Bod zlomu v Africe? Poučení pro svět je jasné, tvrdí politolog

Africká výjimka

Spojené státy vždy pevně podporovaly tyto principy, ale nyní přešly do merkantilistického módu, konstatuje Zakaria. Dodává, že Velká Británie, vůbec první supervelmoc založená na volném obchodu, odchází z EU, největší organizace volného obchodu na světě, zatímco Čína se snaží omezit svou závislost na zahraničních firmách a globálních dodavatelských řetězcích.

"Trend se zdá všude stejný. Kromě Afriky," pokračuje politolog. Vysvětluje, že minulý měsíc, bez větší pozornosti médií, oznámili afričtí politici záměr vytvořit zónu volného obchodu po celém kontinentu, která má zahrnovat 1,3 miliardy lidí a ekonomický výkon 3,4 bilionu dolarů (přes 78 bilionů korun).

Úspěch projektu závisí na tom, zda příslušné země skutečně odstraní cla a další obchodní překážky, ale pokud se tak stane, Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že jejich obchod by se v následujících desetiletích mohl zvýšit o 50 %, uvádí komentátor. Dodává, že podle MMF by mohlo jít o skutečný ekonomický zlom pro Afriku.

V Africe se nachází 6 z 10 nejrychleji rostoucích ekonomik světa, poukazuje Zakaria. Konstatuje, že do roku 2050 může nová africká střední a vyšší třída čítající 250 milionů lidí vyvolat až pětinásobnou poptávku po zboží a službách.

Světová banka zjistila, že třetina všech reforem obchodních regulací mezi lety 2017-2018 připadala na subsaharskou Afriku a podle indexu Doing Business se na kontinentu nacházelo 5 z 10 ekonomik vykazujících největší zlepšení, podotýká politolog. Doplňuje, že více než 400 afrických firem má podle zprávy Brookings Institution roční zisk převyšující miliardu dolarů.

Zemí, která se na Afriku silně zaměřila, je Čína, připomíná Zakaria. Nastiňuje, že zatímco v roce 2000 byl objem obchodu mezi Čínou a Afrikou 10 miliard dolarů, dnes to je dvacetkrát tolik, což z Číny činí největšího obchodního partnera kontinentu.

"Peking do pomoci a půjček regionu hodně investuje," pokračuje komentátor. Dodává, že čínský prezident Si Ťin-pching loni uspořádal v Pekingu africký summit a oznámil záměr poskytnout Africe během následujících tří let 60 miliard dolarů v půjčkách, investicích a rozvojových projektech.

Problémy a příležitosti

Obraz Afriky není pochopitelně pouze takto růžový, přiznává politolog. Upozorňuje, že je jednodušší oznamovat záměr odstraňovat obchodní bariéry, než takové zákony skutečně schválit, navíc za situace, kdy Afrika čelí masivním problémům s korupcí a špatnou správou, nehledě na konflikty.   

Některé slibné růstové statistiky také odrážejí prostý fakt, že Afrika je bohatá na přírodní zdroje, po kterých je v rostoucí světové ekonomice stále větší poptávka, konstatuje Zakaria. Za nejvíce povzbudivý aspekt dnešní Afriky tak považuje prudký rozvoj soukromého podnikání, jehož míra je nejvyšší v celém světě - 22 % Afričanů v produktivním věku provozuje vlastní živnost, zatímco v Asii je to 13 % a v jižní Americe 19 %.

Země jako Rwanda jsou velmi nakloněné podnikání, panuje v nich silná vláda práva a zažívají trvalý ekonomický růst a vzestup životní úrovně, tvrdí komentátor. Energie afrických podnikatelů na něj učinila velký dojem během návštěvy Nigérie, kde byl na pozvání Nadace Tonyho Elumelua, která věnovala 100 milionů dolarů na školení a pomoc 10 tisíc afrických podnikatelů.  

"Energie a optimismus těch mladých mužů a žen z 54 afrických zemí byla nakažlivá," píše Zakaria. Dodává, že afričtí podnikatelé si pouze stěžovali, že svět velké dobré zprávy o jejich kontinentu opomíjí.   

Afrika si i v nadcházejících desetiletích žádá pozornost světa, už jen z důvodu, že do roku 2050 v ní budou žít o miliardu lidí více a další dvě miliardy přibudou do konce století, kdy bude každý třetí člověk Afričan, upozorňuje politolog. Varuje, že tento demografický boom může vést k ohromným problémům, pokud jej nebude provázet nárůst kariérních příležitostí a politické stability. Zároveň však může poskytnout světu energii a dynamiku, jak zvyšuje průměrný věk v jiných částech světa a klesá rychlost přírůstku obyvatel, věří Zakaria.

Vše bude záviset na afrických politicích, kteří budou muset konečně slinit své sliby kontinentu a lidem, zdůrazňuje politolog. Připomíná, že v Africe se příliš a velmi dlouho kradlo a Afričané si jsou vědomi ceny, kterou zaplatili za to, že neměli přístup na globální trhy a žili v zemích s omezenou možností podnikat. "Chápou, že jedinou skutečnou a udržitelnou cestou z chudoby je rozšiřování volného trhu, který je pochopitelně dobře řízen a regulován efektivními vládami," píše Zakaria. Doporučuje, aby si tuto jednoduchou poučku připomenul i zbytek světa.