Severoatlantická aliance má v úmyslu prodloužit mandát svého stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga do dubna příštího roku. S odkazem na vysoce postavené diplomaty to dnes uvedl německý list Welt am Sonntag. Stoltenbergův mandát vyprší 30. září, vedení NATO ho již jednou prodloužilo.
Důvodem plánovaného prodloužení, o kterém má být formálně rozhodnuto na jaře, jsou Stoltenbergovy "výjimečné úspěchy, zejména v kontextu války na Ukrajině". Dalšího půl roku bez změny ve vedení by také zajistilo "stabilitu v náročné době".
Stoltenberg již dříve uvedl, že nemá v úmyslu se ucházet o další mandát. Tuto pozici dnes podle agentury DPA potvrdila i jeho mluvčí.
Welt am Sonntag připomíná i výhody, které by prodloužení mandátu přineslo Stoltenbergovi. Dalo by mu to příležitost předsedat výročnímu summitu NATO k 75. výročí aliance, který se má konat ve Washingtonu v dubnu 2024. Zkušený ekonom a dlouholetý norský premiér Stoltenberg by se podle médií mohl ucházet o post prezidenta Světové banky. Jejímu dosavadnímu šéfovi Davidu Malpassovi končí funkční období v dubnu příštího roku, připomíná list.
Mezi možnými zájemci o funkci generálního tajemníka NATO jsou španělský premiér Pedro Sánchez nebo nizozemský premiér Mark Rutte, jejichž země čekají volby v letech 2023 a 2024. Sánchez má údajně dobré vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem, Rutteho zase podporuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Welt jmenuje jako horkého kandidáta i britského ministra obrany Bena Wallace.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý