Po dvanácti dnech intenzivních bojů oznámil prezident Donald Trump příměří mezi Izraelem a Íránem. Zůstává otázkou, zda jde o začátek trvalého míru, nebo jen o krátkou pauzu před dalším kolem bojů. Historie podobných konfliktů naznačuje, že mír má šanci přežít jen za dvou podmínek: buď dojde k úplnému poražení jedné strany, nebo se vytvoří rovnováha strachu – tedy vzájemné odstrašení.
Pro Izrael představoval konflikt zásadní posun – poprvé udeřil přímo na íránském území, čímž se odklonil od dosavadních střetů s íránskými proxy skupinami. Tento posun umožnilo výrazné oslabení těchto skupin, zejména libanonského Hizballáhu a ší’itských milic v Sýrii.
Izrael také zasadil tvrdé údery íránským elitám – zabil několik vysoce postavených velitelů a jaderných vědců. Podařilo se mu rovněž zatáhnout do konfliktu Spojené státy, které ve spolupráci s Izraelem zaútočily na tři hlavní jaderná zařízení v Íránu: Fordo, Natanz a Isfahán.
I přesto se Izraeli nepodařilo dosáhnout všech cílů. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podporoval změnu režimu v Teheránu, ta však nenastala a íránské vedení zůstává u moci. Írán navíc pokračoval v útocích až do vyhlášení příměří a neustoupil od obohacování uranu.
Na druhé straně Írán sice utrpěl vážné škody, ale dokázal odpovědět masivním raketovým útokem, který zasáhl izraelská města a způsobil desítky mrtvých a stovky zraněných. I přes ztrátu mnoha obranných systémů, raketových základen a energetické infrastruktury tak demonstroval schopnost vést protiútoky.
Válka potvrdila íránskému režimu, že jeho přežití je existenčně ohroženo. Vedení v Teheránu tak podle všeho došlo k závěru, že jediná účinná forma odstrašení spočívá ve dvou pilířích: vlastnictví jaderných zbraní a hlubší strategické spolupráci s Čínou a Ruskem.
Přestože prezident Trump prohlásil, že íránské jaderné kapacity byly „zcela zničeny“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi mluví spíše o „velmi vážném poškození“. Analytici zároveň upozorňují, že Írán stále disponuje rozsáhlým technickým know-how a část svých zásob i zařízení ochránil.
Podle íránských zdrojů se podařilo zachránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což by – při dalším obohacení – mohlo stačit na výrobu devíti až deseti jaderných hlavic.
Obnovení jaderných jednání v tuto chvíli vypadá nepravděpodobně. Írán místo toho sází na posílení obranných schopností – plánuje nakupovat pokročilé systémy protivzdušné obrany, pravděpodobně od Číny, a obnovit raketový a jaderný program.
Válka změnila pojetí odstrašení na obou stranách. Írán se zřejmě bude snažit co nejrychleji obnovit schopnosti, které mu zaručí přežití, a prohlubovat spojenectví s Moskvou a Pekingem. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí při nedávné návštěvě Kremlu zdůraznil spolupráci s Ruskem právě v oblasti jaderné politiky.
Izrael naproti tomu posílí politiku okamžitých preventivních úderů – zejména pokud zaznamená nové pohyby v íránském jaderném programu. Podle izraelských bezpečnostních složek je jedinou cestou, jak zabránit další válce, trvalá připravenost a schopnost zasáhnout nepřítele okamžitě a tvrdě.
V tomto světle vypadá současné příměří velmi křehce. Pokud se nepodaří vyjednat komplexní dohodu, která by řešila základní sporné body – především íránský jaderný program – může se konflikt kdykoli znovu rozhořet. Rovnováha strachu sice může válku dočasně brzdit, ale stabilita v regionu zůstává mimořádně nejistá.
Související
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
před 1 hodinou
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
před 2 hodinami
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
před 3 hodinami
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
před 3 hodinami
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
před 4 hodinami
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
před 5 hodinami
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
před 6 hodinami
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
před 7 hodinami
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
před 7 hodinami
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
před 8 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 10 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
včera
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
včera
První evropská reakce na požár v Pardubicích. Ozval se Orbán
Aktualizováno včera
Na Letnou přišlo přes 200 tisíc lidí. Podpořili ČT a rozhlas, promluvil Svěrák
včera
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
včera
Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem
Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.
Zdroj: Jan Hrabě