Na Ukrajině se stále více projevují dopady zničené Kachovské přehrady. Na pobřeží Černého moře je vyplavován odpad, nábytek, mrtvá zvířata i domácí spotřebiče. Ty pochází z oblastí, které po explozi přehrady vzala následná povodeň.
Serhij Bratčuk, mluvčí Ukrajinské dobrovolnické armády Pivden, zveřejnil na Telegramu video zobrazující odpadky a nepořádek, který moře vyplavilo. Mezi spotřebiči se povaluje například lednice či plynová nádrž, ale i sklo.
Podle serveru Ukrajinska pravda je pobřeží zavřené. V důsledku zničení přehrady uhynulo jen v obci Marianske více než 850 kilogramů vodních organismů, zejména ryb. Mrtvá zvířata pak moře vyplavuje na pobřeží, k nalezení jsou ale i další pozůstatky lidské činnosti. Někteří svědci hlásí, že v moři viděli například střechu.
K protržení přehrady došlo následkem výbuchu v úterý v časných ranních hodinách. Rusko a Ukrajina se ze zničení Kachovské přehrady a vodní elektrárny navzájem obviňují. Povodeň způsobená zničením Kachovské přehrady ohrožuje desítky tisíc lidí, na místě probíhají evakuace a tisíce domů byly odplaveny.
Záběry z dronů prezentované agenturou AP, které ukazují zhroucení ukrajinské přehrady a zatopení okolních vesnic, ale nepodporují ruské tvrzení o útoku shora. Podle Kremlu přehradu zničilo ukrajinské ostřelování, Kyjev ale tvrdí, že přehradu s elektrárnou zničily ruské jednotky výbuchem ve strojovně.
Agentura uvádí, že ačkoliv je převážná část samotné přehrady je ponořená pod vodou, její části, které jsou stále viditelné, nenesou žádné stopy po spáleninách nebo jizvy po šrapnelech typické pro bombardování, z jehož provedení Rusko obvinilo Ukrajinu.
Od té doby hladina vody v Kachovské přehradě v důsledku zničení hráze klesla o několik metrů. Také se zhoršuje poškození přelivné hráze a zemní vložky mezi staniční budovou a stavidlem. Telegramový účet vodohospodářské státní společnosti Ukrhydroenergo upozornil na nebezpečné chemické a jiné infekční látky, které se uvolňují ze hřbitovů, toalet a skládek: "Mohou se dostat do studní a otevřených vod v oblasti zaplavené Rusy po výbuchu vodní elektrárny Kachovka."
Hladina v zaplavených oblastech se má během následujících dnů ustálit. "Zatím neznáme plný rozsah škod. Nádraží, silnice a železniční přejezdy jsou zničené. Jedná se o složité hydroelektrické zařízení, které musí být po odbahnění co nejdříve obnoveno. Již nyní pracujeme na možnostech výstavby stanice," přiblížil generální ředitel společnosti Ihor Syrota možnou budoucí obnovu přehradní hráze.
Odpadky ale dokazují, že zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít dlouhodobé a katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn.
Únik obrovské zásoby vody z nádrže přetvoří mapu Ukrajiny, ohrozí komunity, které jsou závislé na tamní vodě, znemožní pěstování plodin, vytlačí zemědělce z podnikání, donutí celá města k přestěhování a naruší křehkou ekologickou rovnováhu, uved server Washington Post.
Ukrajinští představitelé také varovali, že do okolí bylo vyplaveno nejméně 150 tun ropy uložené uvnitř vodní elektrárny. Voda z nádrže také napájela chladicí nádrže největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží, jaderní experti ale uvedli, že bezprostřední hrozba neexistuje.
"Důsledky pro životní prostředí jsou katastrofální," řekl novinářům ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilet. "Některé z našich ekosystémů jsme je navždy ztratili," dodal.
Největší dopad bude mít zničení přehrady na obyvatele jižní části Ukrajiny, kteří jsou závislí na vodě z nádrže. Využívají ji pro svou každodenní potřebu i pro zemědělské účely, tato oblast je navíc zdrojem většiny významného zemědělského vývozu země. Voda z nádrže zavlažovala zemědělskou oblast jižní Ukrajiny od doby, kdy byla přehrada v roce 1950 postavena.
Doug Weir, ředitel výzkumu a politiky v Conflict and Environment Observatory, podotkl, že Ukrajina může čerpat vodu ze země, aby aspoň částečně nahradila ztráty z nádrže, podzemí vodu ale může velmi rychle vyčerpat. Podle odborníků může trvat týdny, měsíce, ale i roky, než budou jasné plné důsledky tak masivního a náhlého šoku pro celý ekosystém a než skutečně pochopíme, k jak rozsáhlým změnám na Ukrajině dochází.
"Lidé nebudou mít pitnou vodu ani vodu na vaření," uvedla Anna Ackermannová, členka představenstva Ecoaction, jedné z předních ukrajinských ekologických občanských organizací. "Nebude ani žádná voda na pěstování na polích," dodává s tím, že riziko představují i toxické a chemické látky z průmyslových budov ležících podél břehů řeky. Ty by mohly být vyplaveny až do Černého moře.
Před následky varuje i ukrajinské ministerstvo zemědělství, které odhaduje, že jen dnes bude zaplaveno asi 10 000 hektarů zemědělské půdy v Chersonské oblasti na pravém břehu Dněpru. Na levém břehu, který je v současné době pod ruskou okupací, bude situace ještě horší.
Podle resortu způsobí zničení Kachovovy přehrady, že se pole na jižní Ukrajině příští rok změní v poušť. Katastrofa bude mít i výrazně negativní důsledky pro rybolov. Už nyní experti zaznamenali úhyny ryb, navíc právě skončilo období tření a kvůli poklesu hladiny vody jikry v zasažených oblastech vyschnou.
Dalším problémem bude pronikání sladkovodních ryb a dalších biologických zdrojů do slaných vod Černého moře. Nejen, že zahynou, ale vzhledem k masivnímu přílivu sladké vody může podle ministerstva dojít také k vymření černomořské fauny.
Související
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě