Macron stále nejmenoval premiéra. Levice zvažuje ústavní žalobu

Krajně levicová strana Nepoddajná Francie (LFI) pohrozila prezidentu Emmanuelu Macronovi podáním ústavní žaloby pro podezření ze spáchání "institucionálního převratu proti demokracii". Podle LFI se Macron tohoto činu dopustil tím, že údajně odmítá uznat výsledky červencových předčasných parlamentních voleb. Uvedl to server Liberation.

Prohlášení zveřejněné v neděli na webu periodika La Tribune a citované na webu BFM podepsali lídr LFI Jean-Luc Mélenchon, koordinátor LFI Manuel Bompard a předsedkyně poslaneckého klubu LFI Mathilde Panotová. V prohlášení varují Macrona, že použijí všechny ústavní prostředky, aby mu zabránili v nerespektování vůle voličů.

Macron má v pátek v plánu přijmout představitele politických stran a jednat s nimi o kandidátovi na post předsedy vlády.

Televize BFM upozornila, že toto jednání se uskuteční téměř měsíc a půl po volbách, což podle kritiků vyvolává obavy, že Macron nechce respektovat výsledky voleb, ve kterých byl nejúspěšnější blok levicových stran - Nová lidová fronta (NFP).

Macronovi centristé skončili ve volbách druzí před krajně pravicovým Národním sdružením (RN). Ani jeden z těchto bloků nemá v parlamentu absolutní většinu.

Macron již 23. července vyloučil možnost jmenovat za premiérku zástupkyni NFP Lucii Castetsovou, přičemž uvedl, že se jí nepodaří získat podporu dostatečného počtu poslanců.

Od té doby se jako možný kandidát na premiéra zmiňuje Xavier Bertrand ze strany Republikáni (LR) nebo bývalý socialistický premiér Bernard Cazeneuve.

Vedení LFI tvrdí, že Macronovo jednání "lze popsat jako institucionální puč proti demokracii". Odvolávají se na článek 68 ústavy, který umožňuje parlamentu odvolat prezidenta pro neplnění povinností vyplývajících z jeho mandátu.

Aby tohoto cíle dosáhli, musí LFI nejprve přesvědčit dvě třetiny poslanců Národního shromáždění a Senátu, aby ustanovili tribunál, který se podnětem na prezidentovo odvolání bude zabývat. Tento tribunál bude mít následně měsíc na rozhodnutí, přičemž opět bude potřebná dvoutřetinová většina hlasů.

Končící ministr financí Bruno Le Maire opakovaně upozorňuje na to, že politická nejistota poškozuje ekonomiku Francie, a také pozorovatelé očekávají, že přijetí rozpočtu na rok 2025 bude tento podzim výzvou.

"Macron spoléhá na to, že mu pomůže doznívání triumfálních olympijských her v Paříži," předpokládá Mujtaba Rahman, výkonný ředitel pro Evropu v Eurasia Group.

"Klíčem bude přesvědčit některé politiky z levého i pravého středu, že nový premiér je tady na záchranu Francie, ne na záchranu Macrona," doplnil Rahman. 

Související

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Kde vzít peníze na pomoc Ukrajině? Francie přišla s nápadem

Francie stále více zvažuje možnost zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich využití na pomoc Ukrajině. Podle informací serveru Politico získaných z vládních kruhů se o této možnosti diskutuje nejen v rámci francouzské vlády, ale také při jednáních s německými partnery.
Nukleární výbuch

Francie a její jaderný deštník pro Evropu: Jak efektivní je proti Rusku?

V roce 2020 Emmanuel Macron vyzval k zahájení strategického dialogu o evropském rozměru francouzského jaderného odstrašení. Pět let poté se k této myšlence přihlásil pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz, který podpořil rozšíření francouzského jaderného deštníku na Německo. Jeho výzva přichází v době, kdy Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nejsou považovány za spolehlivého garanta bezpečnosti Evropy.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 38 minutami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 1 hodinou

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 1 hodinou

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem

Kyjev plánuje během jednání s americkými představiteli v Saúdské Arábii navrhnout letecké a námořní příměří s Ruskem, uvedl ukrajinský činitel podle The Guardian. K jednáním, která se uskuteční v úterý, se připojí i prezident Volodymyr Zelenskyj, který má dorazit do Rijádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy