Může příměří mezi Íránem a Izraelem přežít? Je potřeba splnit dvě zásadní podmínky

Pro Izrael představoval konflikt zásadní posun – poprvé udeřil přímo na íránském území, čímž se odklonil od dosavadních střetů s íránskými proxy skupinami. Tento posun umožnilo výrazné oslabení těchto skupin, zejména libanonského Hizballáhu a ší’itských milic v Sýrii.

Izrael také zasadil tvrdé údery íránským elitám – zabil několik vysoce postavených velitelů a jaderných vědců. Podařilo se mu rovněž zatáhnout do konfliktu Spojené státy, které ve spolupráci s Izraelem zaútočily na tři hlavní jaderná zařízení v Íránu: Fordo, Natanz a Isfahán.

I přesto se Izraeli nepodařilo dosáhnout všech cílů. Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně podporoval změnu režimu v Teheránu, ta však nenastala a íránské vedení zůstává u moci. Írán navíc pokračoval v útocích až do vyhlášení příměří a neustoupil od obohacování uranu.

Na druhé straně Írán sice utrpěl vážné škody, ale dokázal odpovědět masivním raketovým útokem, který zasáhl izraelská města a způsobil desítky mrtvých a stovky zraněných. I přes ztrátu mnoha obranných systémů, raketových základen a energetické infrastruktury tak demonstroval schopnost vést protiútoky.

Válka potvrdila íránskému režimu, že jeho přežití je existenčně ohroženo. Vedení v Teheránu tak podle všeho došlo k závěru, že jediná účinná forma odstrašení spočívá ve dvou pilířích: vlastnictví jaderných zbraní a hlubší strategické spolupráci s Čínou a Ruskem.

Přestože prezident Trump prohlásil, že íránské jaderné kapacity byly „zcela zničeny“, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi mluví spíše o „velmi vážném poškození“. Analytici zároveň upozorňují, že Írán stále disponuje rozsáhlým technickým know-how a část svých zásob i zařízení ochránil.

Podle íránských zdrojů se podařilo zachránit více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což by – při dalším obohacení – mohlo stačit na výrobu devíti až deseti jaderných hlavic.

Obnovení jaderných jednání v tuto chvíli vypadá nepravděpodobně. Írán místo toho sází na posílení obranných schopností – plánuje nakupovat pokročilé systémy protivzdušné obrany, pravděpodobně od Číny, a obnovit raketový a jaderný program.

Válka změnila pojetí odstrašení na obou stranách. Írán se zřejmě bude snažit co nejrychleji obnovit schopnosti, které mu zaručí přežití, a prohlubovat spojenectví s Moskvou a Pekingem. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí při nedávné návštěvě Kremlu zdůraznil spolupráci s Ruskem právě v oblasti jaderné politiky.

Izrael naproti tomu posílí politiku okamžitých preventivních úderů – zejména pokud zaznamená nové pohyby v íránském jaderném programu. Podle izraelských bezpečnostních složek je jedinou cestou, jak zabránit další válce, trvalá připravenost a schopnost zasáhnout nepřítele okamžitě a tvrdě.

V tomto světle vypadá současné příměří velmi křehce. Pokud se nepodaří vyjednat komplexní dohodu, která by řešila základní sporné body – především íránský jaderný program – může se konflikt kdykoli znovu rozhořet. Rovnováha strachu sice může válku dočasně brzdit, ale stabilita v regionu zůstává mimořádně nejistá.