Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Jedná se o zatím nejzásadnější vojenskou operaci během Trumpova druhého mandátu. Bombardování provedly strategické bombardéry B-2 a cílem byly objekty spojené s jaderným programem Íránu. Prezident v projevu poděkoval americkým vojákům a zdůraznil, že doufá, že jejich služby již nebudou třeba. Zároveň ale varoval Teherán, že případná odpověď by mohla Írán postihnout mnohem tvrději než dosavadní izraelské údery.

Uvnitř Bílého domu však panuje jiná nálada. Jeden z činitelů přiznal: „Nevíme, do jak rozsáhlého konfliktu jsme se právě zapletli. Chceme omezit jadernou kapacitu Íránu, ale zároveň se vyhnout dlouhodobé válce.“ Přesto Trump podle jiného zdroje věřil, že šlo o jedinečnou příležitost zničit jaderné cíle s minimálním rizikem pro americký personál.

Prezident podle všeho osobně vybral cíle, které měly být „chirurgické“ a nepředstavovaly přímé ohrožení amerických životů. Právě tím chtěl naplnit slib, že se USA nezapletou do vleklých konfliktů, které v minulosti oslabily důvěru veřejnosti v americkou zahraniční politiku.

Přestože Trump ve svém projevu naznačil, že akce skončila, konečné slovo bude mít reakce Íránu. V regionu se nachází přes 40 000 amerických vojáků a civilních pracovníků ministerstva obrany, kteří by se v případě odvety mohli stát terčem.

Podle vládních zdrojů si však administrativa začíná být jistá, že nedávné izraelské údery dostatečně oslabily íránskou armádu i její spojenecké milice, a tím snížily schopnost Teheránu reagovat silou. „Je realistické, že Írán buď ustoupí, nebo provede omezenou odvetu, která ještě umožní diplomatické řešení,“ uvedl jeden z představitelů vlády.

Přesto nejistota přetrvává i mezi prezidentovými spojenci. Jeden z insiderů Trumpova tábora varoval: „Tohle má velký potenciál přerůst v eskalaci. Pokud Írán udeří a zemřou Američané, tlak na další odpověď prudce vzroste.“ Zvlášť velká očekávání nyní míří na ministra obrany Peta Hegsetha, který bude muset prokázat, že údery byly skutečně tak účinné, jak Trump tvrdí.

Podle Pentagonu by přitom k úplnému zničení jaderné infrastruktury Íránu bylo zapotřebí až 30 dní intenzivního bombardování. Mnohé cíle se nacházejí hluboko pod zemí a jsou rozptýlené po celé zemi.

Bílý dům informoval o připravovaném útoku vůdce Kongresu z obou stran, ale někteří demokraté tvrdí, že nebyli řádně seznámeni s detaily. „Podle ústavy bych měl být informován dříve, než začnou padat bomby,“ napsal na síti X kongresman Jim Himes, nejvýše postavený demokrat ve zpravodajském výboru Sněmovny reprezentantů.

Také zahraniční spojenci jako Británie a Francie byli o útocích včas informováni. Diplomati obou zemí potvrdili, že oznámení přišlo krátce před zásahem.

Útok podle pozorovatelů zapadá do dlouhodobé Trumpovy politiky vůči Íránu. Prezident během projevu řekl: „Už dávno jsem se rozhodl, že Íránu nikdy nedovolím získat jadernou zbraň. A to se nestane.“