Lukašenko prozradil, jestli chce Rusko zaútočit z Běloruska na Evropu

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v sobotu prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu využít území Běloruska k útoku na Polsko, Litvu, Lotyšsko nebo Ukrajinu. Obavy Západu o možné agresi označil za „úplný nesmysl“. Uvedla to agentura TASS.

Lukašenko během svého projevu zdůraznil, že Bělorusko ani jeho sousedé nejsou ochotni bojovat s členskými zeměmi NATO bez jejich vědomí. „Nikdo v Bělorusku nemá v úmyslu bojovat s našimi sousedy a zeměmi NATO bez našeho vědomí. Stanovili si cíl udusit nás a Rusko, a dnes, sledujíce tento cíl, hledají důvod,“ uvedl běloruský prezident. Jeho slova byla adresována především západním zemím, které podle něj usilují o oslabení jak Běloruska, tak Ruska.

V souvislosti s nelegální migrací přes běloruské území Lukašenko řekl, že Minsk nechce vytvářet napětí na hranicích. Dodal však, že Bělorusko nehodlá bránit evropským státům, pokud nedojde k zásadním změnám v jejich postoji vůči jeho zemi. „Uvalili na nás sankce, a my je máme bránit? To se nestane, mluvili jsme o tom upřímně,“ řekl Lukašenko. Naznačil tak, že ekonomické sankce vůči Bělorusku zůstávají hlavním faktorem, který ovlivňuje ochotu země spolupracovat na řešení migrace.

Od začátku války na Ukrajině využívá Rusko běloruské území ke strategickým účelům, včetně výcviku a léčby svých vojáků a přesunu vojenské techniky. Lukašenko a Kreml opakovaně tvrdí, že tyto aktivity nejsou zaměřeny proti Západu, ale mají pouze obranný charakter. Kromě toho v roce 2023 umístilo Rusko na území Běloruska část svých taktických jaderných hlavic, čímž posílilo svou vojenskou přítomnost v oblasti.

Navzdory prohlášením o mírových úmyslech si ale Západ udržuje obavy. Před zahájením ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Lukašenko tvrdil, že Rusko přes Bělorusko nezaútočí, což se nakonec ukázalo jako nepravdivé. Tato zkušenost posiluje skepsi západních zemí vůči podobným prohlášením ze strany Lukašenka i Moskvy.

Související

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 5 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 5 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 7 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 12 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Jak funguje Electoral College a proč existuje? Vítěz prezidentských voleb v USA nemusí mít většinu hlasů

Klíčem k rozřazení hlasů je takzvaná „Electoral College“ neboli počet volitelů, které mají jednotlivé státy USA. Vítězem voleb ve Spojených státech se stane osoba, která získá 270 z 538 volitelů – tedy prostou většinu. Každý stát má tolik volitelů, kolik má zástupců v Senátu a Sněmovně reprezentantů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy