Podpora Ukrajiny mezi občany členských států EU zůstává rozsáhlá, ale téměř dva roky po invazi se už pouze málokdo domnívá, že Kyjev dokáže porazit Rusko. Ve vítězství věří zhruba pouze deset procent lidí.
Za nejpravděpodobnější konečný scénář se nyní považuje určitá forma kompromisního řešení. Uvedl to deník The Guardian s odkazem na celoevropský průzkum veřejného mínění, který si objednala Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).
Podle autorů zprávy vyžaduje tato změna nálady, aby politici přijali "realističtější" přístup, který se bude soustředit na definování toho, co přesně představuje přijatelný mír. Minulý rok více občanů EU tvrdilo, že Ukrajina musí z rukou ruských okupantů získat zpět celé své území.
Mark Leonard z ECFR, jeden ze spoluautorů zprávy, uvedl, že aby došlo k přesvědčení Evropy, aby nadále podporovala Ukrajinu, budou muset vůdci EU změnit svůj způsob mluvení o válce.
Většina Evropanů se sice "zoufale snaží zabránit ruskému vítězství", ale nevěří, že Kyjev může vojensky zvítězit. To znamená, že největším argumentem pro stále skeptičtější veřejnost je představa, že pokračující pomoc "by mohla vést k udržitelnému, vyjednanému míru, který by byl ve prospěch Kyjeva, a ne k vítězství Vladimira Putina."
Lednový průzkum ve 12 členských státech EU – Francii, Řecku, Nizozemsku, Maďarsku, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku, Švédsku a Itálii – ukázal, že zastavení ukrajinské protiofenzivy, rostoucí obavy ze změny politiky USA a perspektiva druhého mandátu Donalda Trumpa v Bílém domě podněcují pesimismus, pokud jde o výsledek konfliktu.
Tento průzkum proběhl před ústupem Ukrajiny z města Avdijivka, který představoval pro Rusko nejvýznamnější vojenské vítězství od dobytí Bachmutu v květnu 2023. Invaze Ruska na Ukrajinu byla zahájena v plném rozsahu 24. února 2022.
Související
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek