Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Podle diplomatických zdrojů má být součástí jednání i návrh na nasazení mírové mise zahrnující až 40 000 vojáků z různých zemí. Podrobnosti o tom, které státy by se mohly na této misi podílet, zatím nebyly zveřejněny. Macron údajně navrhl tento koncept jako součást širší strategie na zajištění stability na Ukrajině a východní Evropě.

Polsko však reaguje na Macronův návrh s opatrností. Podle polských představitelů by nasazení mírových sil mělo být rozhodnuto buď na úrovni OSN, nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Premiér Tusk zdůraznil, že jakákoli účast polských vojáků na Ukrajině by měla být součástí operace pod vedením NATO, nikoli pouze bilaterální dohody s Francií.

Polský ministr obrany Władyslaw Kosiniak-Kamysz prohlásil, že „účast polských vojáků na Ukrajině během války nepřipadá v úvahu“ a že jakýkoli krok v tomto směru musí být koordinován v rámci NATO.

Návrh mírových jednotek je oddělen od Macronova dřívějšího plánu na vyslání vojenských instruktorů na Ukrajinu během probíhajícího konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že taková přítomnost by mohla poskytnout dočasné bezpečnostní záruky, dokud se Ukrajina nestane členem NATO.

Německá vláda, která je tradičně vůči takovým návrhům zdrženlivá, se staví k možnosti účasti na mírových operacích skepticky. Přesto někteří představitelé, jako například ministryně zahraničí Annalena Baerbock, vyjádřili ochotu podpořit jakékoli kroky směřující k trvalému míru.

Evropská unie prostřednictvím své vysoké představitelky pro zahraniční věci Kaji Kallasové naznačila, že nasazení evropských vojáků na Ukrajinu není vyloučeno, a vyzvala k otevřenosti při hledání řešení.

Napětí ohledně budoucnosti vojenské pomoci Ukrajině roste také kvůli očekávání změny v americké politice s nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Trump několikrát uvedl, že plánuje výrazně omezit vojenskou podporu Ukrajině a že by mohlo dojít k redukci americké role v NATO, pokud evropští členové nesplní své závazky na obranné výdaje.

Macronova cesta do Polska je součástí širších evropských snah připravit se na možnou změnu transatlantických vztahů a zajistit, aby Evropa převzala větší odpovědnost za stabilitu na Ukrajině i v širším regionu.

Diskuse o nasazení mírových jednotek na Ukrajině je citlivou otázkou, která odráží nejen složitost geopolitické situace, ale i rozdílné postoje jednotlivých evropských států k řešení konfliktu. Výsledek jednání mezi Macronem a Tuskem může naznačit, zda je Evropa připravena převzít větší roli ve stabilizaci Ukrajiny a poskytnout záruky bezpečnosti bez přímé závislosti na Spojených státech.