Mexický záliv je minulostí. Mapy zobrazují tři verze názvu, Američané uvidí tu Trumpovu

Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, na jehož základě byl Mexický záliv v mapách USA přejmenován na Americký záliv. Změnu nyní reflektuje i Google Maps, který oznámil, že pro uživatele v USA se zobrazí nový název „Gulf of America“, zatímco pro uživatele v Mexiku zůstane označení „Gulf of Mexico“. Ostatní země budou vidět obě verze názvu.

Trump tuto úpravu prosadil v rámci své snahy o „posílení americké identity“ a argumentoval, že změna názvu má zdůraznit význam Spojených států v regionu. Google se hájí tím, že má „dlouhodobou praxi přizpůsobovat názvy v souladu s oficiálními vládními dokumenty“, uvedl server CNN.

Přejmenování Mexického zálivu není jediným kontroverzním rozhodnutím Trumpovy administrativy v oblasti geografických názvů. Prezident rovněž nařídil návrat k původnímu názvu Mount McKinley pro nejvyšší horu Spojených států, která byla v roce 2015 za vlády Baracka Obamy přejmenována na Denali. Tento krok měl být uznáním původních obyvatel Aljašky, ale Trumpova administrativa jej označila za „urážku prezidenta McKinleyho“ a argumentovala jeho historickým významem pro Spojené státy.

Podle Trumpova výnosu byl McKinley „šampionem tarifů“ a jeho atentát byl „útokem na hodnoty a úspěch národa“. Navzdory nařízení však Google změnu názvu hory ve svých mapách zatím neprovedl.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) oznámil, že postupně aktualizuje své databáze a letecké mapy tak, aby reflektovaly změnu názvu Mexického zálivu i Mount McKinley. Stejně tak Pobřežní stráž Spojených států (US Coast Guard) začala ve svých oficiálních oznámeních používat termín Americký záliv.

Ohlasy na Trumpovo rozhodnutí jsou smíšené. Zatímco jeho příznivci změnu oslavují jako symbol „amerického vlastenectví“, kritici ji označují za zbytečné přepisování historie a další krok k nacionalistické rétorice Trumpovy administrativy.

Mexická vláda zatím na změnu názvu oficiálně nereagovala, ale očekává se, že bude ostře proti. Analytici upozorňují, že přejmenování strategicky významného vodního útvaru může přispět k napětí mezi oběma zeměmi a vyvolat diplomatickou roztržku.

Trumpovo nařízení ukládalo ministerstvu vnitra, aby do 30 dnů změnilo název zálivu v rámci americké databáze geografických názvů (Geographic Names Information System). To znamená, že federální mapy, smlouvy a oficiální dokumenty budou používat nový název "Gulf of America". Tento krok bude mít vliv pouze na dokumenty a komunikaci v rámci Spojených států.

Spojené státy ale nemohou jednostranně přejmenovat geografický objekt, které zasahuje na území jiných států. Mexiko, jehož pobřeží hraničí s Mexickým zálivem, v reakci na Trumpův návrh ironicky navrhlo přejmenovat Severní Ameriku na "Mexickou Ameriku".

Tento spor ukazuje, že mezinárodní názvy podléhají dohodám mezi zúčastněnými státy. Bez souhlasu Mexika a případně dalších zemí nový název nebude uznán mimo USA, píše Forbes.

Historie ukazuje, že názvy zeměpisných objektů jsou často zdrojem sporů. Například řeka, která tvoří hranici mezi USA a Mexikem, je v USA známá jako Rio Grande, zatímco v Mexiku se nazývá Rio Bravo. Východoasijské moře je v Jižní Koreji označováno jako Východní moře, zatímco Japonsko používá název Japonské moře. Jihočínské moře má také různá označení podle zemí regionu, například Východní moře ve Vietnamu nebo Jihomořské moře v Číně.

Mexický záliv byl poprvé označen na mapách španělských průzkumníků v 16. století, dlouho před vznikem Spojených států. Název odkazuje na geografickou polohu zálivu, jehož břehy se nacházejí na území Mexika, Spojených států a Kuby.

John Nyberg, ředitel Mezinárodní hydrografické organizace, pro New York Times uvedl, že neexistuje žádný formální protokol nebo dohoda o názvech námořních oblastí. Bez širšího konsenzu bude nový název Spojených států uznáván pouze v rámci amerických institucí.

Platformy jako Google Earth používají názvy v závislosti na mezinárodní dohodě. Pokud se státy neshodnou, zobrazují více názvů podle geografické polohy. V tomto případě je nepravděpodobné, že by "Gulf of America" byl uveden jako jediné označení.

Ačkoli Trump tvrdí, že "záliv patří nám", skutečnost je jiná. Mezinárodní vody nepatří žádné zemi. USA mají pouze jurisdikci nad částí zálivu sahající 12 námořních mil od jejich pobřeží.

Trumpův krok je vnímán spíše jako symbolický akt posilující americkou identitu a ekonomickou důležitost této oblasti. Ovšem neuznání tohoto kroku ze strany Mexika a dalších států podtrhuje omezené možnosti USA měnit mezinárodní názvy jednostranně. 

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy