Nejméně 15.000 úmrtí přímo souvisí s vlnami veder, které postihly Evropu letos v létě. V předběžné zprávě to uvádí evropská odnož Světové zdravotnické organizace (WHO). Nejvíce úmrtí v souvislosti s vedrem letos zaznamenalo Německo (4500), Španělsko (4000) a Británie (3200).
Čísla ve finální zprávě budou podle WHO pravděpodobně ještě vyšší, jelikož některé národní úřady stále vyhodnocují statistiky. Například francouzský statistický institut (INSEE) uvedl, že mezi červnem a srpnem 2022 zemřelo o 11.000 lidí více než v roce 2019, tedy posledním létem před začátkem pandemie. INSEE uvedl, že pravděpodobným vysvětlením těchto čísel jsou právě vedra.
Extrémní teploty zhoršují projevy nemocí dýchacího, oběhového i nervového systému, chronických nemocí i projevů cukrovky. Teplotní rekordy meteorologové letos v létě hlásili na mnoha místech v Evropě. V Británii padl absolutní rekord, meteorologové tam 19. července poprvé v historii naměřili více než 40 stupňů Celsia. V portugalském Alijó bylo o pět dní před tím 47 stupňů Celsia, což byla nejvyšší teplota v historii pro červenec v kontinentálním Portugalsku.
Související
Letní počasí se ještě jednou vrací. Po víkendu bude zase všechno jinak
Počasí o víkendu: Vrátí se letní teploty, ale bez tropů
Léto , WHO (Světová zdravotnická organizace)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák