Maďarsko opět hodí vidle do plánů EU. Může vetovat další sankce proti Rusku

Proti ruským sankcím týkajícím se zemního plynu by mohlo přijít další maďarské veto. Podle bruselských zdrojů totiž Budapešť chce blokovat 14. sankční balíček s odůvodněním, že by to zvýšilo náklady Maďarska na energie.

Maďarsko vyjádřilo značné výhrady k novému návrhu během úvodních rozhovorů mezi velvyslanci minulý týden. Podle tamních zdrojů maďarský velvyslanec řekl, že jeho země zablokuje jakékoli sankce, které by způsobily nárůst nákladů na energii v Evropě, píše Politico.

"Budeme analyzovat balíček, ale nepodpoříme nic, co by mohlo mít negativní vliv na trh s plynem v EU," citovaly zdroje týdeníku slova maďarského představitele ze setkání diplomatů z minulé středy.

Politico připomíná, že Maďarsko už ve více případech vetovalo sankce uvalené na Rusko za válku na Ukrajině, takže další podobné rozhodnutí by nebylo bezprecedentním.

V příštích týdnech se navíc očekává souboj související s návrhem NATO v otázkách podpory Ukrajiny. Nátlak na Maďarsko je enormní, Budapešť se ale nechce podílet ani na výcviku ukrajinských vojáků, ani na dodávce zbraní. Podle agentury MTI to v pondělí uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Během setkání parlamentní frakce poslanců za vládní stranu Fidesz varoval šéf resortu, že NATO začalo překračovat červené linie, které si dříve vymezilo. Dříve Aliance deklarovala, že není aktivním účastníkem konfliktu na Ukrajině a zdůrazňovala potřebu vyvarovat se přímé konfrontace s Ruskem.

"Nicméně nyní se hovoří o tom, že generální tajemník NATO cítí, že je třeba něco podniknout, protože to, co se děje, nefunguje. NATO zdánlivě dva roky nečinně sleduje, zatímco členské země a Evropská unie přijímají opatření ohrožující světovou bezpečnost," uvedl Szijjártó.

Dodal, že v rámci těchto úsilí se NATO snaží zvýšit koordinaci v přepravě zbraní, v tréninku ukrajinských vojáků a připravuje se na přijetí podpůrného balíčku v hodnotě sto miliard eur, což však Maďarsko odmítá.

"Chceme se tomu úplně vyhnout," zdůraznil maďarský ministr, podle něhož je Budapešť v této otázce vystavena velkému tlaku.

"Dnes je v kruzích NATO zcela jasně, široce a otevřeně přijímán postoj, že Ukrajině je třeba pomáhat s ohledem na vlastní bezpečnostní rizika," dodal Szijjártó. Podotkl také, že Slovensko, které předalo všechna svá bojová letadla, nedostalo včas náhradu ze Západu, a proto je dnes Maďarsko spolu s Českou republikou zodpovědné za vzdušnou obranu této země.

Szijjártó už dříve uvedl, že Severoatlantická aliance intenzivnějším financováním války na Ukrajině činí mílové kroky směrem k tomu, aby překročila dříve stanovené červené čáry. 

"NATO chce nyní napumpovat dalších sto miliard dolarů do války na Ukrajině. Mír se tak Evropě stále více vzdaluje, protože i NATO rychle postupuje k překročení dříve společně nakreslených červených čar," zdůraznil Szijjártó.

Podle jeho slov aliance NATO chce intenzivněji koordinovat i dodávky zbraní na Ukrajinu a výcvik ukrajinských vojáků.

"Ve smyslu návrhu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který dostaly členské země Aliance v úterý, těch sto miliard dolarů by se mělo vysbírat za pět let, což znamená, že NATO počítá s prodloužením války minimálně o pět let," zdůraznil maďarský ministr.

Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, že Budapešť se nechce podílet na operacích aliance NATO týkajících se dodávek zbraní a ani na výcviku ukrajinských vojáků.

Szijjártó už loni uvedl, že v rámci podpůrného programu je možné poskytovat Kyjevu pouze tzv. nesmrtící prostředky, a to pouze na dobrovolném základě. Dodal, že stále platí rozhodnutí NATO, že je třeba udělat vše pro to, aby nedošlo ke konfrontaci s Ruskem.

"Přestože na setkání vládla specificky válečná atmosféra, nikdo toto rozhodnutí nezpochybňoval," uvedl maďarský ministr s tím, že spojenci údajně dali jasně najevo, že za současných okolností nepřichází v úvahu členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Szijjártó dodal, že Maďarsko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, ale zároveň by se podle jeho názoru mělo ujasnit, že válka, která tam zuří, není válkou Evropy. Členství Ukrajiny v NATO podle něj není aktuální, protože není možné přijmout zemi ve válečném stavu.

Dodal, že v NATO také není místo pro stát, který neustále potlačuje práva národnostních menšin. Kyjev se podle něj z hlediska práva používání mateřského jazyka národnostních menšin musí vrátit k podmínkám z roku 2015.

"Rozumíme a vnímáme, že Ukrajinci slibují, že už je vypracován návrh zákona, že nyní najednou svolali zástupce menšin, což se léta nedělo. Nyní se velmi snaží," poznamenal Szijjártó, který však místo slibů od Kyjeva očekává přijetí příslušné legislativy.