcarských společností. Sériová čísla odhalují, že některé díly byly vyrobeny před lety, zatímco jiné poměrně nedávno, a to dokonce až po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Západní země, včetně těch uvedených na seznamu, uvalily na podobné součástky přísné sankce a exportní omezení, aby zabránily jejich použití Ruskem. Moskva však našla způsoby, jak se těmto opatřením vyhnout. Například německá společnost Infineon Technologies, která vlastní americkou společnost Cypress Semiconductor, pro CNN uvedla, že přijala „rozsáhlá opatření“, aby se její produkty nedostávaly do Ruska. Společnost však ročně vyrobí kolem 30 miliard čipů, což podle mluvčího ztěžuje kontrolu prodeje v celém životním cyklu produktu. Jiné společnosti se k dotazům CNN nevyjádřily.
Ačkoliv střela obsahovala desítky západních dílů, Vlasiuk poznamenal, že je jich tam méně než v raketách analyzovaných v dřívějších fázích války. Řekl, že v současné době je ve střelách méně komponent z Evropy a USA a více z Ruska a Běloruska. Většina nalezených zahraničních dílů jsou komponenty s tzv. dvojím užitím, což znamená, že byly původně navrženy pro civilní využití. Patří sem například americké čipy určené pro domácí elektroniku, chytrá zařízení nebo herní konzole, které byly použity v ruských bombách, střelách a dronech.
Senátní podvýbor pro vyšetřování zjistil, že komponenty vyrobené v USA „i nadále navádějí a pohánějí ruské zbraně, které denně zabíjejí Ukrajince“. Podvýbor uvedl, že společnosti sídlící v Číně, Kazachstánu a dalších zemích mohou tyto díly nakoupit a následně je prodat do Ruska.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák